V České republice bylo v loňském roce postaveno 1621 nebytových budov, ve srovnání s rokem 2017 to představuje růst o 50,7 %. Vzrostla také hodnota investičních nákladů na nové nebytové budovy o 43,3 % a celková podlahová plocha se zvýšila o 49,5 %.
„Téměř polovinu ze všech postavených nebytových budov v loňském roce tvořily hotely a obdobné stavby. Naopak nejméně se dokončilo budov pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělání a zdravotnictví. Přesto byly investiční náklady v této kategorii nejvyšší ze všech,“ říká Silvie Lukavcová z oddělení statistiky stavebnictví ČSÚ.
Největší budovy se staví pro potřeby průmyslu a skladování. Vloni se jednalo o 41,4 tisíc m³ obestavěného prostoru a průměrnou podlahovou plochu 3832 m². Budovy pro dopravu a telekomunikace byly nejmenší, v průměru na jednu stavbu připadlo 491 m³ obestavěného prostoru a 107 m² podlahové plochy.
Z územního hlediska se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji, kde jich bylo dokončeno 257, nejméně naopak v Libereckém kraji (51). Nejdražší a prostorově největší stavby byly v Praze. Jedna zde dokončená budova měla v průměru hodnotu investičních nákladů 287,1 mil. Kč, podlahová plocha připadající na jednu budovu byla 5,6 tis. m² a obestavěný prostor 27,6 tis. m³. Nejlevnější stavby se dokončily na Liberecku, kde průměrná investiční hodnota nepřesáhla 2,9 mil. Kč. Nejmenší budovy se dokončovaly na Vysočině, průměrná podlahová plocha zde byla 215 m² a obestavěný prostor 1128 m³.
tisková zpráva ČSÚ
