V roce 1883 byla založena tradice značky RAKO – zahájením výroby žárovzdorných cihel a režných dlaždic. Rozvoj průmyslu a stavebnictví v Evropě a kvalita rakovnických dlaždic vedly v letech 1888–1938 k postupnému rozšiřování závodů a vzniklo mnoho významných realizací, které jsou dodnes ozdobami známých staveb po celém světě. Své dobré jméno a vysokou technickou úroveň výroby si RAKO dokázalo udržet i po druhé světové válce.
Z doby před druhou světovou válkou zmiňme mozaikové obrazy v hotelích a lázních Budapešti a Vídně, majolikové obklady v Obecním domě v Praze, secesní keramické obklady v pražském hotelu Imperial, fasádní obklady v tunelu Holland v New Yorku, lázních Amalienbad ve Vídni a Haviak v Basileji atd.
K dalšímu období rozkvětu značky RAKO došlo v devadesátých letech 20. století a v prvním desetiletí 21. století.
K dalšímu období rozkvětu značky RAKO došlo v devadesátých letech 20. století a v prvním desetiletí 21. století.
Když povodeň na Rakovnicku v roce 1882 zatopila a zničila celou soustavu nadějně se rozvíjejících kamenouhelných šachet, nikdo netušil, že se z katastrofy zrodí nejslavnější české keramické závody a nejvýznamnější průmysl Rakovnicka. Zatímco v šachtách nebylo možné těžbu obnovit, zbylé budovy, vlečku a část na svou dobu velmi dobrého technického vybavení se majitel dolů, uhelná společnost Moravia, rozhodl využít pro keramickou výrobu. Jako výchozí surovinu bylo možné použít haldy lupků (hlušiny doprovázející těžbu uhlí) a místní jíly. Po předběžných zkouškách byly v roce 1883 budovy šachty sv. Mořic vybaveny stroji pro zpracování jílů, hydraulickými lisy, třemi kulatými pecemi a byla zahájena výroba žáruvzdorných cihel a režných dlaždic.
Počátkem roku 1898 továrnu koupili pánové Kasalovský a Sommerschuh. Hlavně Emil Sommerschuh měl pro rozvoj továrny a sortimentu velký význam. Byl synem známého pražského keramika a výrobce kachlových kamen. Díky jeho schopnostem, znalostem a spolupráci s řadou malířů, sochařů a architektů se nabídka továrny brzy rozšířila o pórovité obkládačky, nové druhy kachlů a kachlových kamen, mozaikovité obklady a la perské koberce, keramické obrazy, zahradní a hřbitovní keramiku, speciální reliéfní obklady budov a fasádové obkládačky. Spolupráce se špičkovými výtvarníky vedla k vysoké estetické úrovni výrobků a přinesla také ocenění na mezinárodních výstavách a soutěžích.
V roce 1907 byla továrna prodána knížeti Janu II. z Lichtenštejna, který již vlastnil keramický závod v Poštorné u Břeclavi. Spoluprací obou továren vznikl podnik značného významu. Generálním ředitelem byl jmenován Emil Sommerschuh, který pokračoval v započatém vývoji. Vznikla velká díla v budovách, které slouží dodnes. Speciální a významnou kapitolu výroby té doby tvoří: mozaikové obrazy (tzv. sekaná mozaika), které lze vidět např. v termálních lázních a hotelích v Budapešti, v budově univerzity v Sofii, v lázních ve Vídni atd. Majolikové obkládačky glazované barevnými glazurami (Obecní dům Praha) vytvářející rozměrné obrazy. Některé byly tvarově upravené a připomínaly skleněné vitráže katedrálních oken, tzv. řezaná mozaika (např. rakovnický kostel, obraz Jakuba Obrovského Žně v Plzeňské restauraci Obecního domu, budova Hlaholu v Praze apod.). Ojedinělý projekt té doby představuje keramická výzdoba pražského hotelu Imperial.
Jan z Lichtenštejna prodal své keramické továrny v roce 1920 akciové společnosti s většinovou účastí Živnobanky. V období do druhé světové války byla zavedena řada mechanizačních novinek a postavena většina výrobních hal stávajícího oddělení pórovinových obkládaček. Na přelomu 20. a 30. let se zvýšil zájem o fasádní obklady. K nejvýznamnějším zakázkám patřily: podzemní tunel Holland, New York, 1926 (15 000 m²), Všeobecný penzijní ústav Praha-Žižkov (nyní VŠE), 1933 (16 000 m²), sanatorium Vyšné Hágy, Vysoké Tatry, 1937 (18 000 m²), Elektrické podniky Praha, 1938 (6000 m²), plavecký bazén v Hongkongu, lázně Amalienbad ve Vídni a Haviak v Basileji.
