Oprava mostovky Karlova mostu Příprava, průběh, zkušenosti a použité materiály
2. 6. 2009
Oprava Karlova mostu, etapa 0003, část A – oprava mostovky, probíhá od 17. srpna 2007 a je přibližně v jedné polovině. Je to stavba jak finančním objemem, tak i svým fyzickým rozsahem nevelká. Přesto je velmi zajímavá a práce pod drobnohledem veřejnosti laické i odborné není jednoduchá.
Karlův most známe všichni, víme jak se krásně vyjímá
v pražském panoramatu. Ne všichni si uvědomí, jak to bylo
náročné inženýrské dílo. Jeho oblouky mají světlost až 23,9 m
a mostovka je kolem 13 m nad dnešní hladinou Vltavy. Jeho
stavitelé byli poučeni stavbou Juditina mostu, výrazně nižšího
a s menšími světlostmi kleneb. Dobře si uvědomovali, že
pro životnost mostu je důležité, aby představoval co nejmenší
překážku řece. Most postavili velmi velkoryse, jeho šířka stačila
veřejnému provozu až do roku 1841. Do té doby byl jediným
mostem přes Vltavu v Praze. Jeho výška i kapacita
mostních otvorů stačily i na velkou vodu v roce
2002.
Jak ho stavěli kdysi
Štěrky vltavského dna jsou velice únosnou základovou půdou. Na
Vltavě nestál ještě dnešní Helmovský jez a vzdutí jezu
u mlýna Na Kameni ke staveništi Karlova mostu zřejmě
nedosahovalo. Řeka při šířce cca 500 m byla mělká, celá šíře
koryta byla využita jenom při jarním tání, případně po velkých
deštích. Po zbytek roku se řeka dělila do většího množství větších
či menších ramen, jejichž uspořádání se měnilo po každé povodni.
V létě asi nebyl problém přivézt na voze do řečiště mlýnské
kameny, usadit je na urovnané dno a pod jejich ochranou začít
zdění pilíře. Štěrk, jak jsme si už řekli, byl dostatečně únosný.
Na dřevěné skruži byly budovány jednotlivé klenby, a to tak,
že na vrstvu pískovcových kvádrů byla vyzděna další rubová klenba
ze štípané opuky a nad ní pokračovalo opukové zdivo zděné ve
vodorovných vrstvách na celou šířku mostu. Líce byly vytvořeny
z pískovcových kvádrů. Nad úrovní vozovky bylo vytvořeno
vysoké pískovcové parapetní zábradlí. Každý oblouk musel být
postaven v jedné stavební sezóně, dřevěná skruž by neodolala
odchodu ledu. A tak byl postaven most, krásný
a majestátní až do první velké povodně. Při té se některá
mostní pole ucpala splaveninami, došlo ke zrychlenému proudění
a podemletí základů. To se čas od času opakovalo až do velké
vody v roce 1784. Po této povodni došlo
k zabezpečení základů návodních pilířů ochrannými obálkami
z dřevěných štětovnic, zaberaněných do štěrkového dna po
jejich obvodě. Prostor mezi štětovnicemi a lícem pilíře byl
v horní části vyplněn zdivem z lomového kamene na maltu
vápennou z hydraulického vápna a kryt fošnovou podlahou.
Tak se nám vše zachovalo kolem pilíře č. 9, a to včetně
původního základu a mlýnských kamenů. Toto opatření stačilo na
dalších více než sto let. Až v roce 1890 došlo opět
k podemletí dvou pilířů a zřícení tří přilehlých polí. Po
období váhání, jestli obnovit most v původní podobě nebo
jestli vyjít vodě vstříc a místo zřícených tří polí postavit
nová jenom dvě se zvětšenými otvory, bylo rozhodnuto obnovit most
v původním tvaru. Aby ale nebyl napříště ohrožován velkými
vodami, byly nově budované pilíře založeny na kesonech spuštěných
až na skalní podloží. Základy ostatních pilířů ohrožovaných podle
mínění tehdejších odborníků podemletím byly ochráněny obálkami
z malých oválných kesonů, spuštěných na skalní podloží po
obvodě vlastních základů. Z návodních pilířů v hlavním
řečišti tak nebyly ochráněny pouze základy pilířů č. 8
a 9, což jsou pilíře nejbližší Kampě. Přežily i povodeň
v roce 2002, přesto bylo ale rozhodnuto i základy těchto
pilířů zajistit bezpečným způsobem, což se také v letech 2004
až 2006 stalo.
