Propagace architektury jako důležité složky života člověka i společnosti a větší transparentnost směrem ke členům komory jsou hlavní úkoly, které si dává nový předseda České komory architektů (ČKA) Petr Lešek. „Chci lépe využívat energii samotných členů komory, více s nimi komunikovat a přitáhnout ke spolupráci všechny generace architektů,“ řekl Lešek v rozhovoru s ČTK.
„Náš svět se dělí na vztahy a na prostředí, ve kterém se odehrávají. Většinu veřejnosti i politiků zajímají pouze vztahy, a prostředí jim přijde nepodstatné. Jenže prostředí zásadně vztahy ovlivňuje a navíc se mění obtížněji než vztahy. Co je postaveno, se jen tak nezbourá. Proto je potřeba architekturu, tedy vystavěné kulturní prostředí vnímat a věnovat se jí,“ uvedl čtyřicetiletý architekt.
Předsedou ČKA byl zvolen v polovině února a nahradil Josefa Pannu, jehož představenstvo komory odvolalo kvůli neshodám s jejím vedením. Lešek studoval architekturu na ČVUT, pak nastoupil do ateliéru Václava Králíčka. V roce 2002 s kolegy Romanem Brychtou, Adamem Halířem a Ondřejem Hofmeisterem založil kancelář Projektil architekti. K jejich nejznámějším projektům patří Centrum ekologických aktivit Sluňákov, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové a Národní technická knihovna v Praze.
Jako předseda ČKA by Lešek chtěl změnit vnímání architektury a povolání architekta, které v Česku není obecně příliš uznáváno. „Hlavní problém je v neznalosti účelu práce architekta. V západní Evropě je architekt vnímán jako ten, kterému jde o tvorbu prostředí, který umí skloubit všechny zájmy i technické požadavky a dá výsledku smysl,“ řekl. Připouští ale, že chyba může být i na straně architektů, kteří se dlouhodobě nevěnovali výchově veřejnosti k zájmu o prostředí. „To se teď naštěstí mění a ČKA to bude podporovat. Nejde jen o architekty, jde o svět, ve kterém všichni žijeme svoje životy.“
Lešek se věnuje otázce architektonických soutěží, kterých se podle ČKA vzhledem k objemu stavebních prací koná málo. „U veřejných staveb je to pohodlnost a strach z odpovědnosti. Zadavatelé dávají přednost výběru projektantů jen na základě ceny, nechtějí si přidělávat práci a je jim jedno, že výsledkem jsou drahé, provozně i uživatelsky náročné stavby, které prostředí nijak neobohatí. U privátních investic je to opět neznalost a neochota vyzkoušet něco nového. Je malý zájem o inovace, raději se stále dokola dělá to samé,“ popsal praxi, na níž ČKA upozorňuje.
V této souvislosti odborníci vítali vypsání soutěže na obnovu Štvanice. Široce obsazená soutěž ale skončila rozpačitě. Přestože město již loni v květnu znalo vítěze, otálelo s jeho vyhlášením s odkazem na to, že se jeden účastník odvolal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V listopadu se vyhlásily výsledky, ale zda bude ostrov podle vítězného návrhu upraven, není zřejmé.
Oborovým sdružením zabývajícím se architekturou je kromě ČKA také Obec architektů. Tato organizace čelí kritice zejména mladých architektů. Obec podle nich neplní své poslání a upadá prestiž aktivit, které zaštiťuje, zejména pořádání soutěže a přehlídky Grand Prix. Výzvu k reformě obce podepsal i Lešek.
Grand Prix, jež má být přehlídkou nejlepší aktuální architektury v ČR s možností ukázat jí co nejširšímu publiku, se podle kritiků stává spíše lokální událostí s nepatrným dopadem na laickou veřejnost. „Je nám zřejmé, že architektura se hůře prezentuje než design nebo film, není možné ji vzít a přinést, ale o to podstatnější je, aby byla veřejnosti prezentována,“ míní Lešek. Kvalitní přehlídka podle něj vyvrátí i otřepané klišé: co architekt, to názor. „Architektura je dobrá i špatná a naprostá většina architektů a kritiků architektury, kteří jsou povolaní ji hodnotit, se na kvalitě shodne,“ uzavírá.
zpráva ČTK
