Celorepublikové a celoroční – takové jsou Industriální stopy 2011. Akce, která se letos koná již pošesté, totiž probíhá od ledna a některé výstavy, divadelní projekty či odborná setkání skončí až v prosinci.
Regionální záběr postihne díky stále četnějším aktivitám umělců i vlastníků objektů s průmyslovou minulostí celé území České republiky: bohatá industriální historie severočeských Vejprt bude vedle dalších míst zmapována v chystané první publikaci z řady Industriální topografie ČR, zaměřené na Ústecký kraj (uvedena bude při zahájení EHD – Dnů evropského dědictví 10. září v Žatci); na opačném konci republiky, v okolí Ostravy, se chystá pestrý program související s revitalizací Dolní oblasti Vítkovic.
Ačkoliv je program letošních Industriálních stop rozprostřen do celého roku, kumulaci akcí lze vypozorovat tradičně na podzim. Zejména pro odbornou veřejnost, ale i architekty, lidi z investorských organizací či pracovníky státní správy a samosprávy bude určena říjnová exkurze do Ostravy a představení ambiciózního, investičním objemem, rozsahem i náročností výlučného projektu Nových Vítkovic a revitalizace dalších míst v Ostravě. Titul letošních Stop Architektura konverzí – balancování mezi záchranou, tvůrčí intervencí a destrukcí vrchovatě naplní říjnová mezinárodní konference v Národním technickém muzeu, iniciovaná především studenty vysokých škol, s názvem Průmyslové dědictví – na hraně…
Industriální atmosféra propojí akce zaměřené na uměleckou tvorbu v netradičním průmyslovém prostoru. Půjde například o festival 4+4 dny v pohybu, který je letos včleněn do Industriálních stop, ale také projekty Akademie múzických například v Praze, Semilech či Orlických horách, právě tak jako aktivity mnoha občanských a uměleckých sdružení na Kladně. Další akce jsou hlášené rovněž z Žatce, Liberce, Karlových Varů, Teplic, Mimoně či Vysokého Mýta.
„Otázka nestojí tak, který z bodů programu je větší či významnější. Pro nás, pořadatele Industriálních stop je největším potěšením a do jisté míry i zadostiučiněním registrovat, kolik aktivit každoročně přibývá a jak stoupá zájem o celé téma. Uchováváme si naději, že je-li aktivní veřejnost, nemusí být osud českého industriálního dědictví zpečetěn, jak by se mohlo mnohdy zdát,“ komentuje zhruba šest desítek položek na programu letošních Industriálních stop jejich spoluzakladatel, Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví při Fakultě architektury ČVUT. Ukázkovým příkladem byla zimní série konferencí Co jsme si zbořili v areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy, která bude mít 11. 11. pointu v podobě konference Mezi nebem a zemí, aneb Komíny – symboly konce industriální éry?
Pořadateli Industriálních stop 2011 jsou tradičně Výzkumné centrum průmyslového dědictví, Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI a Národní památkový ústav. Jako generální partner se k Industriálním stopám vrací společnost VÍTKOVICE, a. s., společně se sdružením právnických osob Dolní oblast VÍTKOVICE. Partnery jsou Národní technické muzeum, záštitu přijal MUDr. Jiří Besser, ministr kultury ČR. Informace jsou průběžně zveřejňovány na www.industrialnistopy.cz a Facebooku www.facebook.com/industrialnistopy.
„Bienále Industriální stopy je nejrozsáhlejší kulturní akce propagující industriální dědictví celé České republiky. Jsem ráda, že Národní památkový ústav je jeho tradičním spolupořadatelem,“ říká generální ředitelka Národního památkového ústavu Ing. arch. Naďa Goryczková. „Bienále bude doprovázet řada kulturních akcí, výstav a performancí, do kterých se aktivně zapojí jeden z objektů ve správě NPÚ – národní kulturní památka důl Michal v Ostravě,“ dodává.
