Názor

Otevřený dopis Ing. Pavlu Křečkovi, předsedovi představenstva ČKAIT

Dne 23. října 2015 – Vážený pane inženýre, my, níže podepsaní, jsme se po zvážení a po diskusi rozhodli Vám napsat následující otevřený dopis, ve kterém Vám předkládáme svoje názory na současný stav ve stavebnictví, na vztah mezi vedením ČKAIT (dále jen Komory) a autorizovanými osobami (dále jen AO) a také na vztah, který panuje mezi projektanty a veřejností. Současně Vám předkládáme možné náměty k zamyšlení a očekávané diskusi.

Jsme projektanti, kteří se pohybují v oblasti menších a malých zakázek především pro soukromý sektor, tedy v oblasti, v níž se pohybuje asi největší procento řadových členů Komory. Velmi si vážíme jak současného vedení Komory, tak jeho předchůdců a jsme si vědomi, že pozice vedení v současné době není jistě lehká, i vzhledem k politické kultuře, která v České republice panuje.

Nicméně dále uvedené skutečnosti jsou z našeho pohledu takového rázu, že dlouhodobě degradují prestiž a pozici naší profese v očích veřejnosti. Jsme toho názoru, že je nutno tyto začít urychleně řešit, a pokud již řešeny jsou, tak toto řešení dotáhnout ke smysluplnému a plošnému výsledku. Tímto výsledkem by mělo být v souhrnu vytvoření kvalitních podmínek pro výkon naší profese a postupné zlepšení vnímání projektantů veřejností a navrácení prestiže naší práce na úroveň „první republiky“. Což by měla zajistit svou cílenou činností především ČKAIT – jako stavovská organizace.

Jsme si vědomi toho, že ČKAIT v některých námi níže zmiňovaných oblastech činnost vyvíjí. Dle našeho mínění je ale ve věci některých problémů tato činnost zdlouhavá, nekomplexní a v očekávaném výsledku zajišťující lepší pozici pouze pro menšinovou část kolegů, kdy je kladen důraz pouze na řešení problémů v sektoru veřejných zakázek. Většina kolegů, pracujících pro soukromý sektor, je opomíjena. Přitom právě v oblasti těch nejmenších zakázek ze soukromého sektoru jsou problémy ohledně podmínek a profesní kultury nejmarkantnější a právě zde spatřujeme kořeny pokřiveného vnímání projektantů jako celku.

Pevně věříme, že se tímto dopisem a podněty v něm uvedenými bude vedení ČKAIT vážně zabývat, vyjádří svůj názor a připomínky a že ze strany ČKAIT bude projevena ochota k diskusi a konstruktivnímu přístupu.

1. Ceny projektových prací
Ceny projektových prací jsou neustále diskutovaným tématem. Po dlouhém období, kdy se od kauzy ČKAIT vs. Úřad na ochranu hospodářské soutěže objevovaly pouze sporadické zmínky o tom, že ČKAIT cosi v oblasti cen podniká – ovšem vždy bez výsledku, se konečně objevila v časopisu Z+I (č. 2/2015) informace o výraznějším dění v této oblasti. Problematice byly věnovány poměrně obsáhlé články. Do té doby se jednalo vždy jen o sporadické sloupky na 1/8 strany o tom, jak je situace špatná a jak díky nepřiměřeně nízkým nabídkovým cenám hrozí či dokonce jsou velké problémy.

Přibližně ve stejném období, kdy byly v Z+I zveřejněny výše zmiňované informace, začal vznikat i první koncept tohoto dopisu. Původně byl tento bod koncipován zcela jinak, nicméně v reakci na další vývoj došlo k jeho podstatné obsahové úpravě. Ještě před vydáním č. 3/2015 časopisu Z+I jsme oslovili redakci tohoto časopisu a časopisu Stavebnictví s žádostí, zda by bylo možno text tohoto dopisu uveřejnit. Logická volba. Cílem bylo, aby se s textem dopisu mohl seznámit co nejširší okruh autorizovaných osob a případně se k jeho znění vyjádřit. Redakčními radami jsme byli však poměrně důrazně odmítnuti s odůvodněním, že neshledali zveřejnění textu jako vhodné v kontextu obsahové náplně. Názor, proč tomu tak bylo ve skutečnosti (časopis je přece určen pro autorizované osoby a dopis se jich přímo dotýká), ať si každý udělá sám a nemá smysl, abychom zde o důvodech odmítnutí spekulovali.