Probíhající oprava
V současné době probíhá první ze dvou částí celkové
opravy. Úkolem této první části je zabezpečit mostní konstrukci
před pronikáním srážkové vody. Provést tedy kvalitní izolaci
a všechny práce, které to podmiňují. Systém odvedení srážkové
vody musí zůstat stejný jako doposud. To znamená, že voda
z povrchu mostu je odváděna do chrličů umístěných nad řekou
v jednotlivých mostních polích. Pouze koncové části mostu jsou
odvodněny do kanalizace. Před zahájením opravy bylo uspořádání
příčného řezu, vzniklé při opravě z let 1965 až 1975,
následující: mezi přezděnými parapetními zábradlími byla na
historickém jádru mostu vybetonována deska, jejímž úkolem bylo
zabránit vyklánění parapetních zábradlí a zároveň zvýšit
příčnou tuhost mostu ve vodorovném směru. Nad ní je vrstva
keramzitbetonu, cementový vyrovnávací potěr, izolace
z asfaltových pásů, krycí potěr a dlažba
z atypických žulových kostek 200/100/60 mm, kladených do
betonu.
Při rozebírání zábradlí jsme zjistili, že bylo vyzděno na
cementovou maltu a místy nebyly použity kamenné kvádry, ale
pískovcové desky osazené do líce a za nimi výplň
z cementové injektážní směsi a úlomků kamenů. Ukázalo se
také, že stav kamenů těsně pod vozovkou byl velmi špatný. Po léta
byla na mostě při zimní údržbě používána sůl. V posledních
letech se už sice na Karlově mostě nesolilo, sníh byl ale shrabován
k zábradlí, kde se nechával roztát, a vzniklá voda
vsakovala do zdiva.
Postup prací
Jedním ze základních požadavků bylo udržení provozu na mostě
po celou dobu opravy. Stavba zabírá jednu polovinu mostu
v délce 4 až 5 polí. Práce jsou zahajovány vždy rozebráním
dlažby, následuje zřízení přístřešku, bourání podvozovkových vrstev
v pásu podél zábradlí, zaměření a rozebrání zábradlí,
výroba nových kamenů a zdění. Současně probíhá odstraňování
podvozovkových vrstev na celou šíři záběru. Po vybourání
podvozovkových vrstev a vyzdění parapetu může začít obnova
výplně, spádového betonu, osazení odvodňovačů, nástřik izolace,
pokládka inženýrských sítí, krycího betonu a nakonec rozebrání
přístřešku a pokládka dlažby.
Jsou tedy odstraňovány všechny vozovkové a podvozovkové
vrstvy z poslední opravy až na povrch betonové desky tam, kde
tato deska je. Tam, kde chybí, končí bourání na povrchu původního
opukového zdiva. Parapetní zábradlí je po pečlivém zaměření
a očíslování kamenů rozebíráno v nejmenší míře nezbytné
pro to, aby bylo možno zakotvit izolaci do pevného kamene, jehož
předpokládaná trvanlivost je alespoň 50 let. Po rozebrání zábradlí
se sejde komise, složená z kameníka, geologa, památkáře,
zástupce TSK, zástupce dodavatele a technického dozoru,
nejprve prohlédne obnaženou spáru, potom prohlédne jednotlivé
kameny a o každém z nich rozhodne, jestli se může
vrátit zpět, jestli je možné ho použít někde jinde, jestli je
historicky cenný a je zapotřebí ho zachovat, nebo jestli se
nehodí vůbec k ničemu, není zajímavý ani historicky, ani není
použitelný jako stavební materiál a v tom případě skončí
v drtičce. Za vyřazené kameny jsou objednány nové a může
být zahájeno zdění.
