Průmysl a obchod

Krize podpoří stavby obnovitelných zdrojů energie na západě Čech

Ekonomická nejistota podnikání daná finanční krizí nastartovala
projekty výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie
PlzeňskémKarlovarském
kraji
.

Mimořádná přitažlivost tohoto oboru je daná vyššími výkupní
cenami elektřiny, garantovanými státem po dobu dvaceti let. Hlavním
úskalím projektů nejsou peníze, ale jednání s úřady
a veřejností, řekl ČTK západočeský mluvčí ČEZ Martin
Sobotka.
„Region patří u slunečních, bioplynových, malých vodních
výroben a díky Plzeňské teplárenské také u zdrojů na
biomasu k nejsilnějším v ČR,“ dodal. S vidinou
poklesu standardních zakázek se o tyto projekty stále více
zajímají stavební firmy z Plzeňského kraje. Jan Hanuš
z Komerční banky ČTK potvrdil, že finanční krize nijak
nezpřísnila poskytování úvěrů na tyto investice. Do výroby
elektřiny a jejího prodeje se pouštějí podnikatelé
a firmy z různých oborů. „Výhodou je dlouhodobě státem
garantovaná a dotovaná výkupní cena elektřiny a na to
banky slyší,“ řekl spolumajitel Drůbežárny Š+L ve Vejprnicích
u Plzně Václav Štefánek. Firma nedávno dostavěla bioplynový
zdroj za 65 milionů korun.
 
Mezi 774 žádostmi o připojení k distribuční síti,
které eviduje ČEZ za celý rok 2008, jasně převládají fotovoltaické
zdroje. „Kromě zkušených investorů se setkáváme se začátečníky,
jejichž projekty jsou často neúplné a nekvalitní, což
prodlužuje schvalování,“ řekl mluvčí. Problémem jsou také
spekulanti, kteří si rezervují připojení jen proto, aby bránili
konkurenci. ČEZ proto nyní žádosti posuzuje přísněji.
Větší profesionalita předkladatelů panuje u kogenerace,
malých vodních elektráren a tepláren; ČEZ už vydal stanovisko
ke všem žádostem. Úskalím staveb zdrojů s nižší veřejnou
podporou (kromě slunečních, větrných nebo vodních) může být vývoj
na velkoobchodním trhu s elektřinou. „Hranice návratnosti
prostředků může vést k odložení některých investic závislých
na reálné ceně energie,“ uvedl Sobotka.
Nové větrníky s celkovým výkonem přes 20 MW má postavit
u Stříbra ČEZ Obnovitelné zdroje. Další firmy usilují
o výstavbu u Bezvěrova na Plzeňsku (32 MW),
u Toužimi na Karlovarsku (9 MW), poblíž Lub u Chebu (4
MW) a u Kasejovic na jihu od Plzně (2 MW).
Největším zdrojem je projekt bioplynové elektrárny
u Dlouhé Vsi na Klatovsku s plánovaným výkonem 5,6 MW.
Následuje kogenerační výrobna elektřiny a tepla
v Poběžovicích na Domažlicku s 4,3 MW
a v Sušici s 1,7 MW. Ostatní zdroje nepřekročí
hranici 1 MW. Největší novou malou vodní elektrárnou 718 kW má být
záměr firmy Elistom a Povodí Ohře. Následuje Dýšina
u Plzně s 300 kW a Němčovice na Rokycansku
s 243 kW.
 
Počty žádostí o připojení plánovaných zdrojů
k distribuční síti v Plzeňském a Karlovarském kraji
za rok 2008 (k 6. lednu 2009):
Typ výrobny
Požadovaný výkon [MW]
Počet žádostí [ks]
fotovoltaická
434,43
705
větrná
105
7
kogenerace
13,94
9
dřevoplynová
11,45
3
bioplynová
8,34
11
teplárna
5,5
3
malá vodní elektrárna
3,66
36
zdroj: ČEZ