Pokud bychom se vrátili ke tématu letošních Stop, tedy Architektura konverzí – balancování mezi záchranou, tvůrčí intervencí a destrukcí, právě Ostrava čerstvě reprezentuje inspiraci novými projekty, které nabízejí nové využití průmyslového dědictví České republiky. Zasloužené finanční podpory z IOP Vracíme památky do života i mezinárodní medializace se dostalo prvním etapám Nových Vítkovic, soustředěných v areálu firmy VÍTKOVICE, a. s., a realizovaných podle projektů arch. Josefa Pleskota. Jde však o část daleko rozsáhlejšího záměru s výrazným dopadem na urbanismus Ostravy i kvalitu života v tomto městě: Projekt Nové Vítkovice sahá od stále navštěvovanějšího Landek Parku s největší hornickou expozicí v ČR, přes krajinu kolem Ostravice, tzv. Dolní oblast Vítkovic, až po oblast Hrabová. Dotyčná území se postupně promění v centra pro vzdělávání, kulturu, zábavu, sport i třeba společenská setkávání.
Do portfolia sdružení Dolní oblast Vítkovice spadá rovněž Důl Hlubina, od roku 2002 Národní kulturní památka (NKP) a od roku 2008 součást Evropského kulturního dědictví. Nejnověji přibylo i tzv. Trojhalí, jež je součástí projektu Nová Karolina a jehož revitalizaci projektuje rovněž architekt Josef Pleskot. „Připravované i realizované projekty svým významem výrazně přesahují území města Ostravy, Moravskoslezského kraje i České republiky,“ říká Mgr. Rodan Broskevič, vedoucí odboru strukturální fondy VÍTKOVICE, a. s., a dodává: „Vzhledem k značnému rozsahu NKP a finanční náročnosti k zajištění udržitelnosti NKP je forma dotační podpory jediným způsobem, jak využít potenciál NKP a zachovat tuto unikátní památku pro další generace. Zároveň musím zdůraznit, že bez osobní a nemalé finanční podpory vlastníka VÍTKOVICE MACHINERY GROUP Ing. Jana Světlíka by projekty nemohly být realizovány.“
Architekt Josef Pleskot je spojnicí mezi Ostravou a bohatým programem na Kladně. Jeho přednáška 21. září v kladenském kině Hutník totiž zahájí mezioborovou konferenci s názvem Kladno versus Ostrava. „Setkání se pokusí srovnat hlavní problémy i přednosti obou měst. Porovná rozdíly v historii sídel, jejich vývoje a vize budoucnosti,“ říká ing. arch. Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu, která od začátku patří k hlavním organizátorům Bienále. „I když Ostrava nemá v rozsahu, komplexnosti a rovněž co do úspěchu v České republice konkurenci, právě Kladno může být pyšné na kreativitu a aktivitu četných sdružení a spolků.“ Kladenský program Industriálních stop čítá téměř dvě desítky akcí, na nichž se podílejí především místní občanská sdružení Arteum, Spolek Podprůhon, Kladno Záporno, Klub přátel hornických tradic – Kladno nebo Kladno-Koněv.
Posledně jmenované občanské sdružení připravuje ve spolupráci se statutárním městem Kladno či Galerií Jaroslava Fragnera v prostoru kladenské Zámecké Galerie výstavu Vojtěšská huť ve studentských projektech. Od 23. června budou veřejnosti představené například diplomová práce Václava Kruliše oceněná Českou komorou architektů, transformující bývalé koksovny na věznici, projekt konverze rudných zásobníků na terminál MHD od Tomáše Lapky či urbanistická studie KLADNO +30, která zvítězila v soutěži O nejlepší studentský urbanistický projekt 2010.
„Studenti jsou letos ‚hybatelé‘ Industriálních stop. Už v březnu byly v nové budově Fakulty architektury ČVUT představeny návrhy soutěže na konverzi Císařského pivovaru v Buštěhradě, díky které se snad tento objekt podaří zachránit,“ říká spoluzakladatel Industriálních stop, ing. Svatopluk Zídek z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Českého svazu stavebních inženýrů. A dodává: „Názory a představy mladší generace by měl sondovat i workshop věnovaný živému tématu záchrany Nákladového nádraží Žižkov, připravovaný s Galerií Jaroslava Fragnera, stejně jako mezinárodní říjnová konference Průmyslové dědictví – na hraně… v Národním technickém muzeu.“
Studenti rovněž rozvíjejí site-specific akce chystané v rámci projektu Akademie múzických umění Divadelní tvorba v netradičních prostorech. Projekty vedené Tomášem Žižkou přitahují pozornost k místům spjatým se zaniklou průmyslovou činností. Například 30. září proběhne v objektu továrny Hybler, a. s., bývalá Kolora, v Semilech site specific s názvem Projekt v plenkách. Spojením různých uměleckých forem se studenti DAMU ve spolupráci s mladými umělci ze Semil pokusí divadelním zážitkem upozornit na nevyužitý potenciál zvolna chátrajícího industriálního objektu a přispět k veřejné diskusi.
