Památkáři hledají firmu pro stomiliónovou opravu dvora v Zákupech

Národní památkový ústav podruhé začal v soutěži hledat firmu, která opraví nejcennější část zchátralého hospodářského dvora u zámku v Zákupech na Českolipsku. Jde o zakázku za 124 miliónů korun. Horní hranice pro nabídky stanovená není. Zájemci je mohou podávat do 17. srpna, řekl dnes ČTK ředitel Územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec.

„Když se podaří dodavatele v tomto termínu vysoutěžit, práce by mohly začít ještě letos,“ dodal. Soutěž vypsali památkáři podruhé, loni museli několikrát kvůli dotazům firem termín pro podání nabídek posunout a nakonec soutěž zrušit. Dostali tehdy sice dvě nabídky, ale překračovaly maximální možnou cenu. Tentokrát je soutěž bez limitu na cenu.

Hospodářský dvůr z druhé poloviny 17. století je jednou z nejohroženějších národních památek v Libereckém kraji. Ve vlastnictví státu je od roku 2003 a podle odhadu je na jeho celkovou obnovu potřeba 600 až 700 miliónů korun. V první etapě chtějí památkáři zachránit bývalou konírnu v jižním křídle, kde bylo v minulosti ustájeno až 60 koní. Na přeměnu konírny ve výstavní prostory se podařilo památkářům získat evropskou dotaci přes 95 miliónů korun.

Obnovit ale potřebují i další části hospodářského dvora, který podle památkářů svou historickou hodnotou převyšuje přilehlý zámek. Letos v lednu se zřítila část zdi severního křídla. Zajištění této části stálo asi 3,5 miliónu korun, práce skončily v červnu. „Vyčistilo se to od suti, provedlo statické zajištění okolních stěn formou vzpěr, udělala se tam provizorní stěna, aby se dovnitř nemohl nikdo dostat. A samozřejmě se nad tou zřícenou částí udělala nová provizorní střecha, aby tam nezatékalo," uvedl kastelán zámku Vladimír Tregl. Zároveň začala předprojektová příprava k obnově částí, kde dříve býval pivovar a chlévy. „Provádí se nejrůznější průzkumy, které jsou důležité jako vstupní informace pro projektanty na zpracování projektu na rekonstrukce,“ uvedl kastelán. Podle něj se dělá mykologický a statický průzkum a zjišťuje se také, kudy vedou odvodňovací kanálky vytvořené už v době vzniku dvora. „Jsou zanesené a nefunkční, některé i zazděné, takže se tam hromadí voda a nejspíš pravděpodobně i proto došlo ke zřícení té jedné části,“ uvedl Tregl. Výsledky průzkumů by měli mít památkáři ještě letos v létě.

zpráva ČTK