Nicméně z dalšího vývoje jako by se zdálo, že „tamtamy fungují“. V čísle 3/2015 časopisu Z+I se objevily další informace týkající se činnosti Komory v problematice cen projekčních prací a v čísle 4/2015 časopisu Z+I byla zmínka o cenách dokonce součástí „úvodního slova“ předsedy ČKAIT pana Ing. Křečka. V úvodníku bylo zmíněno, že se objevují názory, že Komora nekoná. Bylo vysvětleno, že koná, ale ze strany ÚOHS i ministerstva jsou jí ohledně cen lidově řečeno „házeny klacky pod nohy“.

Ano, Komora nepochybně v této otázce koná. Ve zveřejněných informacích uvádí, že najímá externí právníky a lidé z vedení jsou vytíženi na maximum. Ano, toto konání má jistě smysl a vítají jej určitě všechny AO. Ovšem zůstává otázkou, zda konání, které probíhá již léta ve stejném duchu a léta jsou proti němu používány stejné argumenty, a tudíž vesměs zůstává na mrtvém bodě, zda by se toto konání nemělo zaměřit úplně jiným směrem. Takto totiž Komora dle našeho názoru sice koná, jistě vydává nemalé prostředky a nemalé úsilí mnoha lidí, ale stále bez hmatatelného výsledku či alespoň jeho perspektivy. A situace těch, kterých se to nejvíce týká, zůstává stále stejná.

Nevíme, nakolik je vedení Komory obeznámeno se skutečným stavem a situací „v terénu“. V časopise Z+I, v některém ze zmiňovaných článků k problematice, byla zmínka o tom, že kdosi spočítal, že aby se uživila projekční kancelář, která používá legální software, platí daně, má zaměstnance s průměrným platem 25 000 Kč atd., tak tato projekční kancelář musí účtovat za svou práci ekvivalent rovnající se 500 Kč/h. Z pohledu těch, kteří se v praxi pohybují, je tento výpočet sice naprosto odpovídající, ale pro drtivou většinu v kategorii naprosté sci-fi. Běžně se lze setkat s nabídkami na zpracování kompletní dokumentace rodinného domu za 30 tisíc korun. To by znamenalo, že „vzorová“ projekční kancelář by musela zpracováním dokumentace strávit 60 hodin, což je cca 1,5 pracovního týdne jednoho člověka!!! Nemožné! Přesto je to realita, která funguje.

Pokud se toto téma rozvinulo několikrát na diskusním fóru na www-stránkách ČKAIT, vyskytly se názory, že „projektant si musí stát za svou cenou“ či „projektant si musí umět svou cenu obhájit“. Ano, takto by to mělo fungovat a byl by to jistě ideální stav. Ovšem v praxi něco takového zkoušet znamená práci nedostat a velmi brzy skončit. Pokud si položíme otázku, proč se toto děje, dojdeme logicky k závěru, že za tento stav si v podstatě mohou projektanti sami. Tedy přesněji řečeno, určitá skupina projektantů. Neradi bychom se někoho dotkli (jistě se najdou výjimky), ale pokud bychom měli přesně tuto skupinu definovat, jedná se o kolegy, kteří tuto činnost provozují jako vedlejší. Formou jakéhosi přivýdělku či hobby při zaměstnání, v důchodu či při mateřské dovolené. Takových kolegů, kteří sice vlastní autorizační razítko, ale tuto činnost provozují kolikrát bez živnostenského oprávnění, bez kontaktu s nejnovějšími trendy a informacemi, bez patřičného vybavení (využívají vybavení např. zaměstnavatele), je bohužel mnoho. A tito kolegové si pak mohou dovolit takovéto ceny, kdy 30 tisíc ročně za projekt domu pro známého je vítaným přilepšením. V pořádku. Každý si přeci v tržním hospodářství může říci za svou práci, kolik chce, nebo ji klidně dělat zadarmo. Ovšem tímto jednáním se bohužel u veřejnosti zakládá nebezpečný precedens, který ústí v naprosto pokřivené vnímání naší profese.

Internetová fóra jsou plná rad tápajícím laickým stavebníkům, kde lidé, co „už stavěli“, se pohoršují nad tím, jak někomu může „zlodějský projektant“ říci za projekt 100 tisíc, když jemu „dělal projekt Franta od vedle, co má taky to razítko, za 25“. Ti samí radílkové ale pak již neuvedou, že při stavbě sháněli rady, „jaké tam má být íčko“, či „poraďte někdo, jaký průměr trubky do podlahovky“, jelikož to prostě v projektu neměli a projekt sloužil pouze jako „papír pro stavební úřad“. Obecně je pak „Frantova“ cena vnímána jako férová, jelikož je nejnižší a evidentně se za ni dá projekt udělat. Možná je v tomto ohledu vedení Komory trochu „odtrženo od reality“, ale stačí si otevřít nějakou internetovou diskusi.