Zdění se výrazně liší od zdění nového zdiva. Most není ani
výškově, ani směrově přímý. Navíc jsou tu druhotné posuny
a deformace, vzniklé z různých důvodů
a v různých dobách. Při zdění si nepomůžete šňůrou,
polohu každého kvádru je možné ověřit jenom odměřením od značek
umístěných na zdivu pod hranicí rozebírání. Podmínkou památkářů
bylo dodržení kamenořezu před opravou v maximální možné míře.
Lpění na striktním dodržení tohoto kamenořezu by ale znamenalo
velké množství kamenů vyřazených kvůli drobným vadám a naopak,
pokud bychom se snažili využít každou zdravou část jinak špatného
kamene, změnil by se zcela charakter zdiva. Proto se při hodnocení
kamenů vždy hledá rozumný kompromis.
Po vyzdění parapetního zábradlí je možné obnovit podvozovkové
vrstvy. Na separační geotextilii je položena výplňová
a spádová vrstva kameniva stmeleného cementem. Na ní je pak
podkladní beton izolace.
Na izolaci jsou kladeny mimořádné nároky. Kromě jiného byla
požadována záruka na 30 let. Podmínkám vyhověla izolace ELIMINATOR
od britské firmy Stirling Lloyd. Jedná se o nástřikovou
izolaci z metylmetakrylátu. Je to materiál dostatečně pevný
i pružný, překlenující trhliny. Požadujeme odtrhovou pevnost
izolačního souvrství na betonu 1,6 MPa a na kamenech
zábradlí 0,7 MPa. Výhodou této izolace je možnost pokládky
i na vlhký beton a za nízkých teplot.
Na izolaci je na drenážní rohož položena vrstva krycího betonu
izolace, do níž se musí vejít všechny inženýrské sítě. Jsou to
kabely veřejného a slavnostního osvětlení, osvětlení
plavebních znaků a plynovodní potrubí pro plynové veřejné
osvětlení.
Na závěr je na místo vrácena žulová dlažba, kladená tentokrát
do písku stabilizovaného vápnem, a zapojeno provizorní veřejné
osvětlení, k němuž jsou využity stávající stožáry
a lucerny, a kabely pro definitivní osvětlení.
Problémy a zajímavosti
v průběhu akce
Na předmostích se pohybujeme v archeologickém terénu. Na
malostranském předmostí měly být vpusti odvodňující vozovku na
konci mostu a odvodnění ukončení izolace napojeny na zděnou
stoku probíhající v hloubce cca 6 m před malostranskými
mosteckými věžemi. Ve výkopu se ale objevila zeď
z pískovcových kvádrů, s kamenickými značkami,
z nichž se některé shodovaly se značkami na stěnách vyšší
mostecké věže. Projekt odvodnění byl přizpůsoben těmto podmínkám,
napojení vpustí proběhlo nad objevenou zdí, pro odvodnění ukončení
izolace byla vyhloubena vsakovací jáma. Kromě už uvedeného
kvádrového zdiva bylo ve výkopu objeveno i zdivo starší.
Bohužel ti, kdo řešili odvodnění konce mostu před námi, tomu
nevěnovali velkou pozornost a brutálně se prokopali všemi
historickými zdmi, nepřizvali ke své práci archeology, a tak
logické souvislosti těchto zdí už asi nikdo nezjistí.
