Rohový dům na Václavském náměstí vedle hotelu Jalta navrhla Uměleckohistorická společnost, profesní organizace sdružující české i zahraniční historiky umění a studenty oboru, prohlásit za kulturní památku. ČTK to řekla Michaela Ottová, předsedkyně Uměleckohistorické společnosti. Objekt zamýšlí jeho majitel zbourat a postavit tam novou budovu, což vyvolává již mnoho měsíců spory.
Developerská firma Flow East, která je vlastníkem objektu, chce během pěti měsíců zahájit jeho demolici. Novinářům to řekl předseda představenstva společnosti Flow East James Woolf. Firma se chystá požádat o územní rozhodnutí. Demolici totiž povolil někdejší ministr kultury Jiří Besser (STAN). O tom, zda bude dům skutečně zbořen, rozhodne stavební úřad Prahy 1. Investor ale o demoliční výměr zatím nepožádal.
Obecně platí, že pokud MK zahájí proces prohlašování za kulturní památku, musí vlastník ze zákona až do rozhodnutí ministerstva chránit věc před poškozením či zničením a oznámit ministerstvu každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu vlastnictví, správy nebo užívání. V případě, že je nemovitost prohlášena kulturní památkou, památkový zákon nepřipouští možnost zbourání. Není ale zřejmé, zda případné prohlášení objektu za kulturní památku může změnit dřívější rozhodnutí ministra kultury.
Proti bourání domu se již dříve postavila veřejnost i někteří historici a architekti, podle nichž je budova architektonicky a urbanisticky cenná. Případem se loni zabýval Senát na základě petice, kterou podepsalo 14 500 lidí. Sporné rozhodnutí MK projednával i Ústavní soud.
Stavebníci chtějí zbourat nárožní dům vedle hotelu Jalta, dvorní část hotelu a torzo bývalé Akciové tiskárny. Její fasáda má být zachována a stane se součástí nové, železobetonové budovy. Stavba zaplní celou plochu po zbouraných domech i dvůr tiskáren.
Bývalá tiskárna byla šest let chráněna jako kulturní památka. V roce 2008 ale její tehdejší majitel, poté co velkou část objektu zboural, požádal o zrušení jeho památkové ochrany. MK mu vyhovělo – už nebylo co chránit.
Památkově chráněný zůstal jen pozemek, a nic již tak nebrání ani zbourání zbytků fasády. I na pozemek se ale vztahuje zákon o státní památkové péči, není tedy možné například provádět podzemní stavební práce, aniž se učiní záchranný archeologický průzkum.
Projekt firmy Flow East počítá s devíti nadzemními a třemi podzemními patry. Součástí budou garáže a vjezdová rampa. Plánované náklady činí podle Woolfa dvě miliardy korun. Rada první městské části už loni odsouhlasila navrhovanou velikost a výšku připravované stavby i její komerční a administrativní využití.
„Hlavní myšlenka je zachovat to nejlepší ze starého a současně představit to nejlepší z nové architektury,“ řekl Woolf. Trosky tiskáren podle něj dělají Praze ostudu. Dům na rohu Václavského náměstí podle Woolfa ztratil svůj původní vzhled po přestavbě v první polovině 20. století, a není proto ničím výjimečný.
Historici ale tvrdí, že budova je dílem významných architektů a měla by být zachována. Stanovisko Uměleckohistorické společnosti si můžete přečíst zde. Více o ní najdete zde.
Ministerstvo se už nebude zabývat domem na Václavském náměstí
Ministerstvo kultury (MK) nezahájilo řízení o tom, zda prohlásit rohový dům na Václavském náměstí za kulturní památku. Dům chce jeho vlastník zbourat a postavit na jeho místě a přilehlém pozemku novou stavbu. Demolici domu, který je součástí pražské památkové rezervace, umožnil svým rozhodnutím památkový odbor magistrátu.
MK sice shledalo závazné stanovisko magistrátních památkářů jako nezákonné a o půl roku později ho zrušilo, rozkladová komise MK ale toto přezkumné řízení doporučila zrušit. Učinil tak loni bývalý ministr kultury Jiří Besser – podle správního řádu lze zahájit přezkumné řízení do dvou měsíců. Majitel domu tak může začít bourat a stavět nový dům. Zatím ale nepožádal o demoliční výměr.
V konečném rozhodnutí ministra Bessera stálo, že majitel domu závazné stanovisko pražského magistrátu „nerušeně a v dobré míře konzumoval po dobu více než šesti měsíců“. Jeho investice by prý mohla být ministerským zrušením magistrátního rozhodnutí „vážně narušena, či dokonce zcela zmařena“.
„Řízení (o prohlášení kulturní památkou) nebylo vzhledem k výše uvedeným skutečnostem zahájeno, neboť po rozhodnutí nadřízeného správního orgánu (ministra kultury) o právech investora nabytých v dobré víře by již toto řízení nemohlo plnit očekávaný účinek, nemohlo by zabránit demolici domu,“ sdělil ČTK ředitel odboru památkové péče MK Jiří Vajčner. Dodal, že smyslem prohlašování kulturních památek je zjistit jejich památkovou hodnotu, nikoli „regulovat úkony dle stavebního zákona“.
Podle některých právních názorů ale není jisté, že by případné prohlášení domu za památku nemohlo demolici zabránit. Existuje totiž judikát Nejvyššího správního soudu z roku 2009, který řešil spor mezi majiteli objektu a obcí, která přes jejich pozemek chtěla vést silnici. Teprve po vypracování územního plánu byl objekt stojící v cestě silnici prohlášen za kulturní památku; z hlediska územního plánu šlo o novou skutečnost a bylo nutné ji respektovat.
NSS v jiném svém rozhodnutí také konstatuje, že účelem památkového zákona je ochrana kulturních památek, „takže nemůže být viděno jako v rozporu s tímto účelem zákona, pokud byly návrhy na prohlášení předmětného domu za kulturní památku podány jako jeden z prostředků k jeho ochraně“.
zpráva ČTK, wd
