Aliance Šance pro budovy: Nové energetické standardy neznamenají technický ani finanční problém

V médiích se v posledních měsících objevily nepřesné informace ohledně vyhlášky o tzv. budovách s téměř nulovou spotřebou, která před šesti lety stanovila energetické standardy pro nové rodinné domy od ledna 2020. Podle aliance Šance pro budovy ale není důvod k panice, protože postupné zpřísňování požadavků na parametry budov probíhá už řadu let, výrobci stavebních materiálů i realizační firmy jsou připraveni a přísnější pravidla nevyvolají ani podstatně zvýšené investiční  náklady.

Na úvod je třeba uvést, že energetické zpřísňování u novostaveb není nový požadavek Evropské unie. „Tato praxe probíhá v pravidelných cyklech už od osmdesátých let a souvisí s většími nároky na kvalitu života. Vzhledem k tomu, že máme stále úspornější automobily a elektrospotřebiče, je logické, že máme i stále úspornější budovy,“ vysvětluje Lukáš Ferkl, ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. V loňském roce splňovalo novou vyhlášku 80 % novostaveb.

Zásadní klíč k pochopení celé věci vězí v konkrétních požadavcích české vyhlášky, které se zpřísňují. Prvním je zateplení obálky budovy. Celkový prostup tepla obálkou budovy má být od ledna 2020 o 12 % přísnější oproti stávajícím požadavkům. „Bude potřeba použít o něco kvalitnější izolaci. Zjednodušeně řečeno, buď ponecháme zateplení pevných konstrukcí stejné a dům osadíme okny s izolačními trojskly, což nemusí znamenat vůbec žádný vícenáklad, protože oknařské firmy už dnes běžně nabízejí okna s trojskly za cenu dvojskel, nebo ponecháme okna s dvojskly, ale opatříme pevné konstrukce izolantem o zhruba 3 cm tlustším,“ vysvětluje ředitel Šance pro budovy Petr Holub. Pro běžný rodinný dům by takové opatření vycházelo na zhruba 30 tisíc korun. Vzhledem k tomu že průměrná cena novostavby je přes tři milióny korun, jednalo by se o navýšení ceny maximálně o jedno procento.

Druhým požadavkem je spotřeba primárních zdrojů energie při modelovém provozu budovy. U všech typů zdrojů vytápění je tato hodnota automaticky splněna při dodržení prvního kritéria na zateplení obálky domu (graf č. 1). To platí pro současné i nové požadavky. Pouze u domů vytápěných elektřinou je třeba podniknout další kroky. Protože je v Česku elektřina ze sítě vyráběna velmi neefektivně, tak současná vyhláška už dnes nařizuje domům s elektrickým vytápěním povinnou kompenzaci pomocí obnovitelných zdrojů energie (graf č. 2). Drtivá většina stavebníků to už dnes řeší instalací krbové vložky s teplovodním výměníkem. Krb je schopen garantovat zhruba 30% podíl požadovaných obnovitelných zdrojů a zbytek zajistí fotovoltaika o velikosti asi 4,5 kWp. V případě budov s téměř nulovou spotřebou by se jednalo o fotovoltaické panely o velikosti 5 kWp. Rozdíl je tedy 0,5 kWp, což odpovídá vícenákladům řádově 20 tisíc korun. Pokud však stavebník lépe zateplí obálku budovy nad úroveň požadavku a zároveň osadí trojskla, nemusí dorovnávat ani tento malý rozdíl ve využití obnovitelných zdrojů.

Pokud to tedy shrneme, vícenáklady na dosažení nového standardu mohou být u různých typů rodinných domů 0 až 50 tisíc Kč. Další mýty a fakta o tématu tzv. budov s téměř nulovou spotřebou najdete na webu Šance pro budovy.

tisková zpráva Šance pro budovy