Sanace a rekonstrukce dřevěných staveb

18. 11. 2008

V následujícím článku vás pomocí několika příkladů blíže seznámíme s průběhem sanačních a rekonstrukčních prací při opravách roubenek a dřevěných staveb na území České republiky.

Roubenka na Mělnicku 1

Zajímavosti z průběhu stavebních prací:

Po požáru roubenky zůstala na štítě zděné části obkreslena stopa krovu, takže velikost a výška stavení byly známé. Zvenku je novostavba kopií roubenky s podstávkou – obvyklou na Kokořínsku – vyplňující prázdný prostor, který vznikl následkem požáru. Uvnitř je galerie s knihovnou a uprostřed otevřeného prostoru je krb.

To, co se na této kopii snad poprvé podařilo, je nenápadnost vlastního architektonického návrhu. Stalo se tak díky kritickému přijetí tradice a potlačení subjektivních ambicí. Tuto nenápadnost umožnilo porozumění a pochopení klienta.

Co se týká sanace, byl zvolen co nejšetrnější postup, tak aby na objektu zůstalo zachováno co největší množství původních prvků. Tak bylo například rozhodnuto trámy v postižených místech raději plombovat nežli je celé vyměňovat.

Před sanacemi a rekonstrukcemi starých dřevěných konstrukcí je nezbytný mykologický průzkum, protože z možných poruch (dřevokazný hmyz, plísně a houby) je v nich alespoň jedna přítomna vždy. Je to způsobeno zanedbanou údržbou a nevětráním půdních prostor. Nevětraný prostor, teplo a vlhko v průběhu času vedou k biodegradaci dřeva. Bez chemického ošetření se u rekonstrukcí obejít nelze. Naše firma používá prostředky: Boronit, Bochemit, nebo Lignofix.

Pro zajištění podmínky tzv. větraného sucha je nutno zabránit zatékání, vyloučit kondenzaci vody, vyřešit problém uzavření dřevěných konstrukcí v tepelné izolaci a mezi fóliemi proti vodě (např. Tyvek) a parotěsnou zábranou. Ideální je se fóliím zcela vyhnout.

Obr. 1: Roubenka na Mělnicku 1

Obr. 2: Roubenka na Mělnicku 1

Dílčí problém byl s hmotou na vyplňování spár mezi jednotlivými trámy. První pokusy byly provedeny s Kerabondem – s nemrznoucím lepidlem na venkovní keramické dlažby, nanášeným na dřevěné kolíčky.

Tmavá barva trámů roubení v odstínu Pehalinu Palisandr s roční periodicitou enormně tepelně zatěžuje jižní stranu roubenky oproti severní, neosluněné straně, což mělo za následek její seschnutí a smrštění. Tyto tvarové změny měly negativní vliv na funkčnost oken, dveří, pavlače a výplně spár mezi trámy, která na mnoha místech popraskala.

Obr. 3: Roubenka na Mělnicku 2

Obr. 4: Roubenka na Mělnicku 2

Roubenka na Mělnicku 2

Zajímavosti z průběhu stavebních prací:

Objekt je starý více než dvě stě padesát let a je v seznamu chráněných památek, takže při jeho rekonstrukci se například nesměly používat izolace na bázi asfaltu.

Usedlost stojí přímo v prameništi spodní vody. Pro snížení její hladiny byla kolem obvodových stěn odkopána zemina a uložena drenáž, pomocí které se voda stahuje do dvou nádrží ze skruží, z kterých se dále přečerpává buď do systému rybníků umístěných na vlastním pozemku, nebo do obecní nádrže.

Obr. 5: Ždírec – ekologická farma pro letní rodinné pobyty

Obr. 6: Ždírec – ekologická farma pro letní rodinné pobyty

Pro zajištění dostatečné cirkulace vzduchu byl uvnitř stavení pod podlahou při obvodové stěně vyzděn větrací kanálek s odvodem komínem.

Jako výplň spár mezi trámy byla použita recyklovaná původní směs jílu zvlhčeného vodou. Původní směsi obsahují jíl, písek a vlákna. Pro tento účel byly zkoušeny i směsi vlastní výroby, ale neosvědčily se – výplň nejprve popraskala a následně vypadla.

Stropy byly z tzv. trhanic (rozštípnuté metrové dříví), uložených z trámu na trám a obalených slaměnými povřísly namočenými v jílu – zespodu s vlnitými vzory provedenými prsty.

Problémem bylo také vyplnění polí mezi trámy tepelnou izolací a její zakrytí – inovací je výplet vrbovým proutím místo sádrokartonu.

V rámci očištění staré roubené konstrukce byl sejmut tzv. kožich roubené části štítu. Po restaurování ale SZ štít příliš profukoval, takže byl po roce „kožichem“ znovu vybaven.

Ždírec – ekologická farma pro letní rodinné pobyty

Zajímavost z průběhu stavebních prací:

Tradiční usedlost z pískovcových štuk s roubenou stavbou chléva a obytného domu bylo třeba upravit pro stálé bydlení rodiny majitele a přechodné letní ubytování pro rodiny s dětmi; to vše s minimálními zásahy do původních konstrukcí z r. 1809.

Obytný objekt, orientovaný delší osou V-Z, s roubenou částí přes dvě patra vykazoval až dvaceticentimetrový výškový rozdíl mezi severní a jižní fasádou, což mělo za následek výrazně šikmou podlahu.

Západní fasáda byla opravena a zjednodušena, v tomto případě bylo nutné vrátit se k původním použitým detailům a v dotčeném štítě je obnovit.

