V současné době je poslední možnost připravit poničenou budovu na nadcházející zimu. I přesto, že zdivo mnohdy nestačilo úplně vyschnout, je nutné zvážit, jaká opatření jsou pro konkrétní budovu nejideálnější, aby období zimních mrazů nenapáchalo další škody na provlhlých konstrukcích.
Rekonstrukci objektu by měl předcházet odborný návrh komplexního souboru sanačních opatření. Když už opravovat, tak doslova od podlahy a pořádně. Vhodné je kombinovat úpravy okolního terénu se sanačními zásahy. Rovněž je dobré zvážit, zda nebude nutné vylepšit také stávající hydroizolaci objektu.
Dům musí nejprve řádně vyschnout
Rekonstrukce postiženého zdiva může být zahájena až po absolvování základních opatření, která vedou k zajištění, zabezpečení a vysušení objektu na přijatelnou hodnotu. Až poté může být dům omítnut či případně zateplen. Kompletní vysušení zaplavených objektů však většinou není záležitost několika týdnů a objekt musí vysychat i po nanesení vrstev fasády či izolace. V případě izolace je navíc možné vybrat takovou variantu, která může přežít i ev. opětovné zaplavení v budoucnu.
Sanační omítky – ideální řešení pro vlhké zdivo
Komplexní řešení pro sanace budov zasažených povodněmi má například společnost Baumit, zkušený výrobce omítek a fasádních systémů. Baumit nabízí rovněž kvalifikované technické poradenství. S návrhem nejvhodnější skladby omítkových či zateplovacích systémů jsou vždy připraveni pomoci obchodně-techničtí zástupci v příslušném regionu. Rovněž tak mohou doporučit i vyškolenou prováděcí firmu.
Na postižený dům výrobce doporučuje omítkový systém Baumit Sanova. Ten se vyznačuje vysokou pórovitostí, nízkou kapilární nasákavostí a zároveň vysokou paropropustností. Tyto omítky tak umožňují potřebné vysychání zdí. Nízká kapilární nasákavost zamezuje šíření vlhkosti a vzlínaní vody ve zdivu směrem nahoru. Na rozdíl od běžných vápenocementových omítek tak nedochází k výkvětům solí na povrchu omítky a k jejímu poškozování působením solí. Vysoký obsah pórů v sanačních omítkách vytváří dostatečnou kapacitu pro ukládání solí bez toho, aby byla poškozena struktura omítky. Životnost sanačních omítek na vlhkém zdivu je proto mnohem delší než u běžných omítek. Její povrch zůstává i po delší době v bezchybném stavu.
Řešení přímo na míru
Nicméně každou stavbu je nutné posoudit individuálně. Podle rozsahu škod a doby zatopení objektu se určí způsob opravy a přesná skladba použitých výrobků. Pro lehčí „případy“ postačí sanační omítkový systém Baumit Sanova L. V případě vyššího obsahu nepříznivých solí (dusičnanů, síranů, chloridů) ve zdivu je třeba zvolit sanační omítkový systém s mezinárodním certifikátem WTA Baumit Sanova WTA (s trasovou omítkou Baumit Sanova MonoTras H nebo vápenocementovou Baumit Sanova pufferovou omítkou a Baumit Sanova omítka W). Všechny tyto sanační omítkové systémy pracují na principu odpařování vodních par, proto i finální úpravy musí být provedeny vysoce paropropustnými barvami či tenkovrstvými probarvenými omítkami, jako jsou např. Baumit silikátová omítka/barva, Baumit silikonová omítka/barva či Baumit Nanopor omítka/ barva.V případě velmi vysoké koncentrace solí ve zdivu se doporučuje použít metodu obětní vrstvy. Ta spočívá v nanesení jedné vrstvy sanační omítky na vysoce kontaminované zdivo. Vrstva přes zimu odčerpá ze zdiva velkou část vlhkosti a nebezpečných solí, které se v této omítkové vrstvě usadí. Poté se tato zasažená omítková vrstva obětuje, tj. odseká, odveze a na její místo přijde sanační omítkový systém definitivní. Pokud není nutný sanační omítkový systém, je možné stávající omítky pouze povrchově očistit a zpevnit nejlépe pomocí materiálů neobsahujících sádru. Ta na sebe váže vlhkost a zároveň ztrácí svou pevnost, navíc mnohdy u rekonstruovaných staveb vytváří nehezké a nebezpečné výkvěty.
Zateplit ano, ale s rozmyslem
V dnešní době je možné a dokonce žádoucí zaizolovat i částečně vlhké zdivo, ale je třeba s rozmyslem vybírat izolační materiál. Obyčejný polystyren by zamezil jakémukoliv dalšímu vysychání zdiva. Minerální vlna ztrácí při styku s vlhkostí izolační schopnost. U systémů s minerální vlnou navíc hrozí při putování vlhkosti jednotlivými vrstvami směrem na povrch fasády kondenzace ve vyztužené stěrkové vrstvě pod omítkou. U některých izolantů může docházet i k výluhům použitých pojiv nebo i k rozvolňování soudržnosti minerálních vláken.
Jediným produktem dostupným na českém trhu, který je vhodný k dodatečnému zateplení částečně vlhkého zdiva, je systém Baumit open. Tepelněizolační desky z pěnového polystyrenu jsou méně nasákavé, ale současně obsahují otvory, které umožňují odvětrávání přebytečné vlhkosti směrem ven. Navíc jsou všechny vrstvy systému zhruba stejně prodyšné, takže nehrozí kondenzace vlhkosti uvnitř fasádní skladby, která může vést k poškození izolační vrstvy. Z toho důvodu může systém přežít i případné zaplavení v budoucnu. Samozřejmě záleží na míře poničení objektu a postup je vždy nutné konzultovat s odborníkem. Důležitým předpokladem zachování funkčnosti dodatečného zateplení je však přísné dodržení předepsaného postupu a aplikace všech doporučených systémových složek.
Pro lepení desek z prodyšného polystyrenu Baumit open nebo Baumit open reflect je možné zvolit buďto obvyklou vysoce paropropustnou Baumit open lepicí stěrku W (Baumit open KlebeSpachtel W), popř. na zdivo kontaminované solemi použít Baumit open S sanační lepicí stěrku (Baumit open S SanierKlebespachtel) se zvýšenou odolností proti solím.
Dodatečné zateplení částečně vlhkých objektů je před zimou a příchodem tuhých mrazů nejvhodnějším řešením. Každý vnější kontaktní zateplovací systém vyruší téměř všechny tepelné mosty, omezí teplotně-dilatační pohyby obvodového zdiva a zabrání jeho promrzání. Rozhodně však odborníci nedoporučují zaizolování vlhkých objektů zevnitř. Zdivo by tak bylo, lidově řečeno, vystrčeno na mráz a vystaveno kolísání denních a nočních teplot.
podle podkladů společnosti Baumit
