Analýza vad a poruch stavebních konstrukcí

Vady a poruchy se mohou vyskytovat u všech druhů staveb, bez ohledu na druh základního konstrukčního materiálu, stáří a stupně využití stavby.

 

K poruchám stavebních konstrukcí dochází z nejrůznějších příčin při narušení rovnováhy mezi únosností a účinky vyvolanými zatížením. Tento vztah může být narušen ze dvou důvodů; buď je únosnost prvku menší než účinky zatížení, nebo jsou skutečné účinky zatížení větší, než předpokládá statický výpočet.

Dělení lze také provést podle poruch na nosných a nenosných konstrukcích nebo podle stavebních materiálů.

 

Tyto poruchy vznikají v důsledku nedostatečného průzkumu staveniště, a to v projekci nebo v předvýrobní přípravě.

Do této skupiny závad a poruch patří důsledky všech druhů technologické a výrobní nekázně.

Majitel domu si stěžoval, že se mu na stropě obytné místnosti občas objevují pruhy, které po čase mizí. Pruhy jsou přímé, kolmé na obvodovou stěnu, nejznatelnější jsou u stěny a směrem do místnosti se ztrácejí. Délka i výraznost se mění.

Vysvětlení: Stropní konstrukce nad místností využívá jako nosné prvky ocelové nosníky uložené na obvodovém zdivu (montovaný strop z keramických stropních desek Hurdis). Ocelové nosníky nesmějí nikdy procházet celou obvodovou zdí až do jejího vnějšího líce. Pokud tomu tak je a čelo nosníku není dostatečně tepelně odizolováno, funguje nosník jako dokonalý tepelný most. Za chladného počasí nosník přivádí z fasády skrze obvodovou stěnu nízkou teplotu, a ochlazuje tak část stropní konstrukce v interiéru stavby. Jakmile je v této ochlazené části stropu dosažena teplota rosného bodu, začne kondenzovat vodní pára a konstrukce začne v tomto místě vlhnout. Při vnitřní kondenzaci se ani nemusí projevit žádné orosení na povrchu konstrukce, protože vlhkost vzniká uvnitř konstrukce a okamžitě se vsákne do okolního nasákavého materiálu omítky a stropních desek. Závada se potom projevuje jako výše popsané pruhy.

Opatření: Je nutné odsekat fasádu v místech osazení nosníků. âela nosníků je nutno zkrátit tak, aby nevyčnívala ze zdiva, přes čela nosníků se přiloží na obvodové zdivo tepelná izolace a následně se opraví fasáda.

 

 

 

Jedná se o poruchy vyvolané prostředím nebo nějakou činností v okolí stavby. Většina z těchto vlivů je uvažována v předpisech pro výpočet nebo v technologických předpisech. Některé z nich jsou však v současných výpočtech nepostižitelné.

V současné době si vlastníci bytových jednotek v panelových bytových domech provádějí řadu stavebnětechnických úprav. Jednou z častých úprav je prosklení lodžie. Cílem prosklení je uzavření prostoru lodžie vůči venkovnímu prostředí a tím odstranění nepříznivých vlivů povětrnosti na vnitřní prostor lodžie. Zateplením tohoto prostoru dojde také ke zmenšení tepelných ztrát v místnostech přilehlých k lodžii a odstranění negativního vlivu tepelných mostů v panelové stěně oddělující lodžii od vnitřního prostoru a navíc k úspoře energie.

 

 

U všech stavebních materiálů dochází postupem času k vnitřním strukturálním změnám, které většinou zhoršují jejich charakteristické vlastnosti. Materiál ztrácí svoji pružnost, i když si zachovává povrchovou tvrdost. Tento proces je urychlován střídavým namáháním a nedostatečnou údržbou a ošetřováním konstrukcí.

 

Závěrem se dá říci, že vady konstrukcí z tradičních vyzkoušených materiálů jsou zapříčiněny hlavně nedodržováním technologických pravidel při výrobě a nedodržováním normativních předpisů. Zůstane-li příčina poruchy neodhalena, není odstranění následků dostatečným řešením. Význam sanačních prací je potom snižován případným opakováním stejných poruch v místech buď stejných nebo jim velmi blízkých.

foto archiv autorky