Zelená brána v Pardubicích má vážně poškozenou statiku. Do jižní části objektu před lety uhodil blesk. Stavební firma se teď bránu snaží staticky zajistit, aby se zdivo nebortilo, řekli ČTK statik Miroslav Kovář a stavbyvedoucí Jaroslav Pulkrábek.
„Některé praskliny jsou stále ještě aktivní, stavba se pořád hýbe,“ řekl Pulkrábek.
Po stavebním průzkumu zdiva dělníci osadí na rohy brány kotevní prvky a stavbu stáhnou kolem dokola na dvou místech kovovými pásy. Ocelová pásovina s povrchovou úpravou je odolná vůči korozi. Je vysoká 70 milimetrů a 15 milimetrů silná. Dělníci budou potřebovat dvakrát 34 metrů pásoviny. Kromě toho také uvnitř věže přibudou železná táhla, ta současná už nedostačují.
„Už jsme dokončili dlažbu a kanalizaci. Pár archeologických nálezů stavbu neomezilo. Zdržel nás asi o týden půlmaraton, ale budeme se snažit do konce června práce stihnout,“ uvedl Pulkrábek.
Kovové pásy na Zelené bráně zůstanou a budou viditelné. Zakryje je až omítka, na kterou ale město zatím nemá peníze. Magistrát vyčlenil z rozpočtu 2,5 miliónu korun na první dvě etapy, státní dotaci nedostal. Termín třetí etapy zatím není kvůli nedostatku financí jasný. Zelená brána bude mít po rekonstrukci také opravený ochoz, u nějž se vymění poškozené dřevěné konstrukce a betonové krakorce.
Zelená brána je vstupem do památkové rezervace. Věž měří 59 metrů a při dobrém počasí nabízí výhled na Krkonoše a Orlické hory. Brána vznikla ve 14. století za panování Pernštejnů. Dnešní vzhled získala při rozsáhlé renesanční přestavbě města, protože ji v roce 1538 poničil požár. Památka se skládá ze dvou staveb, renesančního předbraní a samotné brány.
zpráva ČTK
