Projekty

Lávky pro KRNAP od studentů FA ČVUT slouží od léta veřejnosti

Od léta slouží na pěti místech v Krkonoších lávky, které vznikly díky spolupráci Fakulty architektury ČVUT v Praze se Správou Krkonošského národního parku. Na projektu se podílelo celkem 30 studentů z pěti ateliérů Ústavu navrhování II Fakulty architektury ČVUT.

„Lávky pro KRNAP byly po úspěchu v mezinárodní soutěži Solar Decathlon druhým velkým design-build projektem našeho ústavu. Chtěli jsme nabídnout studentům alternativu k převažující tradiční výuce, aby mohli dotáhnout návrhy na papíře do reálné stavby,“ vzpomíná na začátek projektu v roce 2017 vedoucí ústavu Dalibor Hlaváček.

Práce na území Krkonošského národního parku postavila před studenty řadu výzev. Museli lávky vymyslet tak, aby byly demontovatelné a s jednotlivými prvky se dalo snadno manipulovat i bez použití těžké techniky. Některé lávky se nacházejí v lavinových oblastech, kde jejich tvar i konstrukční řešení musejí odolávat velkému množství sněhu. Pro volbu materiálu byly klíčové extrémní klimatické podmínky. Autoři lávky přes Hlubokou strouhu proto zvolili povětrnostně odolnou ocel Corten a absolvovali svářečský kurz, aby sami byli schopni vyrobit pochozí rošty. Nebo navrhli složitější části z oceli, když se, vzhledem k tradici a charakteru místa, nechtěli vzdát dřeva, které do hor patří.

Na návrzích začali studenti pracovat v říjnu 2018, stavba pak probíhala za asistence profesionálů, inženýrů i řemeslníků, v lednu 2018 přímo před budovou Fakulty architektury ČVUT. „Subtilnost konstrukce lávky u Hrnčířských bud se zrodila díky inspirativní spolupráci se statikem Trojského mostu Ing. Vladimírem Janatou,“ popisuje vedoucí jednoho z ateliérů a koordinátorka projektu Hana Seho.

V červenci 2019 instalovali pracovníci KRNAP lávky na finální místa v horách. Před osazením museli odstranit původní dosluhující mostky a upravit terén. Nejnáročnější příprava byla u Rennerova potoka v Eliščině údolí, kde bylo třeba opravit a z místního kamene vyskládat pilíře, do kterých je lávka ukotvena. Zato ji sem bylo možné dovézt a osadit pomocí jeřábu. Ostatní lávky v odlehlých lokalitách se na místa dopravovaly ručně na podvozku, přesto jejich instalace nezabrala víc než 14 dní.

Podle mluvčího Správy KRNAP Radka Drahného je spolupráce se studenty architektury oboustranně přínosná: „Mladí lidé jsou otevření netradičním řešením a přicházejí s návrhy, které mohou být zajímavé i pro běžné návštěvníky hor. Zároveň se mohou podílet na tvorbě něčeho skutečného a užitečného.“

O projektech lávek jsme psali zde

Lávka Medvědí boudy (mapa 50.7641311N, 15.5906222E)
Pedagogické vedení: Petr Kordovský, Ladislav Vrbata
Studentský tým: Ondřej Novák, Jakub Bilan, Tereza Kosíková, Adéla Šeflová, Nina Třísková, Irena Zmeškalová
Lávka na Medvědím potoce se nachází na turistické, cyklistické i běžkařské trase přímo spojující východ se západem Krkonoš. Jednoduchá, ale výrazná dřevěná příhradová konstrukce překlenuje úžlabí Medvědího dolu ve výšce 1020 m n. m.

Lávka Medvědí boudy, foto Martin ČeněkLávka Medvědí boudy, foto Martin Čeněk

Lávka přes Černou strouhu, Klínová cesta (mapa 50.7163308N, 15.6238436E)
Pedagogické vedení: Josef Mádr, Šárka Malošíková
Studentský tým: Tereza Červená, Daniel Homola, Lucie Kolenová, Jakub Svitek, Adam Škarka
Lávka v lavinové oblasti kopíruje terén a přirozeně se stáčí ve směru stezky. Dva hlavní nosníky překonávají sedmimetrový rozpon a přirozeně propojují dvě různé výškové úrovně. Po horní linii vnějšího nosníku probíhá lavička, ze které je výhled do údolí. Cedrové dřevo, ze kterého je lávka vyrobena, i téměř dva roky po dokončení exoticky voní.

Lávka přes Černou strouhu, foto Martin ČeněkLávka přes Černou strouhu, foto Martin Čeněk

Lávka přes Hlubokou strouhu, Klínová cesta (mapa 50.7171494N, 15.6340978E)
Pedagogické vedení: Dalibor Hlaváček, Martin Čeněk
Studentský tým: Tomáš Minarovič, Michal Bílek, Jan Binter, Tereza Chvojková, Ondřej Králík, Matěj Kulhavý, Petra Lálová, Eliška Müllerová, Pavel Struhař
Minimum míst k odpočinku a jedinečné výhledy do údolí stojí za konceptem lávky přes Hlubokou strouhu. Lávka se nachází na úbočí Stohu, v místě, kde Hlubokou strouhu překonává modrá turistická stezka, vedoucí ze Špindlerova Mlýna na Klínové Boudy. Její tvar vychází z terénní konfigurace žlabu a z pohybu návštěvníků. Součástí lávky je lavička, která se obrací směrem do údolí.

Lávka přes Hlubokou strouhu, foto Martin ČeněkLávka přes Hlubokou strouhu, foto Martin Čeněk

Lávka přes Rennerův potok, Eliščino údolí (mapa 50.7265942N, 15.8108042E)
Pedagogické vedení: Zdeněk Zavřel, Robert Jelínek
Studentský tým: Adam Bujok, Michaela Černá, Anton Lukáč, Vojtěch Palm, Filip Zdvořák
Lávka v Eliščině údolí nedaleko Rennerových bud je navržena tak, aby ji bylo možné překonat autem. V principu robustním a těžkým konstrukčním prvkům se studenti vyhnuli tak, že nosnou konstrukci složili z více kratších dřevěných trámů, se kterými mohli lépe manipulovat. Návrh také omezuje velké plochy, na kterých by se mohla držet voda. Autoři zvolili tradiční místní materiál dřevo, spojovací prvky jsou kvůli jejich odolnosti ocelové.

Lávka přes Rennerův potok, Eliščino údolí, foto Martin ČeněkLávka přes Rennerův potok, Eliščino údolí, foto Martin Čeněk

Lávka u Hrnčířských bud, Idina cesta (mapa 50.6703531N, 15.7133542E)
Pedagogické vedení: Hana Seho, Jan Světlík
Studentský tým: Anna Bredová, Monika Jůzová, Vojtěch Sigl, Matouš Štrba, Štěpán Tylš
Lávka přes Čistou u Hrnčířských bud je umístěna v úzké rokli a v ostré zatáčce. Její prostorově výrazná forma je tvořena sedmi dřevěnými rovnoramennými trojúhelníky, které jsou propojeny ocelovými prvky a vznášejí se díky ocelovým táhlům. Do této základní konstrukční schránky je vložený „běhoun“ lávky z fošen. Ten, kdo konstrukcí lávky prochází, může prozkoumat každý detail a dotknout se jednotlivých prvků.
tisková zpráva ČVUT

Lávka u Hrnčířských bud, Idina cesta Lávka u Hrnčířských bud, Idina cesta