Revize norem požární bezpečnosti staveb a požadavky na zateplované stavby

Vliv stavebních výrobků na rozvoj požáru je stanoven třídami reakce na oheň s označením A1, A2, B, C, D, E, F podle ČSN EN 13501-1; dolními indexy se z velké skupiny stavebních výrobků vyčleňují stavební výrobky, které se klasifikují podle zvláštních pravidel, případně i zkoušejí podle jiných zkušebních norem, a to podlahové krytiny indexem fl a tepelné izolace potrubí indexem L. Klasifikace kabelů podle reakce na oheň je určena třídami s označením A, B1, B2, C, D, E, F s dolním indexem ca.

Stavební hmoty či výrobky, u nichž jsou v normách a v jiných technických podkladech dosud stanoveny požadavky stupněm hořlavosti podle dříve platné ČSN 73 0862 nebo indexem šíření plamene podlahových krytin podle ČSN 73 0863, musí vykazovat třídy reakce na oheň nejméně podle tabulek 1 a 2. 

Třídou reakce na oheň A1 nebo A2 lze zajistit požadovaný stupeň hořlavosti A.

Pokud jsou v normách řady ČSN 73 08xx dosud nezměněné rámcové požadavky na „nehořlavé hmoty“, považují se za odpovídající výrobky třídy reakce na oheň A1 a třídy A2; výrobky ostatních tříd reakce na oheň se považují za „hořlavé hmoty“. Toto označení se netýká třídění konstrukčních částí. V revidovaných normách již nebude uplatněn požadavek na celistvost, homogenitu a obsah hmotnostně nejvýše 5 % organických látek pro výrobky třídy reakce na oheň A2.

Požadavky na rychlosti šíření plamene po povrchu vnitřních i vnějších stěn a podhledů uvedené v normách řady ČSN 73 08xx se i nadále hodnotí indexem šíření plamene podle ČSN 73 0863 (popř. ČSN 73 0822) bez časového omezení.

Další požadavky na povrchové úpravy konstrukcí uvedené v normách řady ČSN 73 08xx (např. členění do skupin U1, U2) zůstávají v platnosti bez dalších změn.

Pokud v normách řady ČSN 73 08xx není jmenovitě uveden požadavek doplňkového hodnocení podle vývoje kouře s1, s2, s3 (viz čl. 8.4 ČSN EN 13501-1:2007) či podle plamenně hořících kapek/částic d0, d1, d2 (viz čl. 8.5 ČSN 13501-1:2007), nebere se při posuzování požadavků podle čl. 3.1.1 ČSN 73 0810 na tyto doplňkové požadavky zřetel.

Konstrukce dodatečných vnějších tepelných izolací u stávajících objektů s požární výškou nad 12 m se budou nadále navrhovat podle dosavadních zásad uvedených v článku 3.1.3 ČSN 73 0810:2005. Za vyhovující budou považovány konstrukce splňující požadavky pod body 1 až 3:

1. Konstrukce mající třídu reakce na oheň B, jde-li o konstrukce s výškovou polohou do h_p ≤ 22,5 m (aniž by výška upravované obvodové stěny přesáhla úroveň stropní konstrukce podlaží odpovídající této výšce), přičemž výrobek tepelněizolační části musí odpovídat alespoň třídě reakce na oheň E a musí být kontaktně spojený se zateplovanou stěnou;

2. Konstrukce mající třídu reakce na oheň A1 nebo A2 v případech nekontaktního spojení s dutinami, které umožňují svislé proudění plynů, nebo jsou-li tyto konstrukce ve výškové poloze h_p > 22,5 m;

3. Povrchová vrstva musí vykazovat index šíření plamene i_s = 0 mm.min ^–1.

 

Ke třem původním požadavkům by měl být doplněn ještě následující požadavek na kvalitu provedení nadpraží a založení zateplovacího systému: konstrukce dodatečných tepelných izolací musí být v úrovni založení zateplovacího systému a nadpraží okenních a jiných otvorů (dále jen oken) zajištěny tak, aby při zkoušce podle ISO 13785-1 nedošlo k šíření plamene po vnějším povrchu nebo po tepelné izolaci obvodové stěny, a to přes úroveň 0,5 m od spodní hrany zkušebního vzorku do 15. minuty zkoušky.

Za vyhovující bez zkoušky jsou považovány zateplovací systémy založené pod terénem. Při založení zateplovacího systému nad terénem musí být ze spodního povrchu užity výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2 tloušťky alespoň 0,8 mm a při zkoušce podle ISO 13785-1 nesmí dojít k výše uvedenému rozšíření hoření při výkonu hořáku 50 kW.

Za vyhovující bez zkoušky se též považují taková nadpraží oken, u nichž bude ve vzdálenosti do 0,15 m nad stávající plochou nadpraží užita tepelná izolace pouze z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2 v pásu výšky 0,5 m a tento horizontální pás bude probíhat nad všemi okny obvodové stěny nebo minimálně do vzdálenosti 1,5 m od hrany ostění okna. Výška pásu z nehořlavých hmot může být i menší, ale pak musí být zkouškou podle ISO 13785-1 prokázáno, že nedojde k rozšíření plamene nad 0,5 m při použití hořáku s výkonem 100 kW.

