Aliance Šance pro budovy uspořádala 29. května 2018 výroční tiskovou konferenci k vývoji trhu v oblasti energeticky úsporného stavebnictví. Z jejího pohledu se český trh postupně stabilizoval a ve střední a východní Evropě patříme v tomto odvětví k lídrům.
Výstavba pasivních domů
V ČR se nevede oficiální statistika výstavby pasivních domů a Šance pro budovy vychází z počtu žádostí o dotace Nová Zelená úsporám. V roce 2017 požádalo o podporu z tohoto programu 481 stavebníků novostaveb rodinných domů v pasivním standardu. To je v meziročním srovnání o 30 % více než v předešlém roce. Za devítileté období trvání dotačního titulu tak v Česku bylo podpořeno téměř 3400 těchto budov. Pokud k nim odvodíme srovnatelné domy postavené výhradně z prostředků jejich vlastníků, dostává se odhad k hranici 5000 pasivních rodinných domů. Podle odhadů německého Passivhaus Institutu tak s podílem 8,3 % na celkovém počtu pasivních rodinných domů patříme k předním hráčům ve střední a východní Evropě.
Zatímco vývoj v oblasti pasivních rodinných domů pokládá Šance pro budovy za uspokojivou (zhruba 8–10 % nových rodinných domů je v pasivním standardu), počet bytů v bytových domech postavených v pasivním standardu má velké rezervy, je jich jen 2–3 % z celkového počtu. V tomto směru je u bytových domů podpora ze strany státu jen malá a není pro investory motivační.
V ČR dosud vzniklo jen asi 10 veřejných staveb v pasivním standardu, dalších zhruba 10 je ve výstavbě.
Energetické služby se zárukou úspor
V oblasti projektů energetických úspor se zárukou (ang. EPC – Energy Performance Contracting) bylo předáno celkem 9 nových projektů s 39 objekty po celé republice za celkovou investici 248 679 793 Kč. Projekty přinesou roční garantované úspory energie ve výši 17 019 797 kWh a související finanční úspory 38 754 442 Kč.
Mezi nejvýznamnější z nich patří Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která byla také oceněna jako nejlepší energeticky úsporný projekt roku 2017. V letech 1994 až 2017 bylo odhadem uspořeno celkem 3,3 mld. Kč,
Certifikace budov
Environmentálně certifikovaných budov v loňském roce přibylo 21. Nově se začaly certifikovat také bytové projekty – Botanica K v Jinonicích a Modřanka Tower v Modřanech byly oceněny certifikátem BREEAM. „U certifikovaných budov došlo v roce 2017 k poklesu. Jde o důsledek zdlouhavého a složitého povolovacího procesu, jenž se dotýká i výstavby administrativních objektů, které oblasti certifikací dlouhodobě vévodí. Nyní však dochází opět k mírnému vzestupu, což je dáno postupným dokončováním staveb dosahujících na některé z hodnocení udržitelnosti budov v podobě certifikací BREEAM či LEED. Vedle těchto dnes již etablovaných systémů se pomalu začíná prosazovat certifikace WELL,“ uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Certifikace WELL vznikla v roce 2014 v USA a zaměřuje se na kvalitu vnitřního prostředí a jeho dopadů na samotné uživatele. Hodnotí celkem sedm kritérií: vzduch, světlo, vodu, stravu, tělesnou kondici, duševní zdraví a pohodlí lidí, kteří v budově pracují nebo žijí. V České republice jsou zatím první tři kancelářské projekty, které na tuto certifikaci aspirují (projekty Visionary a Praga Studios od společnosti Skanska a projekt HB Reavis ve Vinohradské ulici).
Spotřeba EPS
Nepřímým indikátorem vývoje staveb s vyšším energetickým standardem je spotřeba pěnového polystyrenu. Loni ho v Česku bylo využito 60 100 tun, což je o 3,8 % více než v roce 2016. Po propadu v roce 2016 tak jeho spotřeba znovu vzrostla, zejména díky využití polystyrenu jako tepelného izolantu fasád. Za uvedeným nárůstem spotřeby stojí stále sílící snaha o snížení energetické náročnosti domů a rozpohybování podpory z IROP.
Zelené střechy
Boom v Česku zažívají také zelené střechy, kterých v loňském roce vyrostlo o polovinu víc než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 m², což je plocha odpovídající přibližně 18 fotbalovým hřištím. Zelené střechy a fasády byly dlouho vnímány především jako estetický a nikoli funkční prvek, to se však v souvislosti s klimatickými změnami začíná měnit, protože účinně ochlazují a zvlhčují své okolí. Díky speciální minerální izolaci by v budoucnu mohlo zazelenat daleko více budov na našem území, včetně panelových domů.
Programy podpory
Důležitým faktorem pro stabilizaci energeticky úsporného stavebnictví doposud byly podpůrné programy. Ty přinášejí již nyní do stavebnictví až 30 mld. Kč celkových investic ročně, jejich potenciál je však podle Šance pro budovy ještě 2,5násobně vyšší. Aktuálně české programy na jednu vynaloženou korunu z veřejných rozpočtů vybudí 3 koruny celkové investice, v Německu je tento podíl 1 ku 18. Postupně se k této hodnotě můžeme blížit. „Hospodářství České republiky vykazuje rychlý růst, proto lze očekávat, že v rámci kohezní politiky již v příštím víceletém období nebudeme disponovat tak štědrou alokací jako doposud,“ sdělil Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy. „Proto je třeba koncentrovat stávající programy podpory a začít připravovat jejich doplnění tzv. finančními nástroji, tedy zvýhodněným financováním. S jeho přípravou je však zapotřebí začít již nyní, aby po roce 2020 nevznikl výpadek,“ doplnil.
tisková zpráva, mi
