Česká republika podpořila závazek do roku 2050 dekarbonizovat ekonomiku. EU na to připravuje fondy, ale cíl se povede splnit pouze v případě, že se tempo renovace budov výrazně zrychlí. Aliance Šance pro budovy představila analýzu, která ukazuje, že snížit emise z českých budov lze k nule. Nicméně pro dosažení tohoto cíle je třeba třikrát zrychlit tempo renovace budov a také zvýšit jejich kvalitu a rozsah.
Dodatečné snížení emisí přinesou lokální obnovitelné zdroje a fotovoltaika na budovách. Dohromady může dojít ve všech budovách ke snížení emisí o 87 % na 4,8 megatuny uhlíku ročně. Snížení emisí o 32,1 megatuny je více, než vypouštějí uhelné elektrány Počerady, Tušimice, Prunéřov, Chvaletice, Vřesová, Ledvice, Mělník a Opatovice dohromady.
Konkrétní závazek České republiky je do roku 2050 snížit emise oxidu uhličitého o 80 až 95 % vůči roku 1990. Za předpokladu rovnoměrného podílu všech sektorů ekonomiky na jeho plnění byla dopočtena maximální produkce emisí pro fond budov v roce 2050, která činí 11,4 megatun CO2. „Výstupy výpočtu ukazují na potenciál snížení provozních emisí oxidu uhličitého na budovách oproti dnešku do roku 2050 v rozmezí od 27,6 % v ‚Základním scénáři‘ bez fotovoltaiky do 86,9 % v ‚Hypotetickém scénáři‘ s velkou mírou důkladných renovací a využití fotovoltaiky,“ vyjmenovává výsledky studie její hlavní autor Antonín Lupíšek, vedoucí výzkumného oddělení Architektura a životní prostředí UCEEB ČVUT. Oproti roku 1990 pak lze dosáhnout až 93% redukce. Další snížení by bylo možné, pokud by se zároveň dekarbonizovala výroba elektřiny a dálkového tepla.
Kompletní materiál Potenciál pro snížení provozních emisí CO2 z českého fondu budov je ke stažení zde.
Materiál Dlouhodobá strategie renovace budov v České republice (květen 2020) je ke stažení zde.
„Závazek dosažení 11,4 megatuny CO2 v roce 2050 je možné splnit pouze realizací alespoň ‚Progresivního scénáře‘ renovace budov s využitím fotovoltaiky. V nejvyšším ‚Hypotetickém scénáři‘ by cíl byl splněn již v roce 2040 a v roce 2050 by se budovy blížily svojí plné dekarbonizaci,“ shrnuje Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy. Naopak tzv. Reálný scénář dle MPO, který ministerstvo průmyslu doporučuje k realizaci ve vládní Dlouhodobé strategii renovací se splnění tohoto cíle ani neblíží – i při započtení rozvoje fotovoltaiky z Národního energeticko-klimatického plánu ho míjí s téměř dvojnásobnými emisemi, a zdaleka tak nevyužívá dostupný potenciál pro zkvalitnění českých budov. Mimochodem, pro srovnání, výstavba nového jaderného bloku by snížila české emise o zhruba 6 %.
Šance pro budovy rovněž představila pravidelnou zprávu o vývoji trhu energeticky úsporného a environmentálně šetrného stavebnictví za rok 2019. Energeticky úsporných renovací i nových pasivních domů nadále přibývá. Využití pěnového polystyrenu, jednoho z materiálů používaného pro energeticky úsporné renovace budov, meziročně vzrostl o 800 tun na celkových 61 800 tun. Objem čerpaných prostředků na renovace rodinných domů v programu Nová Zelená úsporám vzrostl po akceleračních opatřeních o 20 %. Sektoru se tedy dařilo. „Další pozitivní zprávou je, že loni vzrostl roční počet zahájených energeticky pasivních rodinných domů na 1200. Je vidět, že lidé si začínají cenit jak úspory nákladů na energie, tak kvality vnitřního prostředí. Nezanedbatelnou roli hraje připravenost na změny klimatu, které tyto domy přinášejí,“ hodnotí vývoj Petr Holub, ředitel Šance pro budovy.
Díky podpoře z Operačního programu Životní prostředí také zásadně vzrůstá počet energeticky pasivních veřejných budov. Před spuštěním programu se jich postavilo deset, nyní se jich připravuje dalších 41. Dvacet z nich se už začalo stavět či už slouží svým uživatelům, např. základní škola Psáry nebo pavilon nemocnice v Olomouci. „Dobrá zpráva je, že osvědčená definice pasivního standardu postupně proměňuje přístup i u veřejných budov. Pro děti v základních a mateřských školách, stejně jako všechny v nemocnicích či kancelářských budovách to znamená zajištění přívodu čerstvého vzduchu a tepelnou pohodu po celý rok, což vytváří podmínky pro soustředění i zotavení,“ říká Tomáš Vanický, ředitel Centra pasivního domu.
Ve dvou segmentech energeticky úsporného stavebnictví přibývaly nové projekty pomaleji. To však nemělo strukturální příčinu. Pro environmentálně certifikované budovy i projekty energetických úspor se zárukou (tzv. EPC) se dokončení velkých a časově náročných projektů přesouvá do dalšího roku. Připravuje se několik EPC projektů s investicemi v řádu stovek miliónů korun. Další poptávku může v budoucnu zajistit stát, který potřebuje zrenovovat stovky budov ve svém majetku. EPC je dobrým způsobem, jak zajistit účinnou renovaci budov s garancí dodavatele za dosažení úspory.
tisková zpráva aliance Šance pro budovy
