Blížící se zasedání senátu bude mít významný vliv na český stavební průmysl, který se už pět let potácí v krizi. Stavební společnosti s napětím očekávají zadání jakékoliv veřejné zakázky, která by jim umožnila přežít další měsíce.
Dostat zakázku je ale v poslední době pro firmy během na dlouhou trať. Stavebních prací se přitom týká téměř polovina všech vyhlašovaných soutěží (v roce 2012 – 39 procent, v roce 2013 – 45 procent). Vyplývá to z výsledků nejnovější analýzy Komory administrátorů veřejných zakázek.
Podle údajů z Věstníku veřejných zakázek hledaly státní organizace v lednu až srpnu tohoto roku dodavatele stavebních prací na zakázky za 67,5 miliardy korun (meziročně se jedná až o 35% pokles). Zatím si dodavatele vybrala jen pětina z nich (21 procent).
V minulém roce byla vypsána výběrová řízení na stavební práce za 122,9 miliardy korun. Vítězové tendrů si mezi sebe zatím rozdělili 58 procent těchto zakázek za 71,5 miliardy korun. Některé zakázky ale zadavatelé zrušili (2013 – za 6,7 miliardy, 2012 – za 14 miliard). I přes tato storna je podle údajů Věstníku VZ na cestě mezi zadavateli a stavbaři dosud nerozhodnuto o zakázkách za 84,3 miliardy korun (2013 – 46,9 miliardy, 2012 – 37,4 miliardy).
„České stavebnictví se nachází již v pátém roce krize, a od svého vrcholu v roce 2008, kdy výkon sektoru dosahoval 548 mld. Korun, se ke konci minulého roku propadlo na 424 mld. korun. Zmíněné zakázky zaseknuté v systému znatelně chybí, a přitom právě ty by je mohly začít stabilizovat,“ popisuje dopady zmíněných problémů Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.
Poslední novelizace zákona o veřejných zakázkách v dubnu 2012 přinesla změny, které zasáhly rovněž do zadávání stavebních veřejných zakázek. „Některé z nich jsou přínosné, jedná se například o zprůhlednění prokazování kvalifikace. Mnoho změn však přineslo komplikace, s nimiž se potýkají zadavatelé i dodavatelé a nemají praktické řešení. Jedná se například o nutnost rušit zadávací řízení v případě hodnocení jediné nabídky, byť by byla pro zadavatele výhodná. Nepraktické a neodůvodněné je dle našeho názoru i významné snížení limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu, což způsobuje zvýšené administrativní náklady i časovou náročnost zadávání veřejných zakázek. Nedomníváme se přitom, že by tato opatření měla jakýkoliv pozitivní efekt,“ uvádí Josef Hlavička, advokát a partner advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners s.r.o., člen Komory administrátorů veřejných zakázek.
„Studie představená počátkem letošního roku ukazovala již tehdy negativní vliv současného stavu na HDP – jen v oblasti stavebnictví jsme propad vyčíslili na 41 miliard korun,“ připomněl Ing. Jan Kincl, partner společnosti Grant Thornton Advisory, která se na studii podílela. „Situace se od té doby nezměnila k lepšímu, spíše naopak,“ dodal.
Minulý týden poslala vláda do senátu již dvacátou novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je alespoň zmírnit další zhoršování současného stavu. V případě jejího přijetí by například zůstaly zachovány platné finanční limity zakázek, navrhováno je i zrušení ustanovení dotýkajících se institutu osoby se zvláštní způsobilostí a některé další změny. Pokud by novelu senát neschválil, měli by zadavatelé od 1.ledna 2014 povinnost vypisovat výběrová řízení na stavební zakázky dražší než jeden milion korun (doposud platí tato povinnost pro zakázky přesahující částku 3 miliony korun), což by krizi v oblasti zadávání veřejných zakázek ještě více prohloubilo, a vedlo by k dalšímu růstu administrativních nákladů a prodloužení lhůt pro realizaci výběrových řízení.
Na tyto problémy si stěžují realizační firmy i zadavatelé veřejných zakázek. „Povinnost rušit soutěž s jedním uchazečem dostává zadavatele často do role prosebníka, který shání alespoň fiktivní zájemce, protože zakázku potřebuje realizovat a o některé zakázky není zájem nebo není dostatek vhodných dodavatelů. Snížení už tak dost nízkých limitů ze současných tří na jeden milion povede k nárůstu administrativy. Zejména u malých obcí, které nemají specialistu, znamená zadávání takto nízkých zakázek další náklady, čímž dojde k faktickému zdražení zakázky. Navíc cílení na úspory, tedy soutěž na cenu, v řadě případů vede ke zhoršení kvality dodávky, takže případná úspora na začátku bude znamenat další náklady v budoucnu,“ komentuje situaci František Chlouba, starosta Rychnova u Jablonce nad Nisou a zástupce Svazu měst a obcí ČR.
Z provedené analýzy Komory administrátorů veřejných zakázek týkající se zakázek na stavební práce také vyplývá, že dochází i k poklesu celkového objemu prostředků alokovaných na stavební práce. Jen za prvních osm měsíců tohoto roku poklesl objem zakázek zadaných stavebním firmám o desetinu. Navíc, pokud bychom srovnali hodnoty odpovídající zákonu o veřejných zakázkách před jeho novelou v dubnu minulého roku, tj. porovnali údaje na srovnatelné bázi, byl by tento meziroční pokles ještě větší (16,3 procenta).
Více informací o vývoji objemu zadaných veřejných stavebních zakázek přináší níže přiložená tabulka:
Alena Setničková