Krátce po zahájení stavby si pracovníci
dodavatele všimli odpadávání úlomků kamene z podhledu oblouku
nad Čertovkou. Abychom si ověřili stabilitu tohoto mostního pole,
byly provedeny jak vrtané sondy, tak i kopaná sonda,
vyhloubená až na úroveň rubu pískovcové klenby. Tato sonda ukázala
to, co už bylo popsáno v úvodu článku. Tedy že most je
postaven jako kompaktní zeď z lomového kamene, stavěná na
celou šířku a opláštěná pískovcovými kvádry. Představa
o tom, že by bylo možné odstranit „výplňový materiál“
a ponechat jenom oblouky a čelní zdi, se tedy ukázala
jako neuskutečnitelná, protože tu žádné čelní zdi nejsou. Velmi
příjemným zjištěním byly výsledky rozborů odebraných vzorků. Jak
salinita, tak i vlhkost v jádře mostu byly velmi malé.
Pokud jde o legendární vajíčka, nebyla zjištěna přítomnost
vaječných bílkovin. Přesněji řečeno, nebylo zjištěno takové
množství vaječných bílkovin, aby to mohl být důsledek záměrného
vylepšování malty. Hlavně ale výsledky prokázaly, že stabilita
mostního pole je dobrá a že postačí zřízení ochranné
konstrukce k zachytávání úlomků kamene, aby neohrožovaly lidi
pohybující se pod obloukem.
Šok způsobilo odkrytí části zdiva prováděného při opravě
schodů na Kampu v letech 1997 a 1998. Za obkladními
deskami z božanovského pískovce se objevilo zdivo
z příčně děrovaných cihel na maltu cementovou.
Před zahájením opravy se dlouze diskutovalo o funkci
železobetonové desky provedené při poslední opravě. Vzhledem
k tomu, že se z této opravy nezachovala prakticky žádná
dokumentace, nevědělo se ani přesně, kde tato deska je a kde
ne. Byl sice prováděn průzkum georadarem, výsledky byly ale tak
chaotické, že je nikdo nebral vážně a spíš vedly ke
zpochybnění metody. Odkrytá skutečnost je ale právě tak chaotická.
Místy deska je, místy není, místy je jenom na polovině mostu
a bylo i místo, kde byla položena výztuž, ale chyběl
beton. Zpracovatel geofyzikálního průzkumu to přijal jako velkou
satisfakci.
Podstavce soch by mohly být samostatnou kapitolou. Oficiálně
nejsou součástí této akce. Nebyly zřejmě součástí ani té předchozí
opravy, a tak představují to nejstarší, co na mostě nad úrovní
opukového jádra máme. Vzhledem k tomu, že jsou vesměs barokní
a mladší, nebyly bohužel prováděny s takovou pečlivostí
jako gotické jádro mostu. Jedná se tu o pískovcový plášť
s výplní z materiálů, které byly po ruce, od cihel přes
opuku a pískovec až po úlomky různých jiných kamenů, diabasu,
ruly a podobně. V rámci naší opravy vyspravíme kamenicky
plochu na čele podstavce pod úrovní dlažby tak, aby bylo možné do
ní bezpečně ukotvit izolaci, plochu nad dlažbou přespárujeme.
Plynové osvětlení znamená paradoxně zvětšení rozvodných
skříněk pod stožáry veřejného osvětlení, přestože jimi přívod plynu
vůbec neprochází. Křížení plynového potrubí s elektrickými
kabely totiž není možno provést v 100 mm silné betonové
vrstvě. Aby kabely nekřížily plynovodní přípojku, která vede ke
každému svítidlu, musí všechny kabely před přípojkou zaběhnout na
svorky rozvodné skříňky, plynová trubka proběhne za skříňkou
a kabely potom už na druhé straně přípojky pokračují do další
skříňky.
Do mostu jsou osazována čidla, která budou průběžně
zaznamenávat teplotu a vlhkost zdiva uvnitř mostní konstrukce.
Bude to sloužit ke sledování funkčnosti izolace a průběhu
vysychání zdiva; teplotní spády jsou rozhodující pro namáhání
mostu. Podařilo se navázat na měření teploty uvnitř mostu,
prováděná od 80. let minulého století. Čidla tenkrát osazená
jsou stále funkční.
