Ve Zlíně byla slavnostně otevřela budova Kongresového centra, jehož autorkou je architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná. Stavba objektu přišla na 636 miliónů korun.
V budově ve středu města najde nové sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů a město ji chce využívat pro pořádání kulturních nebo společenských akcí.Centrum ve Zlíně postupně vznikalo od roku 2006, jeho investorem byl zlínský magistrát. Večer u budovy manifestovala necelá stovka lidí proti údajně nerozumným investicím radnice.
Kongresové centrum tvoří společný komplex se sousedním Univerzitním centrem otevřeným už před více než dvěma lety. O tom, že na místě někdejších Masarykových škol mají budovy vzniknout, se rozhodlo v roce 2003. V centru města dlouho stála jen rozestavěná spodní část objektu s inženýrskými sítěmi. Na jeho dostavbu získalo město stamiliónovou dotaci z evropských zdrojů. Samo zaplatilo 160 miliónů. Na stavbu přispěl i stát.
Kromě koncertů vážné a populární hudby by mělo centrum sloužit i k pořádání plesů nebo obchodních a kongresových akcí.
Stěžejní částí Kongresového centra tvoří velký sál pro více než 830 diváků či posluchačů určený k pořádání největších akcí. Nachází se v ní ale i menší sál s kapacitou asi 90 lidí, šest salonků a restaurace.
Veřejnost bude mít příležitost si centrum prohlédnout v několika termínech na začátku října. Budovu ještě čeká dovybavení interiérů a další dokončovací práce. Její zprovoznění se plánuje na začátek příštího roku.
Nově otevírané Kongresové centrum Zlín od architektky Evy Jiřičné se skládá ze dvou objektů. Tím prvním je výhradně prosklená vstupní část se šatnami, pokladnami, informačním střediskem a restaurací s terasou v prvním patře. Druhý, dvoupatrový objekt tvoří dva víceúčelové sály – jeden větší a jeden menší – s akustickými obklady a podhledy. Oba sály propojují výtahy se sklady v prvním a druhém podzemním podlaží. Prostor pod hledištěm velkého sálu zabírají strojovny vzduchotechniky a chlazení, předávací stanice a výměník. Kolem hlavního sálu umístila Eva Jiřičná třípodlažní prstenec obslužných prostor. Jsou v něm ladírny a zkušebny, administrativní a sociální zázemí. Pod střechou našlo místo nahrávací studio.
Nosné konstrukce kongresového centra jsou z monolitického železobetonu. Vertikální nosný systém hlavní části budovy tvoří vnitřní stěna kolem velkého sálu tloušťky 550 mm, dělicí stěny, obvodové stěny a železobetonové sloupy. Tyto prvky podporují železobetonové monolitické stropy suterénu, stropy pater a železobetonové mezistropy, konzolovitě vyložené hlediště, skořepinu střechy a ocelové střechy. Sloupy po obvodě jsou uspořádány v modulu 5,5 m a navazují na obvodovou stěnu v suterénu. Stropy jsou navrženy ve více výškových úrovních, část svislých nosných konstrukcí je po patrech vynášena na stropech nižších pater. Tyto přechodové konstrukce tvoří zesílené desky nebo trámy. Do spodního líce skořepiny nad velkým sálem a stropní desky nad malým sálem se kotví ocelové obslužné lávky a divadelní technika.
K nejsložitějším stavebně konstrukčním problémům při budování Kongresového centra Zlín patřilo řešení střechy, na níž jsou umístěny motory klimatizace, vzduchotechniky, měření a regulace. Aby mohla nevzhlednou techniku Eva Jiřičná opticky zakrýt, hledala inspiraci v přírodě. Vybrala si miniaturního mořského živočicha, který se jmenuje diatom a jenž má uprostřed dvě tepny, a z nich vedou ke krajům malá žebírka. Při pohledu z ptačí perspektivy střešní nosníky připomínají právě tyto dvě tepny.