Objekt chléva byl poškozen v dřevěné části výdechem z podzemního podlaží. Dřevo ve vlhkém prostředí degradovalo, takže ho bylo nutno nahradit zdravým dřevem ve formě tzv. plomb.

Obr. 7: Dvoupatrová roubenka v Dubové Hoře

Obr. 8: Dvoupatrová roubenka v Dubové Hoře

Dvoupatrová roubenka v Dubové Hoře

Zajímavosti z průběhu stavebních prací:

Úkolem bylo obnovit dvoupatrovou roubenku, ze které se dochovala pouze podezdívka, takže byl znám jen její půdorysný rozměr a dveřní portál.

V tomto případě byla požadována důkladná tepelná izolace, která se neobešla bez vrstvení. Bylo rozhodnuto instalovat zevnitř stavby tepelnou izolaci ze skelné vaty a k ní přizdít příčku.

Známý problém s profukováním konstrukce byl vyřešen dřevěným perem, vloženým do drážek v trámech při vnějším líci.

Dřevo na roubenku bylo použito borové, hoblované, bez chemické ochrany, prahový trám byl vyroben z modřínu.

Usedlost v Březince

Zajímavosti z průběhu stavebních prací:

Usedlost v obci Březinka nedaleko Bělé pod Bezdězem byla rekonstruována k trvalému bydlení rodiny s malými dětmi.

Ve spolupráci s památkáři.

Podle originální a ověřené fotodokumentace byla původní střecha došková, po rekonstrukci šindelová. V originále bylo roubení nabíleno vápnem, k tomu se však majitele přemluvit nepodařilo.

Kabřinec neboli kozub, kukla či šopka je šindelem krytý přístřešek při vrcholu štítu. Slouží k větrání nejen půdy, ale v podstatě celého objektu. V tomto případě je kabřinec umístěn ve vrcholu štítu na jižním a západním konci střechy. Jeho obdélníkový tvar je věrný původnímu, jeho obnova vycházela z původní fotodokumentace.

Krov tvoří tesařská konstrukce, bez použití kovu pro kotvení konzolové nástavby. Obtížné bylo vyřešit ve stropě nad 1. NP nové zavěšení trámu, který vybíhá jako konzola nesoucí ochoz, tak, aby netížil okno.

Obr. 9: Usedlost v Březince

Obr. 10: Usedlost v Březince

Obr. 11: Přístavba vily ve Velké Chuchli

Obr. 12: Přístavba vily ve Velké Chuchli

Přístavba vily ve Velké Chuchli

Zajímavosti z průběhu stavebních prací:

Další zkušeností bylo nahrazení ocelové nosné konstrukce s monolitickými betonovými stropy konstrukcí z masivních lepených profilů BSH, dovezených z Rakouska.

I když hlavním důvodem této změny byl lepší vzhled konstrukce, kladem bylo také snížení nákladů a zrychlení stavby. Samotná montáž trvala dva dny a cena byla poloviční, cca 10 000 Kč/1 m² včetně záklopů, hydroizolací, tepelné izolace, bez oken.

Chata hrázného na Orlíku

Zajímavosti z průběhu stavebních prací:

Chata na břehu přehrady byla pro celoroční provoz zateplena 16cm vrstvou minerální vaty, vložené ve dvou vrstvách mezi fošny stejné šířky a s překrytými spárami. Jedná se o dřevěnou stavbu v co nejlehčím provedení, bez masivních prvků, v blízkosti vody. Z tohoto důvodu byla na přání majitele provedena ochrana dřeva bezbarvým Sokratem.

Celková tepelná ztráta objektu byla snížena na 8 kW a tu lze pokrýt vytápěním pomocí elektrického kotle.

Byla osazena nová okna s k-1,1 a těsné dveře. Zde se dostávají do rozporu zajištění větrání a zateplení objektu, proto bylo nutné, aby v rámech oken byly větrací zdířky, které zajišťují cirkulaci vzduchu v době nepřítomnosti majitelů.

V rámci prací na zateplení objektu chaty – na stejném půdoryse, ze stejného materiálu krokví, ale původně se střechou ve tvaru písmene A až na zem, se třemi zešikmenými podlažími o plochách 40, 27 a 12 m², celkem tedy 79 m² – vznikl dům se sedlovou střechou, se čtyřmi podlažími využitelnými v plném rozsahu 40 m² v každém patře, tj. 120 m². Jen přestavěním krovu tak byla zvětšena využitelná plocha o více než 50 %.

Obr. 13: Chata hrázného na Orlíku

Obr.14: Chata hrázného na Orlíku

Architektonická kancelář Doubner má tradici v řešení podobných úkolů od roku 1975. Od té doby pomohla majitelům více než třiceti nemovitostí převážně ve Středních Čechách.

Příspěvek na toto téma byl součástí odborné konference Sanace dřevěných staveb.

foto archiv autora

Literatura:

1) Detail č. 1 1997: Holzkonstruktionen.

2) Detail č. 1 2000: Bauen mit Holz.

3) Hans Stolper: Bauen in Holz.

4) Koji Yagi: A Japanese Touch For Your Home.

5) Paul Rocheleau,June Sprigg, David Larkin: Shaker Built.

6) Safeguarding Historic Waterfront Sites Bryggen in Bergen as a Case.

6) Gaudenz Domenig: Tektonik im primitiven Dachbau.

Ing. arch. Karel Doubner (*1951) vystudoval ČVUT Praha, Fakultu stavební, obor Architektura. Je autorizovaný architekt ČKA. V současné době pracuje v architektonické kanceláři Doubner, s. r. o.