Historické domy i celé části města, které v průběhu let zmizely z mapy Plzně nebo doznaly zásadních změn, představuje nová výstava Zmizelá Plzeň v Západočeské galerii (Pražská 13).
Na fotografiích, obrazech a modelech zachycuje urbanistické změny, kterými Plzeň prošla. Výstava zamýšlí ukázat, že ne vždy je bourání domů na škodu, ale zároveň i to, že ne vždy máme právo ve jménu modernizace libovolně zasahovat do architektury města, řekl ČTK autor výstavy Petr Domanický.
Výstava potrvá do 5. února 2017. Je připomínkou 100. výročí vydání knihy Zmizelá Plzeň, 75. výročí vydání knihy Ladislava Lábka Zkáza staré Plzně a 50 let od zahájení plošné demolice centra Plzně kvůli silničním stavbám.
„Snažíme se ukazovat na to, že v dějinách Plzně, a v těch moderních zvláště, byla období, kdy vedení města a jeho obyvatelé kladli větší důraz na to, jak to město vypadá, jaké hodnoty v něm zůstávají a jaké se tvoří. A pak byla období horší,“ řekl.
Jedno z horších období potkalo Plzeň na začátku 20. století. Do té doby měla podle Domanického historické jádro srovnatelné s Prahou, Telčí nebo s Českým Krumlovem. Během prvních deseti let 20. století zmizela velká část starých měšťanských domů i některých církevních staveb, nahradily je nové činžáky a úřední budovy. V letech 1901 až 1910 bylo zbořeno 60 z necelých 300 historických domů v centru. Naopak vyrostly dnes ceněné objekty Měšťanské besedy, divadla, muzea i velkorysé stavby na předměstích řešené s výhledem do budoucna, jako centrální hřbitov, vodárna či jatka.
První republika byla podle Domanického zlatou dobou architektury Plzně za posledních 200 let. Naopak poválečnou dobu a zejména 20 let normalizace považuje za nejhorší období v urbanismu za celých 700 let dějin Plzně.
Tvář města poničily rozsáhlé demolice, místo desítek nových staveb se stavěly jen jednotlivé, devastovalo se centrum a zničila se řada veřejných prostorů, které byly přeměněné na dopravní průtahy. S tím se Plzeň potýká dodnes. Podle Domanického rozvoj Plzně i dnes místo hlavního architekta řídí spíš dopravní inženýři. Hlavní křižovatky silnic jsou v centru ve stejných místech jako ve středověku, jen dnes jako čtyřproudé magistrály.
Výstava ukazuje cenné obrazy, fotografie, modely, unikátní střelecký terč s pohledem na Plzeň, veduty, stavební a urbanistické plány a projekty. Je členěná do tří částí. Zabývá se historickým jádrem, širším centrem a předměstími do roku 1945 a stejným územím v letech 1945–2016.
zpráva ČTK
Více o výstavě na webu Západočeské galerie