Obr. 13: Bourání vrstev z poslední opravy. V popředí je vidět hrana železobetonové desky, v části bližší k nám už nebyla
Kromě obvyklých stavebních materiálů jsou tu používány
i níže uvedené materiály méně běžné.
Izolace proti vodě
Požadavky na izolaci vozovky vzešly z diskuse vedené
v době zpracování projektu. Jsou následující:
● vzhledem k nutnosti zachovat provoz po
celou dobu výstavby to musí být izolační systém umožňující
napojování prací prováděných v jednotlivých etapách, a to
i s velkým časovým odstupem,
● musí být zaručeno napojení izolace mostovky na
betonovém podkladu na svislou izolaci parapetního zábradlí zděného
z pískovcových kvádrů, které není samo o sobě dilatováno
a ve kterém se budou vytvářet trhlinky původu jak
smršťovacího, tak i vlivem deformací oblouku od tepelných
změn,
● musí být možné pokládat izolaci i na vlhký
povrch a za nízkých teplot,
● součástí návrhu musí být systém překrývání
dilatačních a kontrakčních spár a tmel pro vyrovnání
podkladu v místech, kde bude nutné vyrovnat povrch po
odstranění nedostatečně pevné povrchové vrstvy pískovce,
● vzhledem k významnosti stavby byla
požadována záruka na 30 let.
Dodavatel prací, společnost SMP CZ, navrhla nástřikovou
izolaci ELIMINATOR. Je to tekutá, plně reaktivní elastomerická
membrána, aplikovaná ve dvou vrstvách, založená na
metylmetakrylátových pryskyřicích, které velmi rychle tuhnou
a vytvoří tuhou nepropustnou membránu. Ta odolává velmi dobře
průsakům vody, olejů, sulfátů, chloridů, alkálií, plynů
a mnoha agresivních kyselin. ELIMINATOR je možné používat
k ochraně povrchů betonu, oceli, zdiva cihelného
i kamenného. Je možné ho nanášet na 7 dní starý beton
a je možné ho nanášet při teplotách od –10 do +40 °C.
Izolační souvrství je po uplynutí 45 minut dostatečně pevné na to,
aby bylo možné ukládat další technologické vrstvy.
ELIMINATOR je používán více než 30 let na stavbách různých
typů, a to jak ve Velké Británii, tak i v České
republice a na nesčetných stavbách po celém světě.
Kámen pro zdění
Opravu Karlova mostu připravuje z pověření Odboru
městského investora MHMP jeho mandatář, společnost Mott MacDonald,
už řadu let a od začátku jí bylo jasné, že jedním
z klíčových problémů je volba vhodného typu pískovce, který by
měl potřebné mechanické vlastnosti a přitom by odolával
povětrnostním vlivům. Byla proto navázána spolupráce s Ústavem
geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké
fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po zhodnocení jednotlivých
typů pískovce používaných ke stavbě a k opravám mostu od
jeho založení se ukázalo, že nejlépe se osvědčují permokarbonské
arkosy. Ty se ale v současné době na území našeho státu nikde
netěží. Byly proto okamžitě zahájeny kroky vedoucí k otevření
takového lomu. Je to ale pomalý dlouhodobý proces a škody na
mostě způsobované zatékající vodou zatím postupují. Bylo proto
rozhodnuto provést izolaci nezávisle na otevírání nového lomu
a pro práce podmiňující položení izolace použít jiný vhodný
pískovec.
Na základě studie PřF UK, která proběhla v roce 2006
a srovnávala vlastnosti vybraných pískovců momentálně
v ČR těžených se záměrem vybrat nejvhodnější kámen pro opravu
lícového zdiva, byla jako nejkvalitnější vybrána bílá odrůda
kocbeřského křemenného pískovce. Jedná se o materiál, který se
vyznačuje vysokou pevností v tlaku, nízkou pórovitostí
a vysokou odolností vůči zvětrávacím procesům.
