Jak se bude podle SPS vyvíjet české stavebnictví

 

Rok 2009 ihned od svého počátku zcela zřetelně ukázal, že dopad ekonomické krize na stavebnictví bude hlubší, nežli byl původní předpoklad. Zatímco od roku 2000 vykazovala stavební produkce meziroční nárůst 5 % a více, rok 2008 zaznamenal snížení tempa růstu a závěr naznačil, že v roce 2009 dojde ke skutečným problémům. Propad stavební výroby je za letošních prvních 7 měsíců citelný. Od počátku roku je produkce stavebnictví meziročně nižší o 4,2 % (posuzováno ve stálých cenách).

 

Nejpodstatněji se propad projevuje u objektů pozemního stavitelství.

 

Významnou součást pozemního stavitelství tvoří bytová výstavba.

Za první pololetí bylo dokončeno 17 084 bytů, což představuje meziroční přírůstek 6,0 %.

Z toho nelze vyvozovat mylný názor, že se krize bytové výstavby nedotkla. Jedná se o byty, které byly rozestavěné v minulých letech a volná kapacita stavebních firem je dokonalou příležitostí k jejich urychlenému dokončování.

U zahajovaných bytů situace vykazuje trvale klesající tendenci.

V 1. čtvrtletí bylo zahájeno o 8,9 % bytů méně a ve 2. čtvrtletí již o 21,2 %.

V 1. pololetí bylo zahájena výstavba 18 457 bytů, což znamená meziroční pokles 15,9 %.

Jsou to čísla dosti varující a dopad se projeví především v příštím roce a následujících letech.

 

 

Vláda na svém zasedání v minulém týdnu projednala a odsouhlasila Státnímu fondu dopravní infrastruktury pro rok 2010 rekordní výdaje ve výši 96 miliard korun. Zasluhuje ocenění, že vláda při současném deficitu státního rozpočtu nehledá nejsnazší řešení pro jeho snížení v radikálním omezení investic do dopravní infrastruktury, ale vydává se složitější cestou úspor. I v prohlubující se krizi postupuje v duchu programu vyhlášených protikrizových opatření. Je pravda, že ani částka blížící se 100 miliardám korun nepokrývá všechny potřeby. Některé stavby budou omezeny, některé možná i zastaveny a nové nebudou bezpochyby prozatím zahajovány.

Aby postup výstavby mohl pokračovat s co nejmenším zpožděním, bylo by zapotřebí pro příští rok zajistit ještě dalších 20 miliard korun. Jak sdělil ministr Slamečka, bylo zahájeno jednání s Evropskou investiční bankou o prodloužení úvěru do roku 2015. V současné situaci vnímám výsledek jednání jako maximum možného.

Stavební zakázky

Varujícím signálem vývoje v nejbližších měsících je propad objemu nových zakázek.

V 1. čtvrtletí byly uzavřeny zakázky v celkové hodnotě nižší o jednu třetinu nežli ve srovnatelném období roku 2008. Ve 2. čtvrtletí to bylo o jednu pětinu méně.

 

Objem nové zakázky vykazuje značný propad daný velmi nízkou poptávkou, která se bude stále zřetelněji projevovat při postupném dokončování rozpracovaných zakázek a značně zmenšeném rozsahu nových.

Za poslední roky tvořila veřejná zakázka dlouhodobě asi polovinu veškerých stavebních prací, druhou polovinu zakázka privátní. Změnu poměru může způsobit omezení investic ve státním rozpočtu i ve státních fondech (dopravní infrastruktury, rozvoje bydlení, životního prostředí). Projevuje se to již nyní. Stejný úbytek nastává ale i u privátních investorů, takže nelze odhadnout, zda bude hlubší propad veřejného nebo soukromého sektoru.

 

Slabý zájem a jen zhruba dvě stovky podaných žádostí přinutily Ministerstvo životního prostředí se Státním fondem životního prostředí necelé čtyři měsíce po startu programu Zelená úsporám zcela změnit jeho podmínky. Reaguje tak na obavy lidí, kteří se nechtěli do zateplování pouštět kvůli vysoké finanční náročnosti a obavám ze zadlužení. Převratnou změnou je možnost získat dotaci na zateplení také pro panelové domy.

Změna, která je velmi pozitivní a vstřícná vůči majitelům domů, dosud nepřinesla stavebním firmám žádný příliv zákazníků. Lidé zřejmě prozatím váhají, zkoumají podmínky, ale také možná opatřují projekt a tepelný audit. Také ale jistě kalkulují, jestli vložená investice dokáže v době životnosti objektu zajistit reálnou návratnost. Stavební firmy proto nejsou zavaleny zájmem, jde spíše o ojedinělé případy. Přesto doufáme, že se program projeví pozitivně ve stavební zakázce v příštím období.

Realizaci tohoto program v garanci Státního fondu Životního prostředí považuje SPS za nesystémové. S ohledem na svůj charakter měl být zařazen do portfolia programů Státního fondu rozvoje bydlení.

 

Propad zakázky se projevuje již ve všech segmentech. Lze očekávat, že negativní vývoj, který je prozatím závažnější v pozemním stavitelství, se začne v nejbližším období projevovat i v inženýrském stavitelství, zejména pokud se nepodaří udržet přislíbené finanční zdroje do dopravní infrastruktury, eventuelně získat další z jiných zdrojů. Výraznější by měl být segment oprav, údržby a rekonstrukcí. Každopádně to ale propad v ostatních oblastech neovlivní.

 

Scénář vývoje, který má SPS zpracovaný ve třech variantách, je součástí Strategie SPS pro krizové období 2009–2012. Jsou to varianty optimisticko-realistická, restriktivní a katastrofická. Každá z těchto variant, i ta první s nejmenšími destruktivními účinky krize, bude znamenat likvidaci některých firem, nezaměstnanost a prohlubující se dopady ve státním rozpočtu.

Stavebnictví musí udržet co nejvíce svých kapacit, protože zásoba práce je v naší republice obrovská a návrat k dalšímu oživení musí přijít. Je jen otázka, zda to nastane podle optimistické varianty vývoje již v průběhu příštího roku, nebo podle katastrofické až po roce 2012.