Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) kritizuje zákon o hospodaření energií, který prý může v některých případech ohrozit soukromé vlastnictví. Spory se podle komory dají očekávat hlavně u budov, které jsou na hranici pozemků nebo sousedí s veřejným prostranstvím.
„Vlastník budovy nemůže provést dostatečné zateplení stavební obálky, kterým by překročil hranici pozemku, byť třeba jen o 20 až 30 centimetrů,“ upozorňuje ČKAIT. To povede k tomu, že před dodatečným zateplením budovy se bude muset její majitel dohodnout s majitelem sousedního pozemku či s obcí, například odkoupením potřebné části či zřízením věcného břemene. „Přestože zákon o hospodaření energií a prováděcí vyhláška ukládá povinnost dodatečného zateplení, ochrana soukromého vlastnictví to ale neumožňuje,“ tvrdí ČKAIT.
Komora kritizuje také to, že náklady na energetická opatření hradí vlastník domu, zatímco prospěch ze snížení nákladů na provoz domu získají nájemníci bytů. „Právní úprava nájemních vztahů zatím neumožňovala, aby pronajímatel mohl dosažené úspory promítnout do zvýšení nájemného,“ uvedl ČKAIT s tím, že to se od 1. ledna příštího roku změní.
Od tohoto data bude platit nový občanský zákoník, který v případě stavebních úprav vedoucích k trvalým úsporám energie majiteli domu umožňuje zvýšit nájemné. Pokud s tím budou souhlasit alespoň dvě třetiny nájemníků, tak se nájemné zvýší pro všechny.
„Právě podmínka souhlasu dvou třetin nájemníků je velmi diskutabilní. Majitele nájemních domů to nebude dostatečně motivovat k realizaci energetických opatření. Možnost úpravy nájemného by se měla odvíjet ze skutečně dosažené úspory na provoz domu, nikoliv z uznatelných nákladů na energetická opatření,“ uvedl ČKAIT.
Stavebníci a vlastníci budov musí při nové výstavbě podle novely zákona o hospodaření energií, která vstoupila v platnost na začátku letošního roku, dodržovat určité požadavky na energetickou náročnost stavby. Tato povinnost se objevuje také při rekonstrukcích budov či výměně obálky stavby.
Energetickou náročnost budovy budou vlastníci nemovitostí dokládat průkazy energetické náročnosti budov, takzvanými energetickými štítky. Ty jsou od 1. ledna povinné pro všechny nové budovy či při přestavbách a prodejích bytů. Zajistit je mají stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to v termínech podle zákonem určené plochy.
zpráva ČTK
Komora kritizuje také to, že náklady na energetická opatření hradí vlastník domu, zatímco prospěch ze snížení nákladů na provoz domu získají nájemníci bytů. „Právní úprava nájemních vztahů zatím neumožňovala, aby pronajímatel mohl dosažené úspory promítnout do zvýšení nájemného,“ uvedl ČKAIT s tím, že to se od 1. ledna příštího roku změní.
Od tohoto data bude platit nový občanský zákoník, který v případě stavebních úprav vedoucích k trvalým úsporám energie majiteli domu umožňuje zvýšit nájemné. Pokud s tím budou souhlasit alespoň dvě třetiny nájemníků, tak se nájemné zvýší pro všechny.
„Právě podmínka souhlasu dvou třetin nájemníků je velmi diskutabilní. Majitele nájemních domů to nebude dostatečně motivovat k realizaci energetických opatření. Možnost úpravy nájemného by se měla odvíjet ze skutečně dosažené úspory na provoz domu, nikoliv z uznatelných nákladů na energetická opatření,“ uvedl ČKAIT.
Stavebníci a vlastníci budov musí při nové výstavbě podle novely zákona o hospodaření energií, která vstoupila v platnost na začátku letošního roku, dodržovat určité požadavky na energetickou náročnost stavby. Tato povinnost se objevuje také při rekonstrukcích budov či výměně obálky stavby.
Energetickou náročnost budovy budou vlastníci nemovitostí dokládat průkazy energetické náročnosti budov, takzvanými energetickými štítky. Ty jsou od 1. ledna povinné pro všechny nové budovy či při přestavbách a prodejích bytů. Zajistit je mají stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to v termínech podle zákonem určené plochy.
zpráva ČTK