Z výše uvedeného vyplývá, že snaha Komory by se dle našeho názoru neměla nadále ubírat cestou snahy stanovit nějakým způsobem nějakou cenovou normu. S tím tato zavedená praxe a deformace cen nezmizí. Pokud by se nějaká norma povedla prosadit a byla pouze doporučená, tak ji výše zmíněná skupina stejně používat nebude a stav zůstane stejný. Snaha Komory by se měla zaměřit především na osvětu směrem k veřejnosti a stavebníkům, ale hlavně by tato snaha měla zacílit do řad projektantů. Je obecně známo, že nekvalitní dokumentace, jejíž nekvalita je zapříčiněna ať už nepřiměřeně nízkou cenou, a tím tlakem na čas, nebo nedostatečnou profesní kvalitou, může ve svém důsledku způsobit významné ekonomické škody, škody na životním prostředí i škody na zdraví a životech. ČKAIT by se dle našeho názoru měla zaměřit na urychlené vytvoření vnitřního mechanismu, který by riziko produkce neúplných, nekvalitních, ale tím pádem levných dokumentací v co možná největší míře eliminoval. Domníváme se, že pokud by takovýto mechanismus v rámci Komory fungoval a byl dostatečně účinný, podmínky pro výkon profese by se časem narovnaly. Myslíme, že toto by mohla být cesta. Samozřejmě by bylo nutno zapojit do tohoto mechanismu i stavební úřady, kterými takovéto dokumentace procházejí, ačkoli nesplňují zákonem a vyhláškami dané náležitosti. Stavebním úřadům je věnován samostatný bod našeho dopisu.

2. Stavební úřady
Stavební úřady v České republice dle našeho názoru nepracují zcela konzistentně. Je veliký rozdíl v přístupu a pojetí práce na dvou různých stavebních úřadech, ale i mezi dvěma různými úředníky téhož úřadu. Výklady zákonů a vyhlášek a požadavky na obsah, rozsah a úroveň dokumentace, předkládané k řízením, jsou často diametrálně odlišné. Přitom zákon je jen jeden a vyhlášky jsou jen jedny. Samozřejmě nelze srovnávat dvě naprosto odlišné stavby, které každá vyžadují jiný rozsah. Tento nešvar je ale běžný i u zcela totožných typů staveb obdobné velikosti a provedení.

Velmi nás zneklidňuje nízká odborná úroveň pracovníků stavebních úřadů. Jsme si vědomi toho, že zřizovateli stavebních úřadů jsou města a obce, tudíž konkrétní pracovníci stavebních úřadů osobní zodpovědnost nemají, to však nebrání tomu, aby se nemohlo přistoupit k nápravě a zvýšit požadavky na činnost a odbornost stavebních úřadů. Dle našeho názoru komunikace mezi stavebními úřady a ČKAIT neprobíhá v adekvátní míře a kvalitě.

Jistým řešením by mohlo být, aby ve vedení stavebních úřadů byla osoba s autorizací. Častým problémem je totiž fakt, že z důvodu neznalosti se stavební úřady vůbec nezabývají věcným obsahem dokumentace, ale pouze formální správností příloh k žádosti. Autorizovaná osoba by mohla být zárukou toho, že dokumentace nebude po obsahové stránce obsahovat „nesmysly“, jak se bohužel dnes často stává. Víme, že za realizovatelnost stavby odpovídá projektant, na druhou stranu dokumentace, dle které je stavba evidentně nerealizovatelná, by vůbec neměla projít stavebním řízením nebo být použita k ohlášení stavby.

Velmi závažný je tento problém při „malé výstavbě“, tedy u rodinných domů, jejichž výstavba z větší části probíhá dle dokumentace k ohlášení nebo dle dokumentace přikládané k žádosti o stavební povolení, které jsou stavebními úřady akceptovány v nedostatečné obsahové kvalitě dle příslušné prováděcí vyhlášky. Takováto dokumentace je pak v podstatě nepoužitelná pro provádění stavby.