Blokový kámen, jeho výběr, kvalita a technologie
zpracování podléhají specifickému systému kontroly, makroskopickým
prohlídkám a laboratorní kontrole kvality vzorku jednotlivých
dodávek. Vybraná bloková surovina putuje do zpracovatelského závodu
v Pečkách, kde je řezána na lanových pilách na desky
o síle 40 cm. Zástupce UK Praha označí na
připravených deskách řezy formátů jednotlivých kvádrů podle
původních rozměrů kvádrů zdiva mostovky. Hotové výrobky jsou
přepravovány na stavbu, ručně opracovány kameníky a usazeny do
mostovky Karlova mostu.
Hlavní důraz při výběru typu pískovce byl proto kladen na jeho
fyzikální parametry zaručující dlouhou životnost.
Kocbeřský pískovec je lokální název pro
pískovce těžené u obce Kocbeře, které s ostatními dnes
již neprovozovanými lokalitami (kukský-stanovický, betlémský,
doubravický, hradišťský pískovec...) spadají pod souhrnný název
královédvorské pískovce. V obci Kocbeře se těžil pískovec od
nepaměti, o čemž svědčí např. dnes již zatopený lom
v centru obce. V současnosti provozovaný lom Kocbeře je
založen v severním křídle královédvorské synklinály
v odkrytých cenomanských kvádrových křemenných pískovcích.
Patří k staršímu oddílu mořského cenomanu, který je pevnější
a s minimem zkamenělin. Zahájení těžby v lomu bylo
započato v šedesátých letech pro potřeby státního podniku
Povodí Labe, závod Hradec Králové. Jednalo se převážně
o omezené použití pískovce jako stavebního a regulačního
kamene ve vodním stavitelství. V r. 1992 odkoupila lom firma
KOKAM, spol. s r. o., Kocbeře, a provozuje ho na
základě platného územního rozhodnutí a povolení činnosti
prováděné hornickým způsobem dodnes.
Obr. 19: Odvodňovač před položením dlažby, do něhož je drenážním plastbetonem přiváděna voda stékající po izolaci
Pískovec z lokality Kocbeře lze označit v porovnání
s ostatními pískovci jako kvalitní surovinu, která má vyšší
obsah křemene a s tím související pevnost (tvrdost)
a odolnost vůči povětrnostním vlivům.
Největší uplatnění nachází kocbeřský pískovec ve vodním
i pozemním stavitelství a zahradní architektuře. Kámen je
díky svým vlastnostem vhodný pro regulaci a výstavbu vodních
toků, rybníků, propustů, gabionových konstrukcí břehů
a osvědčil se i při stavbách jezů a skluzů
v horském prostředí Krkonošského národního parku. Dále se hodí
na strojní výstavbu opěrných zdí, které odolávají náporu
přívalových vod nebo sesuvům půdy.
Malta pro zdění
a spárování
V době stavby Karlova mostu bylo v Praze
a jejím okolí používáno jako pojivo do malty hydraulické
vápno. Před několika málo lety to byl ještě v české kotlině
běžný materiál, v dnešní době se ale u nás nevyrábí,
a proto je používána dovážená hotová maltová směs. Vybrána
a schválena byla malta od italské firmy MAPEI. Materiál se
osvědčil při opravách památek po celém světě a byl použit
i při opravě zdiva prováděné při zajištění základů pilířů
č. 8 a 9. Pro zdění je používána malta MAPE-ANTIQUE
I, pro následné spárování je pak malta MAPE-ANTIQUE MC. Spárovací
malta je barevně přizpůsobována přidáním minerálního
pigmentu.