Během druhé světové války byla výroba značně omezena. Obnovena byla v roce 1945, kdy byl závod znárodněn, a k novému národnímu podniku Rakovnické keramické závody bylo připojeno 17 dalších závodů. Postupná konsolidace výroby nastala až v roce 1947. Reorganizací v roce 1949 vznikly tři nové národní podniky, další reorganizační změny pokračovaly v následujících letech. Výroba kachlů a kamen nebyla v Rakovníku obnovena, zvýšený stavební ruch ve zničené Evropě si však vyžádal dodávky keramických dlaždic, zvláště pak pórovinových obkládaček. Požadavky na množství vedly k omezení technicky náročnějších druhů výrobků. Na přelomu 50. a 60. let došlo k prvním významnějším poválečným rekonstrukčním a investičním akcím a později ke zmodernizování všech výrobních úseků. Na počátku let 80. byla dokončena výstavba nového závodu RAKO 3 v Lubné u Rakovníka.
V 90. letech přinesla změna hospodářsko-politických podmínek přeměnu národního podniku na akciovou společnost. V letech 1994–2002 se stal majoritním vlastníkem akcií Rakovnických keramických závodů přední německý výrobce stavební keramiky Deutsche Steinzeug Cremer and Breuer AG, vystřídán byl v roce 2002 rodinnou firmou LASSELSBERGER z Rakouska, která začlenila RAKO do své společnosti LASSELSBERGER, a. s.
Na konci roku 2007 došlo k rozdělení společnosti do nových samostatně působících subjektů podnikajících v oblasti výroby keramických obkladových materiálů (LASSELSBERGER, a. s.), v oblasti těžby a úpravy surovin (LB MINERALS, a. s.) a ve výrobě suchých maltových a omítkových směsí a pastovitých omítek (LB Cemix, a. s.).
Od roku 2009 se daří definovat a zavádět inovace vyhovující průřezově všem hlavním trhům společnosti. Vzniká tím základní sortiment stavebnicových sérií, které se stávají páteří nabídky společnosti. Tato snaha vrcholila v roce 2012 komplexní inovací objektového programu RAKO OBJECT, který se díky unikátnímu systému 24 denních a nočních barev stává zásadním marketingovým nástrojem pro stabilizaci stávajících trhů společnosti i pro rozvoj trhů zcela nových. Poprvé se tak ve velkém rozsahu otevírají nové trhy, např. Kanada, arabské země Středního východu či Pákistán.
Na konci roku 2007 došlo k rozdělení společnosti do nových samostatně působících subjektů podnikajících v oblasti výroby keramických obkladových materiálů (LASSELSBERGER, a. s.), v oblasti těžby a úpravy surovin (LB MINERALS, a. s.) a ve výrobě suchých maltových a omítkových směsí a pastovitých omítek (LB Cemix, a. s.).
Od roku 2009 se daří definovat a zavádět inovace vyhovující průřezově všem hlavním trhům společnosti. Vzniká tím základní sortiment stavebnicových sérií, které se stávají páteří nabídky společnosti. Tato snaha vrcholila v roce 2012 komplexní inovací objektového programu RAKO OBJECT, který se díky unikátnímu systému 24 denních a nočních barev stává zásadním marketingovým nástrojem pro stabilizaci stávajících trhů společnosti i pro rozvoj trhů zcela nových. Poprvé se tak ve velkém rozsahu otevírají nové trhy, např. Kanada, arabské země Středního východu či Pákistán.
Výroba je nyní nejvíce koncentrovaná do dvou z pěti výrobních závodů v ČR, a to do závodu RAKO 3 v Rakovníku na výrobu obkládaček a do závodu Chlumčany na výrobu glazovaných a neglazovaných dlaždic (Taurus). Výrobní závod v Chlumčanech se instalací nových technologií stal nejmodernějším výrobním závodem skupiny LASSELSBERGER na výrobu dlaždic a s kapacitou výroby 10,5 mil. m² za rok je i výrobním závodem největším a nejstarším. Jeho historie se píše již od roku 1873, kdy bylo v Chlumčanech objeveno ložisko kaolinu.
Společnost LASSELSBERGER představuje v současnosti největšího výrobce keramických obkladových materiálů v České republice. Zachovává a rozvíjí stotřicetiletou tradici značky RAKO s komplexní nabídkou bytové keramiky RAKO HOME a RAKO OBJECT pro systémová řešení komerčních nebo vysoce namáhaných nekomerčních objektů.
tisková zpráva
Společnost LASSELSBERGER představuje v současnosti největšího výrobce keramických obkladových materiálů v České republice. Zachovává a rozvíjí stotřicetiletou tradici značky RAKO s komplexní nabídkou bytové keramiky RAKO HOME a RAKO OBJECT pro systémová řešení komerčních nebo vysoce namáhaných nekomerčních objektů.
tisková zpráva