V Praze zavedou Industriální stopy návštěvníky například do Galerie Jaroslava Fragnera, kde se uskuteční výstava Současný český industriál. „Kvalita architektonického navrhování se objevuje i v segmentu, který je víceméně účelový a mohl by na estetickou funkci z pragmatických důvodů rezignovat,“ říká směrem ke skladovým halám či průmyslovým komplexům ředitel galerie Dan Merta. Výstava by měla být mimo jiné silným impulsem pro investory, kteří uvažují postavit nebo rozšířit stávající výrobní či skladový areál a nejsou si jisti, zda přizvat renomované architekty a vést s nimi partnerský dialog, jenž napomůže k vzniku dalšího architektonického objektu.
Obecnější kontext a společenské souvislosti vyhroceného tématu Industriálních stop 2011 propojují samostatné akce typu Pražské Quadriennale – scénografie a divadelního prostoru (16.–26. června; česká účast se bude věnovat mj. divadlu v industriálním prostoru nebo představení revitalizace areálu Světovar v Plzni na kulturní centrum) a především zavedený festival současného divadla 4+4 dny v pohybu (polovina října, několik scén–objektů v Holešovicích).
K vyústěním letošních Industriálních stop bude patřit setkání/konference Mezi nebem a zemí aneb Komíny – symboly konce industriální éry? Uskuteční se dne 11. 11. 2011 v pivovaru v Kostelci nad Černými lesy a půjde o konferenci na odborné úrovni s bezprostřední atmosférou. Téma je zvolené zcela případně: „Dnes jsou staré komíny svědky historického zlomu. Průmysl v tradiční podobě upadá a komíny němě sledují přerod země od tradičně výrobní po logistickou. A vyvstává otázka: Přežije toto naše skvostné dědictví současnou dobu, často jednostrannými zájmy ovlivněnou očistu krajiny od fabrik?“ táže se Milan Starec ze spolupořádající o. p. s. Černokostelecký pivovarský archív a muzeum.
Do programu je také zahrnut projekt překračující hranice státu – Kinobus na Slovensku. Jeho součástí jsou výlety, komunitní akce, promítání nekomerčních filmů, exkurze, tematické přednášky. Mottem pro letošní rok je kov. Kinobus zamíří do Košic a dalších měst a obcí, jako jsou Poproč, Medzev, Štós, Šaca aj. Akci pořádá známé kulturní centrum Stanica Žilina-Zariecie.
K atmosféře Industriálních stop, které v průběhu předchozích pěti ročníků přilákaly na 100 tisíc návštěvníků, patří kulturní a společenské akce v autentických prostorách industriálních staveb. Připravovány jsou rovněž exkurze a komentované prohlídky. Mnohé vzniká doslova za pochodu a mění se podle aktuálních možností, stejně jako akce reflektují diskuse o ohrožených objektech. Proto jsou informace o probíhajících akcích průběžně doplňovány do kalendáře na http://www.industrialnistopy.cz/2011/13-kalendar-akci.aspx.
Na organizování a pořádání Bienále Industriální stopy se podílejí desítky organizací, institucí, sdružení, spolků, například AMU, NPÚ, ČVUT, ČKAIT, ČSSI, Český národní komitét ICOMOS, Sdružení historických sídel Čech Moravy a Slezska, divadelní soubory i kamenná divadla, muzea v čele Národním technickým muzeem a další kulturní instituce, stejně jako stovky nadšenců a dobrovolníků.
Generálním partnerem 6. Bienále Industriální stopy jsou VÍTKOVICE, a. s., a Dolní oblast VÍTKOVICE. Pořadatelé Bienále jmenovitě děkují za podporu Ing. Janu Světlíkovi, generálnímu řediteli firmy VÍTKOVICE, a. s.
tisková zpráva