Velkým nešvarem stavebních úřadů je rovněž praxe, že vedoucím, a tedy odpovědným úředníkem je sice osoba s akademickým titulem, ale v oboru, který ani vzdáleně nesouvisí s problematikou. Stavební úřad, by měl být dle našeho názoru úžeji propojen s ČKAIT.

3. Nízká odborná úroveň některých AO a program celoživotního vzdělávání
Jak jsme již zmínili v předchozích bodech, odborná úroveň dokumentací, produkovaných některými AO, je na velice nízké odborné úrovni.

Myslíme si, že zavedení opakovaného přezkušování AO, jako je tomu v některých zemích ve světě, není úplně správná cesta. To, že je autorizace v současné době v ČR de facto doživotní dle našeho názoru vede u některých AO k určitému stereotypnímu setrvání na zastaralých postupech a technických řešeních a neochotě učit se novým věcem a dále se sebevzdělávat.

Program celoživotního vzdělávání (dále jen CŽV) AO v současné podobě se nám jeví poněkud sporný. Postrádáme jasnou motivaci ze strany ČKAIT pro zájem AO o jejich další vzdělávání. Ano, umožnění bezplatných seminářů vítáme, ale nabízet marginální slevu na připojištění pro ty AO, které nasbírají určitý počet bodů? Spíše bychom navrhovali buď slevu na spoluúčasti znatelně větší, anebo, i když jsme v principu proti jakékoli represi ze strany ČKAIT vůči AO, zavést např. určitý počet bodů, které AO bude ve sledovaném období povinna získat, např. 10 bodů během 3 let. Sebevzdělávání je sice věcí a v zájmu každého jednotlivce. Ale systém „povinných“ bodů či kreditů je běžný i v dalších profesích (zdravotní sestry apod.). Toto opatření by zajistilo alespoň elementární kontakt s vývojem v profesi.

4. Přístup AO k normám on-line
Normy jsou nezbytným podkladem pro práci AO. Dle našeho zjištění členové Slovenské komory stavebných inžinierov (dále jen SKSI) mají přístup k normám STN v rámci členství v SKSI zdarma. Proč tomu tak není i v případě ČSN a ČKAIT? Navrhujeme zřídit pro členy Komory přístup k normám ČSN on-line zdarma. Zdá se nelogický a úsměvný stav, kdy jsme ČSN při své práci nuceni používat legislativou, ale za přístup k nim jsme nuceni platit.

5. Pojištění a připojištění hmotné odpovědnosti AO
Pojištění AO v rámci členství na částku 250 000 Kč je v současné době nedostatečné. Základní částka garantovaná členstvím v Komoře by se dle našeho názoru měla pohybovat v rozsahu 750 000 až 1 milión Kč. Myslíme si, že při dostatečném tlaku na pojišťovnu by se této pojistné částky dalo pro 30tisícovou členskou základnu dosáhnout jen s nepatrným navýšením ceny pojistného. Za určitých podmínek by bylo akceptovatelné i navýšení současného členského příspěvku.

Pro připojištění odpovědnosti platí totéž jako pro základní pojištění. Nabízená výše pojistného pro připojištění profesní odpovědnosti pojišťovnami, které nejsou partnery Komory, je v podstatě ve stejné výši jako u partnerské ČSOB pojišťovny, tedy partnerství postrádá smyslu a řadové AO z takového partnerství nemají žádný užitek.

6. Časopis Stavebnictví
Časopis Stavebnictví je v rámci členství v Komoře zasílán pravidelně všem AO. Jeho primární role, co se týče informování AO o událostech v oboru, není dle našeho názoru naplněna. Obsah časopisu dlouhodobě neodpovídá rozsahu specializací autorizačních oborů. Převážná část obsahu je zaměřena na pozemní stavitelství obecně.

Ale odborný časopis, kterým bezesporu časopis Stavebnictví je, by měl nabídnout více. Obsahová hodnota např. pro techniku prostředí staveb, dopravní stavby nebo např. geotechniku je prakticky nulová. AO v těchto oborech časopis v podstatě automaticky házejí do koše a v případě těchto AO jsou náklady na časopis Stavebnictví tím pádem neúčelně vynaloženými prostředky. Navrhujeme zlepšit obsah časopisu Stavebnictví a odborně ho „vyvážit“.

Námětem k zamyšlení může být i varianta zrušit automatické zasílání časopisu Stavebnictví všem AO a ušetřené prostředky investovat třeba do pojištění, viz předchozí bod. Časopis Stavebnictví si může dle svého zájmu každý projektant kupovat sám na vlastní náklady, resp. objednat si předplatné.

