Autoři projektu ze studií Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy letos v létě dokončili studii nového koncertního sálu v Ostravě. Součástí novostavby budou také prosklený vestibul či kavárna. Proměny se dočká i Dům kultury města Ostravy, který byl vybudován roku 1961 podle návrhu Jaroslava Fragnera. Ve svých prostorách nabídne zázemí pro Janáčkovu filharmonii, stávající společenský sál se promění na komorní prostor s kapacitou 475 míst. Středový trakt kulturního domu je určen pro šatny účinkujících, dále tu budou kanceláře, ladírny, zkušebny a sklady pro hudební nástroje. V jednom z bočních traktů historické budovy vznikne nahrávací studio a edukační centrum. Své poslání si zachová současný divadelní sál.
Konceptem návrhu s kompaktním a prostorově velkorysým designem byla myšlenka pouzdra na hudební nástroj. Podle poroty architektonické soutěže, která byla uzavřena právě před rokem, vznikne ikonická stavba s krásnými veřejnými prostory a výhledy na město, samotný koncertní sál splňuje nejvyšší akustické požadavky. Architekti Hana Petříková a Martin Kropáč z ateliéru Architecture Acts zdůrazňují, že nejde jen o stavbu nového sálu, ale o jeho symbiózu s památkově chráněnou budovou: „Propojení mezi oběma objekty je praktické i symbolické. Zatímco nová koncertní síň pro klasickou hudbu pojme 1300 diváků, dosavadní sál bude po rekonstrukci sloužit jako multifunkční prostor pro návštěvníky, kteří mají rádi komorní klasiku, ale taky jazz či amplifikovanou hudbu.“
Pro autory projektu bylo důležité vytvořit k Fragnerově budově kontrast, dále také propojení novostavby s esplanádou a parkem. Primární byla akustika, hlavní sál chtěli od rušné městské třídy co nejvíce odclonit. „Vzniklo tak vizuální propojení s parkem a přírodními prvky – do velkého okna jsme záměrně umístili veřejné prostory interiéru. Ale dbali jsme i na to, aby novostavba měla kontakt s jižní fasádou u ulice. Proto jsme ji trochu drze protáhli nad esplanádu, abychom dosáhli ideálního propojení s parterem,“ uvádí architekt Kropáč.
Hlavní sál architekti projektují jako konstrukčně samostatný, nezávislý objekt, oddělený od vnějšího pláště. Obálka budovy tedy bude z ocelové příhradoviny s titanzinkovým pláštěm, samotnou halu pak vytvoří železobetonová skořepina. Pod ocelovým pláštěm se skryje objekt kulovitého tvaru s koncertním sálem, který se o nic v budově neopírá. Kromě náročného řešení statiky celé budovy se autoři zabývají také řešením vnitřního prostředí a akustiky.
„Koncertní sál bude mít značné nároky na výměnu vzduchu, která přitom musí probíhat velmi tichým způsobem. Firma Transsolar, s níž spolupracujeme, dobře promyslela řešení sálu Labské filharmonie v Hamburku. Vycházíme tedy z podobného schématu – studený i teplý vzduch se do koncertní síně dostává spíše sáláním než nucenou ventilací. Se zástupci firmy Nagata Acoustics jsme se dohodli, že pod strop zavěsíme velký a masivní akustický deflektor. Tento konkávní prvek zajistí, že se zvuk hudebního nástroje rozptýlí rovnoměrně do prostoru. Ohromné zavěšené těleso jsme ale také využili pro rozvody topení a chlazení, bude tedy působit jako velký radiátor nebo chladicí deska. Chladíme nebo topíme celou tuto desku, je to silný absorpční masiv,“ upřesňuje Martin Kropáč.
Energetická udržitelnost je téma, které mají autoři v projektu od samého začátku. Chlazení a topení by měla zajistit tepelná čerpadla, zatím mají zpracované tři varianty tohoto systému. „Pohybujeme se na báňském území, které je neskutečně komplikované a také málo probádané. Letos na podzim proběhne geologický průzkum a provedeme zkušební vrt. Objekt bude mít poměrně vysokou potřebu chlazení, je to pro nás důležité. Jednou z variant bylo i využití důlní vody. Toto řešení už je vyzkoušeno v Německu v povodí Rýna, ale u nás naráží na vysoký výskyt metanu a s tím spojené dlouhé povolovací procesy,“ říká architekt a dodává: „Aby budova neměla zbytečně vysokou spotřebu energie, počítáme také s možností přirozeného větrání. K tomu budou sloužit především světlíky v lobby a foyer. A pečlivě zvažujeme různé typy zasklení včetně zabarvení skla. Pod zinkovou fasádou také bude zhruba 30 cm minerální tepelné izolace, která zpětně pomáhá i akustice. Na střeše Domu kultury se počítá s nepohledovými fotovoltaickými panely.“
|
Podoba nového koncertního sálu je známa od loňského července, kdy město představilo veřejnosti vítězný návrh studií Steven Holl Architects a Architecture Acts. Ten účelně a zároveň bez výrazných zásahů propojil novostavbu s historickou budovou domu kultury. Jednalo se o největší architektonickou soutěž v novodobé historii města. „Dokumentace pro povolení stavby bude dokončena v prosinci příštího roku, v roce 2022 se pak zrealizuje veřejná zakázka. Hned poté začneme se samotnou stavbou. Její trvání předpokládáme v délce 32 měsíců,“ uvádí Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora pro investice. |
Projektový tým: Olaf Schmidt, Lirong Tan (Steven Holl Architects), Hana Petříková, Martin Kropáč, Tullio Polisi, David Lašek, Hana Hučíková, Kateřina Krebsová (Architecture Acts), Erik Bergal (Nagata Acoustics), Justin Den Herder, Pat, Arnett (Silman Structural Engineers), Matthias Schuler, Kristyna Dvorakova (TRANSSOLAR Energietechnik GmbH), Athos Zaghi, Curtis Kasefang (Theatre Consultant Collaborative), Jan Fiala (A-MOK), Ondřej Hlaváček (Techorg), Lukáš Romanczin, Petr Zelinka (MFS), Martin Bebčák, Jaroslav Hudeček (KBK Fire), Tomáš Hrádek, Michal Šitych (Aveton).
vis
Mohlo by vás také zajímat:
Minimalismus betonu a skla: Kostel uprostřed brněnského sídliště
Odvážná přeměna chomutovských lázní
Nová hala pro údržbu tramvají v Brně-Pisárkách
Dopravní terminál v Peci pod Sněžkou
