I v letošním roce zjišťovala odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ) celkovou výměru zelených střech zrealizovaných na území České republiky. Měření proběhlo na základě množství dodaného střešního substrátu, který je klíčovým komponentem vegetačních střech. Celková plocha zrealizovaných zelených střech za rok 2018 v České republice činila přibližně 247 000 m², což odpovídá např. 23 fotbalovým hřištím. Oproti roku 2017, kdy přírůstek plochy zelených střech činil 195 000 m², se jedná o meziroční nárůst o více než čtvrtinu.
Extenzivních zelených střech bylo v roce 2018 zrealizováno 194 000 m² a představovaly tedy 77 % všech vegetačních střech. Intenzivních zelených střech přibylo 53 000 m², což odpovídá 23 % celku. Tento poměr se ve srovnání s předchozím rokem nezměnil. Hlavními důvody pro větší zastoupení extenzivních zelených střech zůstávají nižší pořizovací náklady, nižší náklady na údržbu a minimální potřeba dodatečné závlahy.
Realizacemi zelených střech se zabývající nejčastěji drobní podnikatelé a malé a střední firmy. Mezi výrobci materiálů pro zelené střechy je zastoupena celá škála velikostí firem: drobní specializovaní podnikatelé, malé a středně velké výrobny i nadnárodní dodavatelé ze zahraničí. Obor zelených střech v roce 2018 zaměstnával 390 pracovníků na pracovních pozicích souvisejících s návrhem, přípravou, realizací, údržbou a na pracovních místech u dodavatelů (výroba, prodej, zákaznická podpora, …). Celkový obrat českého odvětví zelených střech v roce 2018 činil 414 mil. Kč, což představuje růst 24,3 % oproti předchozímu roku. Pro srovnání lze uvést, že v témže roce rostla stavební produkce o 8,4 % (ČSÚ, 2019). Odvětví zelených střech tedy rostlo třikrát rychleji.
Pozitivní změnou od loňského měření je vývoj ve veřejném sektoru, kdy v roce 2017 připadalo na jednu veřejnou zakázku se zelenou střechou devět zakázek pro soukromého investora. V roce 2018 už byl poměr jen sedm soukromých zakázek na jednu veřejnou. Typickými objekty, na nichž jsou zelené střechy navrhovány, jsou školy, mateřské školky, knihovny, nemocnice, domovy důchodců a další. Veřejný sektor si tak čím dál více uvědomuje svou roli jakožto toho, kdo může jít obyvatelům příkladem v realizaci ekologicky hodnotného opatření. Překážkou v sektoru veřejných zakázek však zůstává složitá administrativa, která v kombinaci se silnou tržní poptávkou vede k odlivu firem směrem k soukromému sektoru, sníženému zájmu o veřejné zakázky a leckdy k neodborné realizaci.
Trendy
V nadcházejícím období lze očekávat větší využívání zelených střech pro účely hospodaření s dešťovou vodou na pozemku, které stavebníkovi ukládá zákon. Zelené střechy mohou na povrchu zadržet a vrátit do ovzduší až 99 % srážkové vody, v čemž tkví jejich výhoda oproti jiným způsobům hospodaření s dešťovou vodou. V tomto ohledu nicméně neexistuje jednotná legislativní úprava nebo metodický pokyn, který by usnadnil jednání stavebníka s příslušnými úřady. Jako motivační nástroj pro širší využití zelených střech v komerčním sektoru se pak nabízí snížení poplatku za odvod dešťové vody pro objekty s vegetačními střechami, které je v západních zemích běžné. Tento nástroj je v ČR používán zatím jen místy a nesystematicky.
Se zvýšenou informovaností veřejné správy se bude prohlubovat i podpora zelených střech ve městech. Dotační program v Brně, v jehož rámci je pro zelené střechy alokováno 20 milionů korun, ukazuje jednu z možných cest. Některá další města obdobná opatření připravují.
Nastupujícím trendem je využívání zelených střech jako kompenzačního opatření nejen na území městských brownfieldů. Vegetační střechy tak stavebníkovi mohou umožnit zastavět větší plochu pozemku při navrácení zeleně na střechy budov. Tento postup se již dříve osvědčil při renovaci německých původně vojenských brownfieldů nebo londýnských post-industriálních brownfieldů. Jako v případě hospodaření se srážkovou vodou, i zde je potřeba větší pozornosti a spolupráce veřejné správy.
tisková zpráva odborné sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně, wd
