Hlavním tématem Setkání lídrů českého stavebnictví 2013 bylo, co české stavebnictví čeká a jaké zakázky budou veřejní investoři a privátní developeři realizovat. Zástupci obou „táborů“ se shodli na tom, že je potřeba se soustředit zejména na to, aby nevznikaly administrativní bariéry realizace investic do stavebnictví. Setkání lídrů českého stavebnictví pořádá CEEC Research ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.
Od počátku krize se výkon českého stavebnictví snížil o 17 %. Podle predikcí ředitelů stavebních společností má letos stavební trh klesnout o další 4,4 %. Stabilizace je očekávána nejdříve v 2014, jak uvádí Kvartální analýza českého stavebnictví Q1/2013. Co ale stavební firmy potřebují, jsou zakázky k naplnění svých zásobníků práce. Setkání lídrů českého stavebnictví 2013 se zúčastnilo přes 170 vrcholných představitelů českého stavebnictví, včetně tří ministrů Vlády ČR.
Od vrcholných představitelů státu tak stavební firmy chtěly slyšet především, kdy a jakým způsobem bude stát do stavebnictví investovat. „Stát potřebuje koncepci účelného investování, přitom je potřeba stavět to, co má smysl a návratnost, nikoliv jen pumpovat peníze do stavebnictví. Nutností je změnit zákon o veřejných zakázkách tak, aby se procesy zadávání zrychlily a rozhodovala především kvalita a ne pouze cena,“ varuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba před bezhlavými investicemi.
„Problém veřejných zakázek nespočívá jen v jejich omezeném množství a seškrtaných rozpočtech, ale i v těžkostech při jejich zadávání. Podle posledních analýz tak byla z vypsaných zakázek v roce 2012 zadaná k realizaci pouze jedna pětina,“ uvádí nejnovější čísla Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. Administrativní průtahy a jejich dopady potvrzují i stavební společnosti. „Pokud by došlo k nevyčerpání dotačních prostředků EU z Operačního programu Doprava (OPD), byla by to hrubá chyba této vlády a velice špatná zpráva nejen pro celé české dopravní stavitelství, ale především pro obyvatele této země,“ myslí si Zdeněk Synáček, obchodní ředitel společnosti Eurovia CS. Ministr dopravy Zbyněk Stanjura ubezpečuje, že mu na kvalitní přípravě a úspěšné realizaci náhradních projektů pro OPD na léta 2007–2013 velmi záleží: „Ve svém rezortu udělám vše proto, aby naše podřízené organizace byly vzorovými zadavateli a výběrová řízení byla nezpochybnitelná. Na příští rok plánujeme rekordní výdaje na přípravu staveb, abychom byli připraveni peníze vyčleněné na dopravní stavby skutečně proinvestovat. Letošní výdaje na dopravní infrastrukturu jsou zhruba o osm miliard korun vyšší než plánované loňské, a proti skutečnosti vyšší dokonce o čtrnáct miliard,“ říká Zbyněk Stanjura a dodává: „Dobrou zprávou je, že se může na prvních dvou úsecích rozběhnout modernizace D1. Stavět chceme co nejdříve také na D3 před Českými Budějovicemi či na silnici 1/11 u Třince a R35.Na železnici jsou klíčovými projekty III. a IV. koridor a vybrané železniční uzly. V letech 2014 až 2020 očekáváme další podporu dopravního stavebnictví z evropských fondů, celkem bychom z nich měli na dopravní infrastrukturu získat 80–90 miliadrd korun.“
Také Ministerstvo životního prostředí povzbuzuje především malé a střední stavební firmy podpůrnými programy. „Ministerstvo životního prostředí připravuje program Nová zelená úsporám. Jedná se o významné opatření s pozitivním dopadem do naší ekonomiky. Finančně podpoříme snižování energetické náročnosti budov. Zateplení, komplexní rekonstrukce domů a veřejných budov jsou činnosti, které si podporu rozhodně zaslouží,“ vysvětluje ministr životního prostřední Tomáš Chalupa.
Pavel Kliment, partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti KPMG v České republice, doplňuje hodnocení situace z oblasti privátních investorů:„Přístup k novým projektům financovaným ze soukromých zdrojů zůstává opatrný. To neznamená, že na trhu neexistují příležitosti, jsou však velmi selektivní a realizovatelné jen pro investory se silnějším finančním zázemím, případně schopné realizovat úspory z rozsahu.“ A podobný názor zastávají i developeři. „Bohužel, svět se stále více uchyluje k „vyšší síle“ velikosti a rozsahu, která je nepředvídatelná. Nicméně na každodenní bázi je trh dnes mnohem předvídatelnější než kdy jindy. S tím, že jsme dosáhli jeho dna, jsme také pochopili základní skutečnou potřebu životního prostoru, na rozdíl od nahuštěné potřeby poháněné finančními faktory,“ doplňuje jej Omar Koleilat, ředitel společnosti Crestyl. Podle Marcela Sourala, ředitele společnosti Trigema, krize dala vzniknout novému typu většinového zákazníka: „Paradoxně je to člověk, který má potřebu bydlet, ale nemá na to dostatečné prostředky. Ví však, že ceny bytů už nižší nebudou, a jeho touha po vlastním bytu je tak silná, že mu nevadí, že je to byt malý, s velkými provozními náklady a v místě, kde mu dobrou noc přejí lišky.“
Některé, zejména větší firmy, ale už na český trh nespoléhají a snaží se prosadit v zahraničí. I tady jsou ale do určité míry závislé na angažovanosti státu. „Vítáme v tomto ohledu podporu exportního financování ze strany státu. Otázkou je, jestli by tato pomoc státu neměla být širší a cílenější, a méně omezovaná. Musíme si přitom uvědomit, že stavebnictví je specializovaný obor, proto by exportní aktivity českých stavebních firem měly ideálně probíhat ve formě vyšších investičních a technologických celků,“ shrnuje František Vaculík, generální ředitel a předseda představenstva PSJ.