Pružná výplň dilatačních spár
Mezi parapetním zábradlím a podstavcem sochy je vždy
vytvořena pružná spára. Její tvar respektuje kamenořez před
opravou, je tedy většinou zalomená. Do ložné spáry je vložen měděný
plech, aby zajistil možnost vodorovného posunu, styčné spáry jsou
vyplněny poddajnou minerální vatou. V líci jsou spáry vyplněny
pružným tmelem Sikaflex-PRO-2HP, do jehož povrchu je vtlačeno
stejné kamenivo, jaké obsahuje spárovací malta.
Závěr
Celá příprava opravy byla řízena Odbornou koordinační komisí
pro obnovu Karlova mostu, jmenovanou Radou hlavního města Prahy.
Tato komise se skládá ze zástupců Magistrátu, jeho Odboru městského
investora, Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu,
Národního památkového ústavu, stavební fakulty ČVUT, Univerzity
Karlovy, Klubu za starou Prahu a dalších přizvaných
odborníků.
Organizace vlastní přípravy a sledování prací bylo
svěřeno společnosti Mott MacDonald Praha, která je mandatářem
hlavního města Prahy.
Obecné požadavky na materiály použité k opravě byly
určeny v rámci zpracování projektové dokumentace
a proběhly příslušným schvalovacím řízením. Konkrétní
materiály pro použití při opravě jsou navrhovány dodavatelem
a podléhají schválení jak zadavatelem stavby, tak
i ústředním pracovištěm Národního památkového ústavu
a jeho laboratoří.
Hlavní účastníci opravy
Investor: OMI MHMP.
Mandatář investora: Mott MacDonald Praha,
s. r. o.
Projektant: PUDIS, a. s.
Zhotovitel: SMP CZ, a. s.
Dodavatel kamene: KOKAM, s. r. o.
Dodavatel izolačního souvrství: DUOMIS,
s. r. o.
Dodavatel maltových směsí: MAPEI, S. p. A.
Autor děkuje paní Štěpánce Vojtekové z firmy KOKAM,
s. r. o., za poskytnutí podrobných informací týkajících
se použitého pískovce a firmě DUOMIS, s. r. o., za
podklady k popisu izolačního materiálu.
foto autor (1–15, 19, 20) a archiv firem KOKAM,
s. r. o. (21–23), a DUOMIS, s. r. o.
(16–18)
Ing. Daut Kara (*1944) absolvoval ČVUT, Fakultu stavební,
obor konstrukčně dopravní stavby. Pracuje jako supervisor
dopravních staveb ve firmě Mott MacDonald Praha,
s. r. o., a v této funci se podílí i na
opravě Karlova mostu. Je pověřen i technickým dozorem na
stavbě. Je autorizovaným inženýrem v oboru mosty
a inženýrské konstrukce od roku 1993, má více než 20leté
zkušenosti s projektováním mostů.
Základní stavební materiály a výrobky
Spodní stavba, základy
Konstrukce svislé a vodorovné, konstrukční systémy
Příčky
Fasády
Schody, schodiště
Komíny a šachty
Střechy
Podlahové konstrukce a materiály
Obklady stěn a stropů
Okna
Dveře
Vrata
Kování
Profily pro stavební konstrukce
Stavební chemie
Spojovací a upevňovací materiál, pásky a profily
Sanitární technika, nábytek, vybavení prostorů, venkovní vybavení
Izolace proti vodě a vlhkosti (hydroizolace)
Tepelné izolace
Protichemické, protiradonové, protikorozní, akustické a protipožární izolace
Dopravní zařízení
Elektrické zdroje a rozvody, osvětlení
Kanalizace
Vodovod
Plynovod
Vytápění a příprava teplé vody
Vzduchotechnika a regulace
Měření a regulace
Chlazení
Konstrukce pomocné, zařízení staveniště
Venkovní plochy
Technické vybavení území
Účelové stavby
Stavební stroje
Stavební software a hardware, projektová a stavební činnost
Druhy stavebních objektů
Sanace
Expertizní a znalecká činnost; jiné služby ve stavebnictví








