Komora architektů chce zachování havířovského nádraží

Kvalitní dopravní stavba, jakých v tuzemsku mnoho není, je podle České komory architektů (ČKA) budova vlakového nádraží v Havířově. Zatímco v prosinci České dráhy ustoupily od plánů na demolici nádraží, minulý týden podnik změnil názor a nádraží, jež je unikátním dokladem architektury 60. let, je znovu ohroženo. Komora se proto obrátila na ministra dopravy Antonína Prachaře, aby se o zachování a rekonstrukci stávající budovy nádraží v Havířově zasadil.

„Ona i obyvatelé města by si to zasloužili,“ píše předseda ČKA Petr Lešek. „Architektura 60. let prošla odbornou reflexí jak z hlediska památkové péče, tak z pohledu historie architektury a je poměrně jasné, jaká kritéria pro její posuzování použít. Havířovské nádraží je jednoznačně naplňuje,“ uvádí.

Podobný názor má i architekt a teoretik architektury Adam Gebrian, který se mimo jiné věnuje popularizaci kvalitních staveb. „Havířovské nádraží je krásná a kvalitní stavba. V nedobrém stavu a se spoustou problémů. Nutno ale říct – řešitelných problémů. Rekonstrukce a adaptace jsou v našem prostředí takřka vždy náročnější než prostá likvidace a náhrada. Ale u kvalitních staveb je považuji za jediný správný způsob," řekl ČTK.

Smutné a neefektivní podle něj bylo, že město Havířov a ČD strávily množství času přípravou záměru náhrady existujícího nádraží za nový terminál. „Ještě stále mají šanci svou chybu napravit a získané zkušenosti s přípravou záměru zúročit v novém zadání architektonické soutěže, která by hledala zlepšení současného stavu nádraží i lepšího spojení s okolím širším,“ míní Gebrian. „Jsem si jist, že je to možné. Na začátku ale musí stát pochopení, že krásná stavba nádraží má větší hodnotu než příprava vynaložená na jeho náhradu. Budova přece není překážkou zlepšení stávající situace,“ uzavřel.

Nádraží je dílem Josefa Hrejsemnou (1928 až 2010) a vzniklo v letech 1964 až 1969. Důležitý je podle Leška pro havířovskou stavbu rovněž rozměr místa. Pro podobné lokality má podle něj kvalitní novodobá architektura ještě mnohem větší význam, než by měla pro tradiční, historicky založená města. Samo centrum Havířova postavené ve stylu socialistického realismu bylo v roce 1992 prohlášeno památkovou zónou. „Bourání havířovského nádraží má tedy podobný negativní dopad jako demolice nádraží Praha-Těšnov v 80. letech,“ připomíná architekt známý zásah do pražské architektury.

V červnu 2013 odcházející ministryně kultury Alena Hanáková neprohlásila stavbu havířovského nádraží památkou, a to v rozporu s doporučením odborné komise svého ministerstva. „Podle informací ČKA se tak stalo proto, že s prohlášením památkou vyslovil nesouhlas vlastník objektu, tedy České dráhy. Neprohlášení za památku však není hodnocením kvality stavby, jen metodickým vodítkem při péči o ni a možnost čerpat na její opravy dotace z prostředků ministerstva kultury,“ uvádí Lešek.

Bývalý ministr dopravy Zdeněk Žák byl proti bourání nádražní budovy. Už v září uvedl, že dráhy na zbourání budovy a vybudování nového dopravního terminálu nyní nemají peníze. Nyní ale dozorčí dráha Českých drah (ČD) změnila svůj prosincový verdikt a rozhodla o obnově zastaveného projektu výstavby nového dopravního terminálu. Kvůli němu má být zbourána nynější nádražní budova.

Terminál je společným projektem města a ČD. Pokud by se nestavěl a budova nádraží by se zachovala, ČD byly údajně připravené městu uhradit vynaložené náklady spojené s projektovou dokumentací. Nyní se však dozorčí rada ČD shodla na tom, že vypovězení smlouvy s Havířovem by jí způsobilo finanční ztráty.

O záchranu vzácně zachované stavby několik let usiluje sdružení Důl architektury. Dál věří, že nového ministra dopravy i vedení ČD přesvědčí o tom, že ekonomicky a společensky odpovědným řešením není demolice a stavba nového terminálu, ale rekonstrukce stávajícího objektu včetně snížení jeho energetické náročnosti a následného využití pro komerční a společensky přínosné účely.

zpráva ČTK