7. Deníky AO a projektová dokumentace v digitální podobě
Píše se 21. století, žijeme v době počítačů, digitálních podpisů… I deník soudního znalce je v dnešní době možno vést v digitální podobě. Z jakého důvodu je deník AO stále v papírové podobě? Navíc je v podobě pro jeho vedení značně nevhodné a zastaralé. Technická řešení pro zavedení Deníků v digitální podobě již existují. Stejně tak existují možnosti ochrany proti jejich padělání.

Za úvahu rovněž stojí varianta vydávání projektové dokumentace v digitální podobě s digitálním podpisem či certifikátem. Zcela určitě by se radikálně snížily finanční náklady AO na tisky a stejně tak by došlo ke snížení dopadů na životní prostředí, potřeby archivních kapacit apod.

8. Diskusní fórum na www-stránkách ČKAIT
Na Diskusním fóru na www-stránkách ČKAIT se od 1. května 2013 neobjevují odpovědi na vložené dotazy ze strany Komory. V jednom z příspěvků byl vznesen dotaz, proč tomu tak je. Odůvodněním ze strany ČKAIT byl odkaz na bezplatnou právní poradnu Komory, která funguje ve vymezeném čase telefonicky či osobně. Informace, které Komora poskytovala jako svůj názor k tématům na fóru, by údajně mohly být (možná tomu tak u některých v minulosti bylo) zneužity ve sporech jako právní názor Komory.

Komunikace ať už ve vztahu partnerském, obchodním či lidském… je základní věc. Bez ní žádný vztah nemůže fungovat. Vnímáme určitý odstup, neřkuli propast mezi vedením Komory a AO. Tato propast se odmlčením Komory na Diskusním fóru ještě více prohloubila.

Diskusním fórum jsme vnímali jako alespoň částečný komunikační prostředek mezi AO a vedením Komory. V současné době tam mimo pár osob v podstatě nikdo nediskutuje a tím fórum fakticky pozbývá svého smyslu. Přitom by stačilo vložit na www-stránky upozornění, že vložené odpovědi či vyjádření ze strany vedení Komory nelze v žádném případě brát jako závazný právní názor Komory. Je to stejně triviální jako např. obdobná upozornění v reklamách na půjčky. Samozřejmě, pokud by se jednalo o příspěvky z řad vedení Komory, měly by tyto být určeny (tak, jak tomu bylo před 1. květnem 2013) pouze AO.

Má-li být Diskusním fórum zachováno a dle našeho názoru by zachováno mělo být, zcela určitě by mělo doznat jistých změn. Návrhy na změny v Diskusním fóru obsahuje mimo jiné i jeden z příspěvků uvedených v Diskusi v nedávné době. Základní námi navrhované změny jsou tyto:
– možnost zakládání diskusních skupin;
– pro zakladatele vlákna e-mailové upozornění na vloženou odpověď;
– možnost zasílání e-mailového upozornění na nově vložené vlákno nebo nově vloženou diskusní skupinu pro registrované uživatele;
– zavedení administrátora z řad ČKAIT, který bude obsah kontrolovat a případné nevhodné příspěvky mazat.

Výše uvedené funkce jsou běžné u jiných diskusních fór a cítíme, že naše Diskusní fórum je potřeba omladit a uvést ho do souladu s aktuálními standardy webové komunikace. V současné době je Diskusním fórum „mrtvé“, není využíváno, nikdo na něm, s výjimkou osob, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky, není aktivní a tudíž de facto v této podobě zbytečné.

Pane inženýre, vnímejte tento dopis jako názor svých kolegů, kterým nejsou lhostejny podmínky, za kterých jsou nuceni vykonávat svou profesi. Žádáme Vás, abyste tento dopis vnímal jako podnět k zamyšlení a k diskusi, která povede k vytvoření důstojných podmínek a zvýšení prestiže našeho povolání. Současně jsme připraveni podílet se na uplatnění potřebných změn v případě zájmu Komory vlastním přičiněním.

S pozdravem

Jiří Faltýnek, AO 0402102 
Ing. arch. Stanislav Šrot, AO 0101788
Ing. Vojtěch Štrba, AO 1103093

PS: Plná verze dopisu je kromě tohoto portálu zveřejněna v Diskusním fóru na www-stránkách ČKAIT, zkrácená verze dopisu je otištěna v časopise Materiály pro stavbu 9/2015.