Čínský prezident Si Ťin-pching oficiálně otevřel 55 kilometrů dlouhý most spojující čínská území Hongkong, Macao a město Ču-chaj v pevninské Číně. Oznámila to agentura Nová Čína. Jde o nejdelší mostní konstrukci na světě vedoucí přes moře; doba cesty mezi třemi městy se díky mostu zkrátí ze tří hodin na 30 minut.
Stavba začala před devíti lety a přišla na 20 miliard dolarů (přes 449 miliard Kč). Pro běžnou dopravu začne most fungovat ve středu.
Původní termín otevření mostu byl stanoven na rok 2016, stavbu ale zbrzdilo zkoumání dopadu projektu na životní prostředí, vyšetřování korupce i překročení rozpočtu. Během výstavby přišlo o život sedm dělníků a dalších 275 bylo zraněno. Většina úmrtí byla spojena s pádem z velké výšky.
Most představuje klíčový prvek plánu Pekingu pro těsnější propojení 11 měst delty Perlové řeky, která pokrývá 56 000 kilometrů čtverečních a je domovem 68 miliónů lidí.
Součástí mostu jsou dvě šestiproudové silnice a tunel dlouhý 6,7 kilometru, který byl vyhlouben, aby nebyly narušeny frekventované lodní trasy v oblasti. Tunel vede mezi dvěma uměle vytvořenými ostrovy.
Most byl projektován tak, aby odolal zemětřesení o síle až 8,0 stupně, supertajfunu či nárazu velké nákladní lodě. Na stavbu se spotřebovalo přes 400 000 tun oceli.
Kritici čínské vlády ale most vnímají jako nástroj, jak přitáhnout Hongkong více pod kontrolu Pekingu. Někdejší britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu. Základní zákon ale obyvatelům Hongkongu zaručuje rozsáhlé osobní svobody, včetně svobody projevu, i nezávislou justici, což obyvatelé pevninské Číny nemají. V posledních letech nicméně Peking stále častěji zasahuje do vnitřních záležitostí Hongkongu.
Většina obyvatel Hongkongu netouží po těsnějším spojení s Macaem či pevninskou Čínou a obává se, že město zaplaví čínští turisté. V roce 2016 Hongkong zaznamenal 56,7 miliónu turistických návštěv, uvádí CNN.
Podle prodemokratické hongkongské političky Claudie Moové politický význam nového mostu převyšuje jeho praktické využití. „Nebylo úplně nutné ho stavět, protože Hongkong už je spojen s pevninskou Čínou všemi možnými způsoby – po zemi, vzduchem i po moři,“ řekla Moová agentuře AP. „Oni ho ale potřebují jako politický symbol, aby připomínal lidem v Hongkongu… že jsou spojeni s mateřskou zemí. Je to téměř jako pupeční šňůra,“ dodala.
Ambiciózní projekt vyvolal také kritiku od ekologů. Delta Perlové řeky je totiž domovem ohrožené populace čínských bílých delfínů. Hongkong na obavy reagoval vytvořením mořských rezervací pro ochranu delfínů a dalších prvků místního ekosystému.
zpráva ČTK
