Veletrhy a výstavy

Výstava: SIAL – Sdružení inženýrů a architektů Liberec

Od 20. 1. do 15. 4. 2012 se ve výstavní síni Masné krámy Západočeské galerie v Plzni (Pražská 18) koná výstava SIAL – Sdružení inženýrů a architektů Liberec. Zahájení proběhne 19. 1. 2012 od 17 hodin.

Výstavu zahájí ředitel Západočeské galerie v Plzni Mgr. Roman Musil. Úvodní slovo pronesou spoluzakladatel SIALU prof. Ing. arch. Miroslav Masák, d. h. c., a autor výstavy Mgr. Jakub Potůček (Muzeum umění Olomouc). Spoluautorem výstavy je Rostislav Švácha, kurátorem Petr Jindra.
Historie SIALU má kořeny v padesátých letech, kdy nástup stalinismu v Československu znamenal zrušení privátních architektonických ateliérů. Architekti museli přijmout zaměstnání ve Stavoprojektech – státních projektových ústavech, organizovaných podle jednotlivých regionů. V tom libereckém se už od konce padesátých let pomalu formovala skupina architektů a konstruktérů zapálených pro svou práci, kteří využili liberální poměry před sovětskou invazí v srpnu 1968, odešli ze Stavoprojektu a v letech 1968–1971 fungovali pod značkou SIAL – Sdružení architektů a inženýrů Liberec. Vůdčími osobnostmi byli architekti Karel Hubáček a Miroslav Masák a statici Zdeněk Patrman a Václav Voda.
Zásadní přínos SIALU pro českou architekturu 20. století netkvěl jen ve zprostředkování tendencí, které se neslučovaly nebo byly přímo v rozporu s oficiální doktrínou, nýbrž i ve vytvoření invenčního a svobodomyslného prostředí. Klíčovým dílem české architektury 2. poloviny 20. století se stal Hubáčkův a Patrmanův televizní vysílač s hotelem na Ještědu. Stavět se začalo v roce 1966, přičemž první návštěvník přišel až za sedm let, v roce 1973. Ještě před dokončením, v roce 1969, vysílač získal prestižní Perretovu cenou Mezinárodní unie architektů. Tu si však autoři z politických důvodů nemohli v Buenos Aires převzít.
Politický režim 70. a 80. let se snažil činnost SIALU rozvrátit, jeho členy donutil vrátit se do Stavoprojektu, zakázal jeho publicitu v domácím tisku. Architekti se však nevzdali, podařilo se jim probít k zakázkám v zahraničí, od roku 1980 se úspěšně zúčastňovali velkých architektonických soutěží na Západě. Díky tomu se Liberec stal se nejvýznamnějším centrem české architektonické tvorby.
Ostatně SIAL, to není pouze akronym pro Sdružení inženýrů a architektů v Liberci, ale také dvojice zkratek ze samotného základu inženýrství: SI jakožto metrická soustava jednotek a Al jako Aluminium, neboli hliník, prvek vzhledem a vlastnostmi symbolizující hi-tech architekturu.
Jak připomíná historik architektury Rostislav Švácha, SIAL de facto existoval jen od července 1968 do prosince 1971. Tehdy nový režim označení skupiny zakázal a sdružení ztratilo status samostatného podniku. Předtím (od konce 50. let) i poté bylo součástí stavebního molochu zvaného Stavoprojekt. Ale filozofie SIALU ani jeho členové nemohli být vymazáni. SIAL žil dál a vlastně žije dodnes.
Úspěšná výstava byla poprvé uvedena v Muzeu umění Olomouc (3. 6.–19. 9. 2010), a poté byla reprízována v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze (13. 4.–22. 5. 2011) a v Galerii výtvarného umění v Chebu (7. 7.–2. 10. 2011).
Výstavní panely mapující historii SIALu jsou doplněny dobovými i novými modely a originály kreseb a plánů.
K výstavě byla vydána obsáhlá čtyřsetstránková monografie (nakladatelství Arbor vitae), kterou připravil autorský tým vedený renomovaným historikem architektury Rostislavem Šváchou. V řadě publikací o architektonickém ateliéru SIAL představuje tato kniha zatím nejrozsáhlejší pokus o systematické podchycení této bezpochyby nejpozoruhodnější kapitoly historie české architektury 2. poloviny 20. století.
Publikace byla vyhlášena nejkrásnější českou knihou roku 2010 v kategorii odborná a vědecká literatura v soutěži vyhlašované Památníkem národního písemnictví. Autor grafické podoby knihy Robert V. Novák se stal grafickým designérem roku v rámci Cen Czech Grand Design za rok 2010 mimo jiné za grafickou úpravu publikace SIAL.
Komentované prohlídky s autorem výstavy Mgr. Jakubem Potůčkem se konají 14. února a 10. dubna v 17 hodin.
Informace o výstavě najdete na webu Západočeské galerie.
převzato z www.stavbaweb.cz