V Jižních zahradách Pražského hradu je od čtvrtka instalována výstava, která ukazuje úpravy Hradu ve 20. století. Veřejnost je má spojené především se jménem slovinského architekta Josipa Plečnika, který na tam pracoval na pozvání prezidenta Tomáše Garigua Masaryka. Výstava se jmenuje představuje tvůrce, kteří na něj navázali.
Fotografie z Archivu Hradu doplňují texty historika architektury Zdeňka Lukeše, který na Hradě léta působí. V expozici jsou i modely staveb a mobiliář navržený pro Hrad. „Poprvé od roku 1935 jsou vystaveny soutěžní návrhy na hrobku českých králů, která nakonec vznikla podle návrhu Kamila Roškota,“ řekl architekt výstavy Petr Malinský.
Výstava se koná v prostoru pod Plečnikovou vyhlídkou, tedy objektu, který do zahrad umístil právě Plečnik a zamýšlel ho podle kurátora výstavy Zdeňka Lukeše jako tropický skleník. Po opravě před několika lety slouží k příležitostným výstavám. Současná má podobu 18 panelů, které představují úpravy a přestavby v areálu Pražského hradu od tří architektů, více či méně Plečnikových následovníků.
Rok 2017 je významným výročím všech těchto architektů. Letos uplyne 145 let od narození a 60 let od úmrtí Jože Plečnika, 125 let od narození Rothmayera, 135 let od narození Janáka a 50 let od úmrtí Fragnera.
Výstava ukazuje třeba rekonstrukci Tereziánského křídla Starého královského paláce s vyhlídkovými terasami, které na jeho střechách vytvořil Otto Rothmayer. Dalším jeho dílem byla adaptace Klárovy vily na Opyši a úpravy Svatováclavské vinice. Rothmayer navrhl radikální úpravy západního křídla Nového paláce Hradu, kde vznikla monumentální schodišťová hala, zvaná dnes Rothmayerův sál.
Největším vkladem Pavla Janáka byly rekonstrukce letohrádku, Míčovny a Jízdárny a výstavba prezidentské rezidence. Příspěvkem Fragnera byla nová dlažba druhého nádvoří nebo úpravy Široké chodby propojující Španělský sál a Rudolfovu galerii.
Plečnikovi následovníci nezasáhli do podoby Pražského hradu ale zdaleka tolik jako on. Dalším architektem, který tu možnost měl především díky vstřícnosti prvního českého prezidenta Václava Havla, který v tomto přístupu navázal na Masaryka, byl po revoluci Bořek Šípek. Další dva čeští prezidenti se věnovali a věnují především údržbě Hradu.
Podle Lukeše už příliš prostoru pro architektonické zásahy na Hradě není, jedna parcela je v Lumbeho zahradě, případná stavba by ale vyžadovala změnu územního plánu. Malá parcela je v Jelení ulici, jinak je Hrad jako komplex 80 staveb v podstatě dokončený, uvedl. Zásahem byla také nedávná demolice přístavby u Nejvyššího purkrabství; stavba z 60. let ale podle Lukeše dosloužila. Zatím na jejím místě zůstává volný prostor, není vyloučeno to, že by v budoucnu byl zastavěn, uvedl.
Více o výstavě zde.
zpráva ČTK