U dodatečných vnějších tepelných izolací stávajících objektů se musí prokázat, že nedoj-de k šíření požáru alespoň u oken nad úrovní h_p ≥ 12,0 m. Jsou-li provedeny úpravy proti šíření požáru u jednotlivých oken, nemusí být tyto úpravy u oken chráněných únikových cest, neboť u těchto oken není riziko výtoku plynů z požáru. Na dodatečné zateplení objektů s požární výškou h_p ≤ 12,0 m nejsou kladeny žádné požadavky; doporučuje se však postupovat obdobně jako u objektů vyšších. Dodatečné vnější tepelné izolace jsou změnou (stávajících) staveb, zejména dříve realizovaných panelových bytových objektů; nejedná se tedy o právě dokončené objekty či objekty kolaudované po roce 2000.

 

Při určení druhu konstrukční části obvodových stěn se nebere zřetel na vnější tepelné izolace, pokud splňují následující požadavky:

a)požární výšky objektů jsou do 12,0 m (aniž by výška obvodové stěny s touto tepelnou izolací přesáhla úroveň stropní konstrukce podlaží odpovídající této výšce);

b)tepelné izolace tvoří ucelený výrobek (povrchová úprava, tepelná izolace, nosné rošty, upevňovací prvky, popř. další specifikované součásti) třídy reakce na oheň B, přičemž výrobek tepelněizolační části nesmí odpovídat třídě reakce na oheň F a musí být kontaktně spojen se zateplovanou stěnou;

c)povrchová vrstva musí vykazovat index šíření plamene i_s = 0 mm.min ^–1; u objektů s hořlavými konstrukčními systémy musí být tento index do 100 mm.min^–1;

d)pokud jsou podle normových ustanovení požadovány v obvodových stěnách požární pásy (např. u stěn mezi objekty), musí být tepelné izolace jako ucelený výrobek třídy reakce na oheň A1, popř. A2.

 

 

Obvodové stěny mohou být hodnoceny jako konstrukční části druhu DP1 v těchto případech:

a) nosná část obvodové stěny zajišťující stabilitu objektu nebo jeho části musí být z výrobků třídy reakce na oheň A1, popř. A2, jde-li o objekty s požární výškou do 22,5 m, nebo s vyšší požární výškou, pokud v objektu je instalováno samočinné stabilní hasicí zařízení ve všech požárních úsecích s požárním rizikem; za vyšší požární výšku se považuje také druhé a další podzemní podlaží. Stejná skladba výrobků musí být i u obvodových stěn, které nezajišťují stabilitu objektu nebo jeho části, avšak tvoří nosnou konstrukci vlastní obvodové stěny; rovněž z vnitřní strany obvodové stěny je užito výrobků třídy reakce na oheň A1, popř. A2;

b)požární úseky, které mají v obvodové stěně otvory (okna apod.), umožňující výtok kouře (horkých plynů) popř. plamenů z vnitřního požáru, mají samočinné stabilní hasicí zařízení;

c) vnější části obvodových stěn podle bodu a) mohou být i z výrobků třídy reakce na oheň B (třída reakce na oheň se týká jednotlivých výrobků, tedy povrchové vrstvy, tepelněizolační vrstvy atd.), pokud:

– stěna není v požárně nebezpečném prostoru požárního úseku jiného objektu,

– stěna je s touto vnější povrchovou úpravou v objektu s požární výškou h_p do 22,5 m, aniž by přesáhla úroveň stropní konstrukce podlaží odpovídající této výšce,

– vnější povrchové úpravy (včetně tepelněizolační části) musí být uchyceny na nosné části obvodové stěny podle bodu a); případné provětrávací mezery v povrchových vrstvách, popř. jiné úpravy, nesmí umožnit šíření požáru (horkých plynů apod.) mimo hranici požárního úseku na obvodové stěně – index šíření plamene i_p = 0 mm/min,

d) v těch případech, kde není splněn bod b) nebo kde obvodová stěna přesahuje výšku h_p podle bodu c), popř. kde začíná stěna podle bodu c) nad terénem v úrovni založení zateplovacího systému nebo ve stěně jsou okenní a jiné otvory, musí být zkouškou podle ISO 13785-1 prokázáno, že v době do 30 minut nedojde k šíření plamene po vnějším povrchu nebo po tepelné izolaci obvodové stěny přes úroveň 0,5 m od spodní hrany zkušebního vzorku.

 

Středněrozměrová zkouška pro zkoušení reakce fasád na oheň platná jako ISO norma od roku 2002 bude bezprostředně po vydání revidované ČSN 73 0810 převzata do soustavy ČSN. Bude využita pro zkoušení požárně citlivých detailů dodatečného zateplení fasád v místech jejich spodního vodorovného zakončení, jako jsou zakládací lišty nebo nadpraží.

 

 

 

1) ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení.

2) ČSN 73 0862 Stanovení stupně hořlavosti stavebních hmot – zrušená norma.

3) ČSN 73 0863 Stanovení indexu šíření plamene stavebních hmot.

4) ČSN EN 13501-1 (73 0860) Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukce staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň.

5) ISO 13785-1 Reaction-to-fire tests for façades – Part 1: Intermediate-scale tests (Zkoušení reakce fasád na oheň – Část 1: Zkouška středního rozměru).