SuperHomePage

Možnosti využitia juvenilného dreva v drevených konštrukciách

8. 2. 2010, ŠTEFAN BARCÍK, RICHARD KMINIAK, JÁN ŠUSTEK

Príspevok prezentuje možnosti využitia juvenilného dreva v drevených konštrukciách z pohľadu experimentálnych sledovaní zameraných na jeho fyzikálno-mechanické vlastnosti, kvalitu opracovania povrchu a energetickú náročnosť procesu obrábania. Ďalej uvádza experimentálne zhodnotenia sledovaní zameraných na niektoré konštrukčné materiály vyrobené na baze juvenilného dreva a poukazuje na možnosti jeho ďalšieho využitia.

Umělý kámen – užití a vlastnosti

1. 2. 2010, PETR KOTLÍK

Při obnově nebo restaurování kamenných objektů – sochařských děl, architektonických prvků apod. – se často setkáváme s potřebou doplnění chybějících částí. Jsou v zásadě používány dva postupy: náhrada kamenem přírodním nebo doplnění kamenem umělým. Každý z nich má své výhody i nedostatky.

Další články

Ruské čedičové rohože z Kamenného Věku

Ruské čedičové rohože z Kamenného Věku

13. 1. 2010, ALEXANDR ABUŠINOV

Pod touto slovní hříčkou se skrývá špičkový výrobek z vyztužujících vláken na bázi taveného čediče pro kompozitní materiály od ruské firmy OOO Kamennyj Věk z Dubny u Moskvy, města známého spíše jaderným výzkumem.

Lze recyklovat ETICS?

7. 1. 2010, PETR JAROŠ

Proč je v současnosti takový boom dodatečného zateplování, není třeba vysvětlovat. V České republice je celkem 3,8 milionu bytů, z toho 1,2 milionu, tedy necelou třetinu, tvoří panelové byty. Ze sedmi set tisíc nejstarších byla dosud asi čtvrtina opravena a zateplena. Tepelněizolační vrstvu tvoří obvykle expandovaný polystyren nebo minerální či skleněná vata. Životnost takové konstrukce se odhaduje na 25 let, ale jsou i 50leté kontaktní zateplovací systémy, přičemž její energetická náročnost je splacena za 1/10 její životnosti. Zateplením se ušetří až 40 procent energie.

Organické fasádní barvy

4. 1. 2010, MICHAEL KOUDELKA

Podstatnou částí každé stavby je její fasáda. Je to první věc, kterou pozorovatel vnímá. Její vzhled hrál tedy téměř vždy během dějin stavitelství velmi významnou roli. Nejen co do členění, struktury, ale také co do její barevnosti. Úprava fasády byla a dodnes je podstatná. Proto se také možnostem, které dnešní stavební trh nabízí, věnuje značná pozornost. Z toho důvodu i průzkum trhu s fasádními nátěrovými hmotami je důležitý pro orientaci všech, kteří jsou do výstavby a rekonstrukcí nějak zapojeni.

Inovace ve stavebních ocelích

27. 12. 2009, ALEXANDR ABUŠINOV

Poslední červnový den vyhlásilo německé centrum pro informace v oboru oceli Stahl-Informations-Zentrum (SIZ) v Düsseldorfu vítěze ceny Stahl-Innovationspreis 2009 v kategoriích: inovace výrobků z oceli, inovace výzkumu a vývoje ocelí, inovace výrobku z oceli pro stavebnictví, design výrobku z oceli a zvláštní cenu pro výrobek z oceli s největším ekologickým přínosem.

Nízkoenergetická škola v Indii

31. 10. 2009, JAN TILINGER

Převést plány ve skutečnost je někdy nemožné, a lehké to neměl ani Ing. Jan Tilinger, když se rozhodl realizovat téma své někdejší diplomové práce – stavbu, která by co nejméně zatěžovala životní prostředí, využívala maximálně přírodních materiálů a spotřebovávala minimum energie.

Směry světového vývoje vysokohodnotného betonu

27. 10. 2009, MILAN KALNÝ , VLASTIMIL ŠRŮMA

V říjnu 2008 se v Tokiu konalo již 8. mezinárodní symposium o využití vysokopevnostního (HSC) a vysokohodnotného betonu (HPC). Tato sympózia se konají od roku 1990 v pravidelném tříletém cyklu. Zatímco první HSC/HPC sympózia byla věnována výzkumu a laboratorním aplikacím, v Tokiu byly nové materiály a technologie předvedeny již ve větším rozsahu na skutečných betonových konstrukcích. Zejména Japonsko a další východoasijské země se prezentovaly řadou zdařilých realizací mostů, inženýrských konstrukcí a aplikací u výškových budov a v architektuře.

Probarvené omítky

26. 10. 2009, PETR KOTLÍK

Pro barevnou povrchovou úpravu stěn budov (především vnějších) je možno použít klasickou omítkovou skladbu s „neutrální“ barvou štuku a následně fasádu natřít vhodnou fasádní nátěrovou hmotou. Jiným postupem je použití omítkoviny přímo probarvené ve hmotě. V prvním případě je barevná vrstva relativně tenká, je možno ji poměrně snadno mechanicky poškodit, u hmot s málo odolným pojivem nátěru může docházet k vymývání pojiva a k uvolňování barevné složky.    

Akustické vlastnosti lehkých dělicích konstrukcí

12. 9. 2009, JIŘÍ VAVERKA

Respektování hygienických limitů hlukového zatížení v chráněných interiérových prostorách, resp. ve venkovním prostředí je jedním z dominantních atributů komplexu životního prostředí. Je třeba si uvědomit, že niveau akustických parametrů vychází z medicínského průzkumu vlivu hluku na lidský organismus.

Nejčtenější články na webu

Nejdiskutovanější články na webu