Konference, semináře
Ohlédnutí za seminářem VELUX Active House Technic
V pondělí 12. března 2012 proběhl v Národní technické knihovně již druhý seminář k soutěži VELUX Active House Award se zaměřením na technickou stránku aktivních domů. Příspěvky byly nejen o technologiích a materiálech. Zazněly ekonomické aspekty, prezentovala se spousta realizací a důraz byl kladen především na detaily. Skvělé bylo i obecné zamyšlení, zda vůbec jdeme správnou cestou.
Co je aktivní dům
Aktivní dům představuje komplexní pohled na stavbu, která by měla být nejen architektonicky kvalitní, ale hlavně by měla poskytovat uživatelům příjemné a zdravé vnitřní prostředí bez zatěžování životního prostředí.U aktivního domu by mělo být samozřejmostí, že jeho energetická náročnost je minimální. Energii by měl získávat co nejvíce z obnovitelných zdrojů a jeho užívání by mělo poskytovat maximální komfort.
Vize aktivního domu je dlouhodobý cíl, který se snaží spojit všechny složky tak, aby vznikl vyvážený přístup k řešení stavby ve smyslu využívání obnovitelných zdrojů a dosahování vyšších standardů na její užívání. S tím souvisí technologie, nové materiály, jejich správné a nejefektivnější použití. Spotřeba zdrojů zase odráží kvalitu technického provedení stavby, detaily, na které se více než kdy jindy klade důraz. Výsledkem je pak optimální vnitřní prostředí. Příjemné teplo, stále čerstvý vzduch, dobrá akustika, dostatek denního světla a celková pohoda.
Toho všeho by mělo být dosaženo za ekonomicky efektivní cenu.
První přednáška profesora Ing. Karla Kabeleho, CSc., (vedoucí katedry TZB, Fakulta stavební ČVUT) začala výstižným rčením, že energie jsou dnes postaveny nade vše, ale nesmíme zapomenout, že v domech se má hlavně příjemně bydlet. Obecně lze říci, že se pohybujeme v kole, kde řešíme stále tři základní věci a to energii, ekonomii a prostředí. Spotřeba energie pořád roste, zhruba 40 % spotřeby veškeré energie se odehraje v budovách určených k bydlení, a naší snahou by mělo být tuto spotřebu snižovat. Abychom dosáhli snížení spotřeby energie v budově, musíme se na ni dívat komplexně a zaobírat se všemi složkami (osvětlení, VZT, dopravní systémy a další) i přesto, že jedna z nich může být dominantní (teplo).Vnitřní prostředí utváří mnoho složek, od tepelně-vlhkostního klima, kvality vzduchu, akustiky, vizuální složky až po psychický komfort. Každá změna jedné se složek energetické náročnosti budovy ovlivní vždy více než jednu složku vnitřního prostředí. Proto chceme-li dosáhnout rovnováhy mezi energetickou náročností a vnitřním prostředím jde o složitý proces vyvažování.
Otázku ekonomického hodnocení energetické efektivity otevřel Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA (EkoWATT). Přednáškou shrnul hlediska, na kterých závisí ekonomika investice – náklady vs. výdaje, soukromé finance vs. úvěr, a ukázal výstupy ekonomického hodnocení. Z jeho součástí (čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, tok hotovosti) lidi nejvíce zajímá prostá doba návratnosti. V druhé půli byla přednáška věnovaná případovým studiím, které porovnávaly obnovitelné zdroje energie s konvenčními. Obecně lze shrnout, že záleží na jednotlivém zapojení a využití OZE.
Ing. arch. Josef Smola z ateliéru KADET s nakažlivým zapálením prezentoval své realizace a studie nízkoenergetických a pasivních domů. „Role vizionářů je nevděčná a někdy se potýkáme ve výstavbě pasivních domů s podobnými problémy,“ konstatuje. Svou část skvěle uvedl prvním „pasivním domem“, jímž byla loď Fram polárníka Fritjofa Nansena z r. 1883. Za klíčovou zodpovědnost architekt Smola považuje kompaktnost objemového řešení stavby.