tisková zpráva
Od vrcholných představitelů státu tak stavební firmy chtěly slyšet především, kdy a jakým způsobem bude stát do stavebnictví investovat. „Stát potřebuje koncepci účelného investování, přitom je potřeba stavět to, co má smysl a návratnost, nikoliv jen pumpovat peníze do stavebnictví. Nutností je změnit zákon o veřejných zakázkách tak, aby se procesy zadávání zrychlily a rozhodovala především kvalita a ne pouze cena,“ varuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba před bezhlavými investicemi.
„Problém veřejných zakázek nespočívá jen v jejich omezeném množství a seškrtaných rozpočtech, ale i v těžkostech při jejich zadávání. Podle posledních analýz tak byla z vypsaných zakázek v roce 2012 zadaná k realizaci pouze jedna pětina,“ uvádí nejnovější čísla Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. Administrativní průtahy a jejich dopady potvrzují i stavební společnosti. „Pokud by došlo k nevyčerpání dotačních prostředků EU z Operačního programu Doprava (OPD), byla by to hrubá chyba této vlády a velice špatná zpráva nejen pro celé české dopravní stavitelství, ale především pro obyvatele této země,“ myslí si Zdeněk Synáček, obchodní ředitel společnosti Eurovia CS. Ministr dopravy Zbyněk Stanjura ubezpečuje, že mu na kvalitní přípravě a úspěšné realizaci náhradních projektů pro OPD na léta 2007–2013 velmi záleží: „Ve svém rezortu udělám vše proto, aby naše podřízené organizace byly vzorovými zadavateli a výběrová řízení byla nezpochybnitelná. Na příští rok plánujeme rekordní výdaje na přípravu staveb, abychom byli připraveni peníze vyčleněné na dopravní stavby skutečně proinvestovat. Letošní výdaje na dopravní infrastrukturu jsou zhruba o osm miliard korun vyšší než plánované loňské, a proti skutečnosti vyšší dokonce o čtrnáct miliard,“ říká Zbyněk Stanjura a dodává: „Dobrou zprávou je, že se může na prvních dvou úsecích rozběhnout modernizace D1. Stavět chceme co nejdříve také na D3 před Českými Budějovicemi či na silnici 1/11 u Třince a R35.Na železnici jsou klíčovými projekty III. a IV. koridor a vybrané železniční uzly. V letech 2014 až 2020 očekáváme další podporu dopravního stavebnictví z evropských fondů, celkem bychom z nich měli na dopravní infrastrukturu získat 80–90 miliadrd korun.“
Také Ministerstvo životního prostředí povzbuzuje především malé a střední stavební firmy podpůrnými programy. „Ministerstvo životního prostředí připravuje program Nová zelená úsporám. Jedná se o významné opatření s pozitivním dopadem do naší ekonomiky. Finančně podpoříme snižování energetické náročnosti budov. Zateplení, komplexní rekonstrukce domů a veřejných budov jsou činnosti, které si podporu rozhodně zaslouží,“ vysvětluje ministr životního prostřední Tomáš Chalupa.
Pavel Kliment, partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti KPMG v České republice, doplňuje hodnocení situace z oblasti privátních investorů:„Přístup k novým projektům financovaným ze soukromých zdrojů zůstává opatrný. To neznamená, že na trhu neexistují příležitosti, jsou však velmi selektivní a realizovatelné jen pro investory se silnějším finančním zázemím, případně schopné realizovat úspory z rozsahu.“ A podobný názor zastávají i developeři. „Bohužel, svět se stále více uchyluje k „vyšší síle“ velikosti a rozsahu, která je nepředvídatelná. Nicméně na každodenní bázi je trh dnes mnohem předvídatelnější než kdy jindy. S tím, že jsme dosáhli jeho dna, jsme také pochopili základní skutečnou potřebu životního prostoru, na rozdíl od nahuštěné potřeby poháněné finančními faktory,“ doplňuje jej Omar Koleilat, ředitel společnosti Crestyl. Podle Marcela Sourala, ředitele společnosti Trigema, krize dala vzniknout novému typu většinového zákazníka: „Paradoxně je to člověk, který má potřebu bydlet, ale nemá na to dostatečné prostředky. Ví však, že ceny bytů už nižší nebudou, a jeho touha po vlastním bytu je tak silná, že mu nevadí, že je to byt malý, s velkými provozními náklady a v místě, kde mu dobrou noc přejí lišky.“
Některé, zejména větší firmy, ale už na český trh nespoléhají a snaží se prosadit v zahraničí. I tady jsou ale do určité míry závislé na angažovanosti státu. „Vítáme v tomto ohledu podporu exportního financování ze strany státu. Otázkou je, jestli by tato pomoc státu neměla být širší a cílenější, a méně omezovaná. Musíme si přitom uvědomit, že stavebnictví je specializovaný obor, proto by exportní aktivity českých stavebních firem měly ideálně probíhat ve formě vyšších investičních a technologických celků,“ shrnuje František Vaculík, generální ředitel a předseda představenstva PSJ.
tisková zpráva
