Sněmovna přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a stvrdila zákon, který mj. zavádí označování budov energetickými štítky. Zájemce o koupi nebo pronájem mají informovat o spotřebě energií a vést k jejich úsporám.
Nová povinnost vyplývá ze směrnice EU. Norma také určuje pravidla pro postupné zvyšování energetických standardů pro budovy. Zákon podpořilo 105 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101.
Prezident Klaus novelu zákona o hospodaření energií vetoval, protože podle něj ukládá na základě nejasné terminologie řadu zákonem vynutitelných povinnosti. Evropská směrnice, kterou novela do české legislativy zavádí, podle Klause nutí k zateplování i soukromé subjekty, jako kdyby stát a EU lépe než majitelé domů věděly, co je pro ně dobré.
Podle příslušné evropské směrnice musí do 31. prosince 2018 členské státy EU zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy měly téměř nulovou spotřebu energie. Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nové objekty, tedy například i rodinné domy.
Dnešní hlasování poslanců přivítala iniciativa Šance pro budovy, která sdružuje 180 firem z oblasti energeticky šetrného stavebnictví. „Stavební sektor zaměstnává zhruba 260 000 lidí a má nejlepší prorůstový potenciál pro českou ekonomiku. Sněmovna ho přehlasováním prezidentského veta zachránila před nejistotou," uvedl koordinátor iniciativy Petr Holub.
Ministr průmyslu Martin Kuba (ODS) varoval, že pokud Sněmovna zákon nepřijme, bude Česku hrozit pokuta od Evropského soudního dvora až 530 000 korun denně. Poslancům řekl, že proti evropské směrnici obsahuje novela jen jednu věc navíc, a to jsou audity energetické účinnosti pro bytové domy. To má podle něj zabránit tomu, aby majitelé bytů v těchto domech, kterých mohou být v jednom domě třeba desítky, museli nechat vypracovat audit pro každý byt zvlášť. „Jinak se jedná pouze o implementaci evropské směrnice,“ ujišťoval poslance.
Předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) zopakoval svá dřívější slova, že zákon „je tak trochu nadbytečný a tak trochu pitomost“. Levicoví poslanci zákon kritizovali, koaliční ho hájili a poukazovali zejména na riziko placení pokuty. Ke koaličním poslanců, kteří zákon podpořili, se přidalo pět sociálních demokratů, dva poslanci VV Milan Šťovíček a Jiří Rusnok i dva poslanci NS-LEV 21 Jiří Paroubek a Jiří Šlégr. Naproti tomu se pět občanských demokratů zdrželo hlasování.
Energetické štítky mají podle zákona od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji bytů. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.
Takzvané průkazy energetické náročnosti mají sloužit jako informace pro kupující či nájemce, kteří podle nich zjistí provozní náklady na energie. Nové opatření má vést k nižší spotřebě energií, a tím ke snížení výdajů. Novela má zavést také povinnost instalovat měřiče tepla v bytech s ústředním topením. Nové pravidlo vyplývá z nutnosti zavést novou evropskou směrnici.
Podle Hnutí Duha zákon srazí domácnostem účty za teplo o desítky procent a sníží závislost Česka na fosilních palivech, tedy na uhelných dolech i na plynu z Ruska.
zpráva ČTK
