Podlahy a stěny porušené nestabilním podložím

17. 7. 2009

U podlahových konstrukcí se vyskytuje mnoho vad a poruch. Ať již tyto vady a poruchy souvisí s nedbalým provedením, nedodržením technologie postupu provádění a nebo nedostatkem informací o skladbě podloží, jsou velmi nepříjemné a jejich odstranění je mnohdy jak časově, tak ekonomicky velmi nákladné.

Samostatnou a zvláště složitou kapitolou jsou vady a poruchy podlah staveb, založených na násypech, hlušinách a nestabilním podloží.

Objekt společnosti Ostravské komunikace

SEDÁNÍ PODLAH, ZKOSENÍ PODLAH

Zkosení podlah je termín, označující rozdíl sedání středu a okrajů zatěžovaného obrazce, děleného polovinou lineárního rozměru zatěžované plochy v příslušném směru.

Základní ustanovení vyžaduje, aby zkosení podlahy bylo nejvýše 0,001 (1 mm na 1 m). Toto kritérium není nijak přehnané, zvláště u skladových prostor, kde se střídá plnění a vyprazdňování prostor pomocí vozíků, protože již při hodnotách okolo 0,01 vznikají v podlahách trhliny. Hodnoty zkosení 0,02 znamenají vznik trhlin. [2]

Schéma skladby podloží v závislosti na provedených vrtech

VRSTVY PODLAHOVÉ KONSTRUKCE A S NIMI SOUVISEJÍCÍ GEOLOGICKÝ PRŮZKUM

Geotechnický průzkum pro podlahové konstrukce nám musí pomoci nalézt odpovědi na následující otázky:

● Litologické složení zemin v podloží;

● konzistence (stav ulehlosti) zemin v podloží;

● pevnostní a přetvárné charakteristiky, zpravidla je postačující hloubka 5–8 m pod budoucí podlahou;

● hladina podzemní vody a její pohyb.

I v případě, že je ustálená hladina podzemní vody hluboko pod podlahou, se mění vlhkost. Dochází totiž k neustálému odpařování podzemní vody, které zamezuje podlaha, jejíž nedílnou součástí je v případě spodní stavby hydroizolační vrstva. Na rubu její konstrukce tyto páry kondenzují (bez ohledu na kondenzační teplotu), kapky stékají zpět, sytí zeminy v podloží a zvětšují jejich vlhkost.

Často používané a osvědčené průzkumné metody:

● průzkumné vrty s odběrem poloporušených a neporušených vzorků a laboratorním stanovením jejich pevnostních a deformačních charakteristik;

● metoda statické penetrace s měřením odporu na hrotu a plášti sondy a s měřením objemové hmotnosti a vlhkosti zemin v podloží;

● geofyzikální metody, jde o metody poskytující spojitou informaci o podloží, z toho důvodu mohou být vybrána místa pro bodové zkoušky (vrty, penetrace) a omezeno jejich množství. [1]

ZATÍŽENÍ PRŮMYSLOVÝCH PODLAH

Obvyklá zatížení průmyslových podlah lze rozdělovat podle doby trvání:

a) stálá – například vlastní tíha, zatížení trvale umístěným zařízením atp., G_k,

b) nahodilá – například dopravním a manipulačním zařízením, atp., Q_k.

Návrhové hodnoty zatížení se následně určí ze vztahů:

Vzhledem k tomu, že podlahové konstrukce na zemině se nemohou zřítit a ohrozit lidské životy, řada předpisů doporučuje snížit hodnoty dílčích součinitelů zatížení. [2]

Projevy poruch podlahových konstrukcí a obvodových stěn způsobených vlivem založení objektu na nestabilním podloží:

Ukázka poruchy obvodové stěny

Ukázka poruchy vnitřní stěny

Porušení podlahy vlivem plísně

PORUCHY PODLAHOVÝCH KONSTRUKCÍ A OBVODOVÝCH STĚN, OBJEKT SPRÁVNÍ BUDOVY OSTRAVSKÝCH KOMUNIKACÍ

Popis lokality, geologické a hydrogeologické poměry: Objekt se nachází v částečně zastavěném území, vedle budov s upraveným terénem s generelním sklonem širšího okolí ve směru na sever až severozápad. Těžba černého uhlí, která zde v minulosti probíhala, již byla ukončena, tzn. že budova správního objektu Ostravských komunikací se nachází na poddolovaném území. [4]

Schematické podrobné zobrazení jednotlivých vrstev provedeného vrtu V3 Legenda vrstev podloží:

V místě objektu správní budovy Ostravských komunikací byly zjištěny následující geologické poměry a skladba vrstev podloží, které přímo souvisí s projevem poruch podlahových konstrukcí a obvodových stěn.

Do hloubky cca 6 m je podloží složeno z vrstev různých typů navážky, ať už se jedná o navážku mající charakter kypré štěrkové hlíny, kyprého hlinitého štěrku nebo se jedná o haldovinu charakteru středně ulehlého písčitého štěrku. Nerovnoměrné sedání objektu Ostravských komunikací a s tím související projevy poruch podlahových a obvodových konstrukcí u tohoto objektu jsou způsobeny nestabilním geologickým podložím. [4]

Podloží je příčinou nerovnoměrného sedání objektu s následnými poruchami podlahových konstrukcí (trhliny, naklánění). S poruchami podlah souvisí narušení obvodových stěn a příček, které se projevuje drcením těchto konstrukcí.

Jak vyplývá z dostupných geologických profilů, vyskytují se zde navážky až do hloubky cca 11 m zeminy, s příměsemi více či méně organického charakteru, jejichž konsolidace není evidentně ukončena.

ZÁVĚR

Z výše uvedených fotografií správní budovy Ostravských komunikací je patrné značné poškození jak podlahových konstrukcí, tak i obvodových stěn.

Vždy je mnohem lepší veškerým poruchám předcházet. Ať už pečlivým návrhem projektu, nebo podrobným zjištěním základových poměrů a složení podložních vrstev, které budou tvořit základovou půdu. Vyhneme se tak nepříjemnostem v podobě značných finančních nákladů na opravu a také nepříjemnostem spojeným s návrhem technologického postupu vedoucího k odstranění výše uvedených poruch podlahových konstrukcí a obvodových stěn u objektů založených na nestabilním podloží.

foto archiv autora

Literatura:

1) Turček, P., Hulla, J.: Zakladanie staveb. Bratislava: Jaga group, 2004, 359 s.

2) Hela, P. a kol.: Betonové průmyslové podlahy. Praha: Informační centrum ČKAIT. 2006, 142 s.

3) http://www.stavbaserver.cz/noviny/geotechnika/problemy-ukryte-v-zakladech/.

4) UNIGEO Ostrava – geologický průzkum – správní budova Ostravských komunikací.

Ing. Pavel Vlček (*1981) vystudoval VŠB – TU Ostrava, Fakulta stavební, obor pozemní stavitelství, zde v současné době absolvuje doktorské studium, obor Teorie konstrukcí.