Průmysl a obchod

Skupině Metrostav stoupl zisk víc než dvojnásobně, tržby o pětinu

Stavební a developerské skupině Metrostav loni stoupl čistý zisk meziročně o 117 procent na 1,62 miliardy korun. Tržby skupiny vzrostly o 19,3 procenta na 41,8 miliardy korun. Na valné hromadě to řekl prezident skupiny František Kočí. Skupinu Metrostav tvoří 50 firem. Na výsledku se nejvíce podílela stavební firma Metrostav, na kterou připadají téměř dvě třetiny tržeb.

„Konsolidovaný hospodářský výsledek v pozitivním smyslu významně ovlivnil prodej administrativního komplexu Palmovka Open Park institucionálnímu investorovi, který provedla dceřiná společnost Metrostav Development,“ sdělil ČTK mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha. Z jednotlivých zemí měla skupina největší podíl tržeb v Česku, téměř tři pětiny. Následovaly Slovensko se zhruba pětinou, Německo s desetinou, dále skandinávské země (šest procent) a Polsko (dvě procenta).

Stavební firmě Metrostav loni loni vzrostl čistý zisk meziročně o 69 procent na 614,1 miliónu korun. Tržby jí stouply o 23,8 procenta na 26,61 miliardy korun. „Celoevropský rozmach stavebnictví, podstatné snížení počtu rizikových zakázek a také zahraniční expanze jsou hlavními důvody dobrých hospodářských výsledků společnosti za minulý rok,“ uvedl Kostiha.

Mezi největší loňské projekty Metrostavu podle něj patřila výstavba dalších úseků dálnic D6 a D11 nebo opravy dvou úseků dálnice D1, včetně rekonstrukce Mostu Vysočina. K nim přibyl počátkem letošního roku ještě třetí, desetikilometrový úsek u Devíti křížů. V zahraničí patřily mezi největší projekty dva tunely v Norsku, ve stejné zemi dále montáž mostu Åstfjordbrua přes mořský fjord, na kterém nyní Metrostav dodělává mostovku. Dokončil rovněž výstavbu a veškeré související komunikace a terénní úpravy na 20kilometrovém úseku dálnice S7 v Polsku.

Valná hromada rozhodla, že ze zisku 614,1 miliónu korun Metrostav vyplatí dividendu 21,50 Kč na akcii, podobně jako v předchozích letech. Na výplatu tak připadá zhruba 170 miliónů Kč. „I přes rekordní výsledky ctíme i nadále dlouhodobou konzervativní finanční politiku a o zvýšení dividendy v tuto chvíli neuvažujeme. Rok 2019 považujeme z hlediska obratu i zisku za mimořádný a neočekáváme, že jej bude možné v roce 2020 ve stejných úrovních zopakovat,“ uvedl Kostiha. Příčinou je podle něj vliv vládních opatření proti šíření koronaviru a fakt, že hospodářský výsledek Skupiny Metrostav byl do zásadní míry ovlivněn prodejem administrativního komplexu Palmovka Open Park společností Metrostav Development. „Podobně velkou realitní transakci nemáme v příštích obdobích v plánu,“ podotkl Kostiha. Jak dále uvedl, dividenda je podíl na zisku společnosti, která akcii emitovala. Akcie emitoval Metrostav, a. s., který podléhá vykazování podle české účetní legislativy. Proto se dividenda odvozuje od zisku Metrostavu, a. s., a nikoliv zisku koncernu Skupina Metrostav.

Kromě Metrostavu se na tržbách skupiny nejvíce podílely Subterra, Metrostav Development, Pragis a Metrostav Slovakia. Mezi největší projekty Subterry patřila elektrizace a zvýšení kapacity železniční trati Olomouc–Uničov nebo rekonstrukce tunelu Valík. Metrostav Development pracoval například na projektech Palmovka Open Park a bytový dům Hadovitá. Mezi největší projekty Pragisu patřily kabelový tunel Invalidovna nebo vybudování protipovodňových opatření na stokové síti v pražském Karlíně.

„Meziroční zdvojnásobení zisku je samozřejmě úctyhodné, sám Metrostav ale přiznává velký vliv jedné transakce, která se neopakuje každý rok. To je běžný fenomén developerských společností. Dobrým tahem pro budoucnost se nyní ukazuje vysoká diverzifikace do zahraničních projektů. Na české poměry je Metrostav dobře zaveden u zahraničních objednavatelů infrastrukturních staveb,“ sdělil ČTK analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Jako dobrý krok vnímá rozhodnutí nezvyšovat dividendu.

Počet zaměstnanců skupiny ke konci loňského roku vzrostl zhruba o stovku na 4994. Mzdové náklady stouply o 14 procent na 5,93 miliardy korun. Hlavními akcionáři skupiny jsou společnosti DDM Group (51,34 procenta, DOAS SK (23,18 procenta) a DOAS CZ (17 procent). Za všemi třemi firmami stojí několik fyzických osob z ČR a Slovenska.

zpráva ČTK