Projekty

Kolektor Václavské náměstí byl dokončen

Opravy inženýrských sítí na Václavském náměstí už nebudou spojeny
s výkopovými pracemi. Dne 1. 12 .2009 byl slavnostně
otevřen kolektor pod náměstím, podzemní chodba, ve které inženýrské
sítě vedou.

Propojil kolektory v centru města a vytvořil
uzavřený okruh. Přes 800 metrů kolektoru sestávajícího ze tří tras
se stavělo od roku 2003, město to stálo téměř 700 miliónů
korun.
Kdyby například v centru prasklo vodovodní potrubí, je
daný úsek za několik vteřin uzavřen a do několika hodin
i opraven. Bez vody by na tu dobu zůstal jeden nebo dva
domy.
V kolektorech je zpravidla svedeno vodovodní, teplovodní
a plynové potrubí, telekomunikační a elektrické vedení,
optické kabely a potrubní pošta. Jejich hlavní výhodou je, že
při poruchách nebo pravidelné údržbě sítí není potřeba kopat do
země.
V Praze se síť chodeb začala budovat v roce 1973 pod
sídlištěm Ďáblice. Podpovrchové kolektory vedou v hloubce 4–15
metrů, hlubinné pak v hloubce 20–30 metrů a někdy až 45
metrů. Pražské kolektory měří celkem 90 kilometrů, je v nich
uloženo přes 2400 kilometrů kabelů. Jsou opatřeny asi 45 000
čidly, která měří teplotu, vlhkost, koncentraci výbušných směsí
a jiné parametry. Na poklopech na povrchu jsou čidla, která
spouštějí poplach v případě, že se do kolektoru snaží dostat
nepovolaná osoba.
Podle generálního ředitele akciové společnosti Kolektory Praha
Otakara Čapka je česká metropole jediné město, které kolektory
vybudovalo jako souvislý komplex. „Tato síť je budována
koncepčně. Žádné město, ani třeba Londýn nebo Paříž, nebudovalo tu
síť tak komplexním způsobem. Budovala jenom dílčí úseky kolektorů,
které neměly vlastní vzájemné propojení,“
řekl Čapek
ČTK.
Vzhledem k vysoké technologické úrovni pražských
kolektorů je podle něj dost pravděpodobné, že se český systém pro
jejich stavbu a provoz stane základem pro budoucí evropskou
normu.
zpráva ČTK