Poté vystoupil s pohledem z protipólu Ing. Josef Šanda z katedry architektury VŠUP. Je správné takhle globálně diktovat co je dobré a co ne? Je nutné stavět domy, které dokonce energii vyrábějí? Není to jen dobře vykonstruovaný tlak skupin lidí, kteří z toho dobře profitují? S přirovnáním k velkým a nefungujícím teoriím si pan Šanda zároveň odpovídá, že toto dogma jako každé jiné může mít v jádru docela jednoduše chybu.Je důležité si stanovit priority a promyslet, kam nasměrujeme svou životní energii. Investice do technologicky vyspělých staveb jsou zatím dost velké, tudíž je na každém, zda ji investuje do celoživotních splátek na pasivní/aktivní dům anebo např. na vzdělání sebe či svých dětí. Pouhá ekologie nemůže být argumentem, podíváme-li se na počet přibývajících aut a letadel ročně.
MgA. Patrik Zamazal z MOLO ARCHITEKTI, s. r. o., se vrátil k problematice detailů staveb. Na svých realizacích ukázal, jak je možné s detaily pracovat a na co si dát pozor. Zdůraznil, jak moc je důležité chodit při navrhování od celku k detailu a zpět, abychom neztratili přehled. Veškeré detaily se musí promýšlet ve studii, protože na stavbě už je někdy pozdě.„Kvalitní architektura může vzniknout jen dobrým pozorováním a poznáním lidí, pro které to děláte.“
Příklady takové kvalitní zahraniční architektury představila Ing. arch. Klára Bukolská. Konkrétně to byla New Monte Rosa Hut, horská chata ve Švýcarsku, která je výjimečná nejen svým designem, ale hlavně je z 90 % energeticky soběstačná. Dalším příkladem byl Hunsett Mill, dostavba starého mlýna v jižní Anglii, a aktivní rodinný dům Sunlighthouse u Vídně.Nicolas Roy, kanadský „architekt ve službách světla“, v závěru názorně představil VELUX Daylight Visualizer. Program, který skvěle namodeluje přirozené denní světlo ve 3D modelu včetně animace. Snadný import ze všech nejpoužívanějších modelovacích programů a perfektní výstupy se snadným ovládáním mluví za vše.
Seminář uzavřel doc. Ing. Jiří Hirš, CSc., proděkan FAST, s tématem vývoje stavebních konstrukcí a technologií. Vtáhl nás do systémů inteligentních budov, možností nanotechnologií (aktivní povrchy) a přednášku končil s otázkami ohledně celkové energetické bilance. Co dělat s přebytkovou energií? Prodávat? Akumulovat nebo dávat konkrétně k využití někde v okolí? Osobně se mi líbila myšlenka, že být „eko“, znamená být lokální. Každopádně je zásadní nevyužívat a nespoléhat se jen na technologie, ale využívat i přírody. Příkladem budiž hybridní systém větrání (vytvoření sacího efektu jak přirozeně, tak mechanikou). Závěrem dodal, že hospodaření s energiemi je postaveno na okrajových podmínkách a tím, jak jsou všude jiné, se otevírá možnost vzájemné spolupráce v rámci jednotlivých regionů.Aktivní dům je dlouhodobý cíl snižování dopadů budov na životní prostředí. Snaha o maximalizaci využívání obnovitelných zdrojů podporuje vznik nových technologií a inovací v tomto odvětví. Pro uživatele je ale nejdůležitější vnitřní prostředí, na které se nároky stále zvyšují. Komplexní přístup k projektování a výstavbě aktivních budov zajišťuje dosahování optimálních výsledků jak v energetické náročnosti, tak ve vnitřním komfortu. Tyto kvality pak reprezentují skutečnou hodnotu budovy.
Soutěž VELUX Active House Award je určena pro studenty vysokých škol stavebního zaměření v České i Slovenské republice. Cílem soutěže je podpořit práci studentů na projektech udržitelných staveb a umožnit jejím prostřednictvím detailnější seznámení s problematikou návrhu budov v aktivním standardu. Partnery soutěže jsou ČVUT, Česká rada pro šetrné budovy, Slovenské rada pro zelené budovy a Galerie Jiřího Fragnera. Záštitu převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Více informací k soutěži včetně detailních podmínek a přihlášky jsou k dispozici na stránkách www.velux.cz a www.velux.sk.
tisková zpráva
| Vstup do diskuse (0) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
