Výzkumné pracoviště nacházející se v pražské Libni v areálu původní Vydrovy továrny na výrobu poživatin nese od roku 1994 název Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky (ÚSMH AV ČR). Letos si připomíná 90 let své existence, a to mimo jiné i vydáním publikace o své historii Věda pod Rokoskou. Výzkum v instituci byl od počátku svázán s uhlím a jeho těžbou, zpracováním a využitím, v současné době se zde badatelé věnují mnoha dalším oborům zkoumajícím horniny a horninové prostředí.
Vědci z ÚSMH zpracovali například inženýrsko-geologický posudek, který analyzoval příčiny masivního sesutí svahu v roce 2013 na dálnici D 8 ve směru na Drážďany. „Velmi oceňuji práci, kterou odvedli vědci z ústavu právě při vypracování posudku k odhalení příčiny sesuvu na dálnici D 8. Nezůstali však jen u toho, ale vytvořili poté dokument, který bude sloužit jako příručka při projektování liniových staveb právě s ohledem na možná rizika sesuvů,“ uvedla předsedkyně Akademie věd prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. Připomněla také, že ústav byl jedním z prvních ústavů Akademie věd, který zformuloval výzkumný program v rámci Strategie AV21, a to program Přírodní hrozby. Podle ní je to jeden z nejlepších programů Strategie AV21 a je značně viditelný a srozumitelný na veřejnosti.
Ředitel ÚSMH RNDr. Josef Stemberk, CSc., uvedl, že vědci v ústavu se i dnes věnují výzkumu a využití uhlíku, tedy základnímu prvku tvořícímu uhlí, i když na zcela jiné bázi a úrovni než kdysi. „Další obory se zaměřují na výzkum zemětřesení, současných i prehistorických, na zkoumání svahových pohybů, a to nejen v České republice, ale i v extrémních polárních a vysokohorských oblastech. Naši odborníci provádějí různá pokročilá měření a výzkumy po celém světě, například na Špicberkách, v Peru, v Himálajích, Kalifornii či Etiopii,“ řekl. Doplnil, že aktivity odborníků jsou zaměřeny i na využití geotermální energie, zkoumání vlastností a úpravy hornin, technologií jejich zpracování či vývoj materiálů. Připomněl, že v nedávné době byly zahrnuty do výzkumu i environmentální technologie. Josef Stemberk stojí v čele této instituce od roku 2012, ústav má přibližně 120 pracovníků.
V rámci Strategie AV21 Přírodní hrozby ústav pořádá tematické semináře pro odbornou i laickou veřejnost, mimo jiné nechal natočit dokumentární film Pohyby o bádání na Špicberkách a vyvíjí i další aktivity, aby upozornil na přírodní rizika, která hrozí například ve stavebnictví, ale i v jiných oborech.
tisková zpráva
