Strategie SPS pro krizové období 2009–2012

 

Cíl dokumentu:

1. informovat vládu ČR o předpokládaném vývoji stavebnictví;

2. inspirovat k realizaci strategických rozhodnutí o dalším vývoji;

3. formulovat úkoly SPS pro podporu opětovného dynamického vývoje stavebnictví.

 

Krize prokázala nezbytnost kvalifikované strategie. Firmy, které mají kvalifikovanou strategii zpracovanou a umějí strategicky řídit, dokáží krizi překonat. Nejlepší z nich si dokonce svou pozici posílí. Mnoho českých firem ale žádnou strategii vůbec nemá, a proto jsou krizí překvapeny, nevědí, jak na ni reagovat, nebo reagují opožděně. Úkolem kvalifikované strategie v 21. století je připravit podnik na všechny varianty budoucnosti, které s vysokou pravděpodobností mohou nastat.

I za cenu velkého rizika byly zpracovány tři pravděpodobné scénáře vývoje české ekonomiky. Z nich vycházejí úvahy o vývoji českého stavebnictví a nakonec doporučení určitých strategických cílů a strategických operací.

 

Předpokládá trvající pokles HDP, v průběhu roku 2010 počátek stabilizace, HDP zůstává na úrovni roku 2009. Od roku 2011 mírný růst HDP o 2–3 %. Z úrovně rozpočtu státu a krajů jsou přidělovány „přiměřené“ prostředky pro investiční výstavu, opravy a údržbu i za cenu vysokého rozpočtového deficitu.

Vývoj probíhá podobně jako u varianty optimisticko-realistické. Rozpočtové výdaje na investice však podléhají striktním rozpočtovým omezením. Velké státní a krajské investice se nezahajují a některé se zmrazují. Domácí soukromé investice se zahajují jen v omezené míře.

 

Pokles HDP pokračuje v letech 2010, 2011 a 2012. Poté stabilizace a mírný růst. Restriktivní rozpočtová politika pokračuje. Soukromé investice i nadále stagnují.

 

Pro jednotlivé scénáře vývoje byla provedena prognóza vývoje stavební produkce, vývoj celkové hodnoty stavebních prací, dopad na zaměstnanost v ekonomice ČR, ve stavebnictví a dopad na státní rozpočet.

Tabulky a grafy prognózovaných a vypočtených hodnot jsou součástí vydávané publikace.

Stavebnictví v důsledku své vysoké a dostatečně pestré závislosti na tuzemských dodávkách pro svoji výrobní spotřebu má ze všech odvětví nejvyšší přímé multiplikační účinky na celkovou domácí produkci.

Hodnota tohoto multiplikačního efektu činí ve stavebnictví ČR v současné době 3,2 až 3,5. Znamená to, že každá stavební investice ve výši 1,2 mil. Kč vytváří v ekonomice 3,2–3,5 pracovních míst, z toho 1 ve stavebnictví a 2,2–2,5 v ostatních oborech.

Z provedených analýz vyplynulo, že z každých 100 mil. Kč investovaných do stavebních investic jsou daňové a ostatní přínosy do státního rozpočtu cca 55,5 mil. Kč ročně.

 

– podíl na tvorbě HDP zůstane zhruba na dosavadní úrovni;

– struktura portfolia stavebnictví zůstane v podstatě stejná;

– zvýší se podíl energetických staveb;

– více staveb souvisejících s klimatickými změnami;

– více staveb pro ochranu životního prostředí;

– podpora energeticky efektivních staveb;

– péče o kulturní dědictví;

– nové progresivní materiály a stavební prvky (nanotechnologie);

– racionalizace organizační struktury;

– zvýšení kvalifikace pracovníků (dělníci i top manažeři);

– personálně a technologicky slabší firmy zaniknou;

– firmy vypracují své kvalifikované strategie;

– strategické řízení se stane základem řízení firem;

– stavebnictví bude hlouběji zprůmyslněno;

– zvýšení produktivity, snížení nákladů a cen;

– vyšší kultura a bezpečnost práce;

– větší šetrnost k životnímu prostředí;

– významnou aktivitou budou vzdělávací procesy.

 

– spolupůsobit při vytváření optimálního ekonomického, legislativního a sociálního prostředí;

– aktivně zavádět výsledky vědy a výzkumu do praxe;

– podporovat vytváření nových tržních příležitostí;

– angažovat se v procesu zvyšování kvalifikace pracovníků.

 

– doporučit firmám zpracovat krizovou strategii,

– seznámit statutární orgány své firmy s touto „Strategií“.

 

 

– seznámit se Strategií poslance, senátory, členy vlády, odbory;

– důrazně upozornit na důsledky omezení rozpočtových prostředků;

– oponovat snahám o jejich omezování.

– snížit do roku 2013 DPH;

– úhrady faktur do 1 měsíce;

– vyloučit dodavatelský úvěr z obchodních podmínek;

– obchodní podmínky veřejných zakázek přednostně dle VOP;

– zakotvit VOP v novele zákona;

– zvýšit dotace na opravy bytového fondu;

– odstraňovat administrativní překážky bránící podnikání;

– investice pro dopravní infrastrukturu nepředisponovávat;

– pro velké veřejné zakázky povinnou státní expertizu (nad 500 mil. Kč).

 

– provádění prací souvisejících se změnami klimatu;

– snaha o zvýšení podílu vývozu stavebních kapacit;

– příprava výstavby energetických staveb;

– závazné směrnice k používání šetrných technologií;

– závazné směrnice k úsporám energií;

– zavedení garančních nástrojů státu za úvěry;

– uvolnění podmínek pro poskytování úvěrů;

– zajištění zdrojů na modernizaci a opravy infrastruktury;

– čerpání z fondů EU;

– zahájení realizace projektů PPP;

– příležitosti z obnovy kulturního dědictví.

 

– s vědeckou základnou zpracovat plán aplikovaného výzkumu;

– propagovat zásady nízkoenergetického stavění;

– stát se centrem informací o poznatcích vědy a výzkumu;

– zařadit se do sítě poradenských středisek projektu Zelená úsporám;

– prosadit politiku udržitelného stavění do vládní Strategie udržitelného rozvoje.

 

– znovu projednat s MŠ dokument SPS Řešení krize učňovského školství;

– získávat granty na vzdělávací cykly;

– vytvářet systém manažerského vzdělávání;

– iniciovat poskytování daňových úlev firmám na výchovu učňů;

– přípravu absolventů VŠ pro lepší uplatnění v praxi.

 

 

Snížení stavební produkce oproti roku 2008

Dopady na zaměstnanost v ČR

Z toho dopady na zaměstnanost ve stavebnictví

Z toho dopady do státního rozpočtu, fondu zaměstnanosti, sociálního a zdravotního pojištění