Tvorbu legendárního ateliéru Sial, jehož členové jsou podepsáni pod takovými ikonami české architektury, jako jsou televizní vysílač na Ještědu, pražský obchodní dům Máj nebo dnes už neexistující obchodní dům Ještěd v Liberci, představuje výstava v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze.
Expozice je široké veřejnosti zpřístupněna od 13. dubna do 22. května a návštěvníkům nabídne nejen fotografie, skicy a návrhy, ale také dobové modely.
„Expozice návštěvníkům představuje na 25 referenčních stavebních projektů, které vznikly od konce 50. až do poloviny 90. let minulého století. Nejen ty, které byly postaveny a stojí dodnes, ale i ty, které zanikly nebo nikdy realizovány nebyly," řekl ČTK jeden z kurátorů Jakub Potůček. Návštěvníci galerie tak mohou obdivovat nejen nákresy konzulátu ČSSR v Šanghaji, návrh České boudy na Sněžce, fotografie vily Věry Chytilové, ale také trojrozměrné modely vysílače a hotelu Ještěd. Exponáty zapůjčilo například Národní technické muzeum v Praze nebo Muzeum umění Olomouc.
Výstava je putovní, byla v Liberci a Olomouci a po zhruba měsíci v hlavním městě se přesune například do galerií v Chebu a v Plzni, poté ji čeká cesta za hranice. „Expozice by se měla představit milovníkům architektury ve Vídni, Berlíně, ve hře jsou i výstavní prostory v Londýně a Bratislavě," uvedl Pavel Zatloukal z Muzea umění v Olomouci.
Jednotlivé výstavy se ale od sebe budou nepatrně lišit, zejména ve vystavených modelech některých staveb. Naopak spojnicí mezi nimi je rozsáhlý katalog, který představí i současnou tvorbu tohoto legendárního ateliéru.
Vznik Sialu je úzce spjat se společenským klimatem v 50. a 60. letech. Nástup stalinismu v Československu vedl v architektuře ke zrušení soukromých ateliérů, a architekti tak museli přijmout zaměstnání ve státních projektových ústavech, takzvaných Stavoprojektech. „Právě v libereckém Stavoprojektu se zformovala skupina architektů a konstruktérů zapálených pro svou práci, kteří v roce 1968 založili Sial – Sdružení architektů a inženýrů Liberec," upřesnil Potůček.
Vůdčími osobnostmi sdružení, které si získalo věhlas unikátními technickými inovacemi, byli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák a statici Zdeněk Patrman a Václav Voda. V 60. a 80. letech měl Sial až 60 členů, včetně architektů Johna Eislera, Martina Rajniše, Emila Přikryla nebo Zdeňka Zavřela.
Právě ale Hubáček a Partman jsou podepsáni pod jednou z klíčových staveb nejen Sialu, ale celé druhé poloviny 20. století, která si získala uznání i v zahraničí. Televizní vysílač s hotelem na Ještědu se začal stavět v roce roce 1966 a ještě před svým dokončením získal prestižní Perretovu cenou Mezinárodní unie architektů, kterou si ale autoři nemohli z politických důvodů v Buenos Aires převzít.
Stavba, která podle porotců Perretovy ceny „zasluhuje uznání pro zapojení do krajiny svou jasností a souladem", vzbudila velkou pozornost i mezi domácími mladými architekty, kteří v roce 1969 založili Školku Sial. Účelem tohoto ateliéru bylo hledat pro mladé talenty zajímavé zakázky.
I přes nevůli tehdejšího režimu se libereckým architektům podařilo získat několik projektů v zahraničí a úspěšně se zúčastňovali velkých architektonických soutěží na Západě. „Díky tomu Liberec v jistém ohledu předčil Prahu a stal se v těch letech nejvýznamnějším centrem české architektonické tvorby," stojí v propagačních materiálech k výstavě.
Tvorba libereckých architektů nenechává českou společnost klidnou ani v současné době, což dokládají i dvě události z posledních let. Jednak prohraný zápas libereckých občanských aktivit za záchranu obchodního střediska Ještěd v centru Liberce a naopak úspěšný boj o zachování obchodního domu Máj v centru Prahy.
Informace o galerii Jaroslava Frágnera najdete na www.gjf.cz.
zpráva ČTK