Fasádu Eva Jiřičná navrhla zdvojenou. Ta předsazená je zcela v jejím charakteristickém stylu: prosklená, připevněná na subtilních ocelových konstrukcích. Je tvořena luxferovými panely v ocelovém rámu o rozměrech 2,7×2,7 m, což značně ztěžovalo jejich dopravu na stavbu i následnou montáž. „Budovu jsme obalili velkými skleněnými bloky. Budou matné, aby se při nočním osvětlení světlo rozptýlilo. V noci, kdy bude mít budova největší kulturní život, bude do okolí krásně svítit," popsala Eva Jiřičná. Tohle vše společně dává budově futuristický vzhled, který svou lehkostí doplňuje dominantní, ucelenou budovu Univerzitního centra.
Vzhledem k tomu, že kongresové centrum bylo postaveno jako domovská scéna Filharmonie Bohuslava Martinů, velice záleželo i na vytvoření špičkového koncertního sálu. Akustické obklady se kvůli nejvyšší kvalitě šíření slova a tónu ladily v laboratorních podmínkách. Sál se bude ještě dlouhé měsíce po dokončení zkoušet a „dolaďovat." Tak je to obvyklé: například zvuk ve slavné opeře v Sydney odborníci ladili přes dva roky. „Stěny sálů jsou obloženy akustickými panely o váze 260 kg, v některých místech až ve výšce 11 metrů, což komplikovalo vlastní montáž. Podhledy ve velkém sále byly svými tvary náročné na čas i práci," řekl Pavel Pilát, generální ředitel společnosti Metrostav, a. s. Budova je zajímavá i použitými materiály. Byla jich nepřeberná škála: beton, ocel, dřevěné MDF desky různých barev a tvarů, sklocementové akustické panely a sklo. „Pokud bych ale měl pro zajímavost vybrat některé z těch hlavních, pak to bylo více než 3,5 tisíce metrů krychlových betonu, více než 500 tun betonářské výztuže, zhruba 20 tisíc metrů čtverečních bednění, téměř 300 tun konstrukční oceli. Dále desítky kilometrů kabelů pro rozvody elektřiny a audio a video techniky. S ohledem na fasádu to bylo také 13 tisíc skleněných tvárnic, takzvaných luxfer a dále třeba dva tisíce různých typů svítidel," řekl Juraj Surovič, místopředseda představenstva PSG, a. s.
Celkové náklady na výstavbu nového Kongresového centra byly 636 mil. korun. Město Zlín však ze své pokladny platí jen 160 miliónů korun, protože drtivou většinu nákladů se daří hradit z dotací. Ta nejvýznamnější pochází z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava a činí 331 miliónů korun. Smlouva na poskytnutí dotace z evropských fondů na zvelebení zóny v centru města však byla s představiteli ROP podepsána na celkem 450 miliónů korun. Město ušetřilo skoro 120 miliónů, které využije na rekonstrukci podchodu na náměstí Práce a celkovou modernizaci prostoru vymezeného Kongresovým centrem, náměstím T. G. Masaryka, Velkým kinem a náměstím Práce.
Další část dotací na Kongresové centrum Zlín pochází od českého státu, který přispěl částkou 65 miliónů korun. Od Zlínského kraje získalo město 80 miliónů korun, které mohly být uvolněny z důvodu vzniku obecně prospěšné společnosti Filharmonie Bohuslava Martinů.
Ani budoucí provoz centra rozpočet města nezatíží. „Čisté náklady na provoz budovy a navýšení příspěvku pro filharmonii budou činit 14,5 miliónu korun. Naopak zdrojem do rozpočtu bude šestnáct miliónů korun z titulu společného financování obecně prospěšné společnosti FBM," sdělil 2. náměstek primátorky Miroslav Hladík. Podle jeho slov bude město do roku 2015 každým rokem generovat cca 1,5 miliónu korun volných zdrojů, které může zapojit na financování ostatních potřeb města.
zpráva ČTK, mi, tiskové zprávy na www.zlin.eu
