Polovina budov je v ČR starší více než 50 let, tři čtvrtiny domů je nezateplených a náklady na otop v nich strmě rostou. Obyvatelé nezateplených domů a bytů riskují, že za energie časem utratí až pětinu svých příjmů.
Nejkritičtější situace je v Karlovarském, Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Tam průměrné stáří domů přesahuje padesát let a lidé z ekonomických důvodů renovaci odkládají. „Nezateplené budovy jsou desítky let vystaveny povětrnostním vlivům a řada z nich je už na hranici životnosti. Pokud neprojdou brzy renovací, může jim hrozit časem i demolice. Náklady na vytopení takových domů mohou navíc během deseti let představovat až 20 procent příjmů domácností,“ říká Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace a dodává: „V Karlovarském a Ústeckém kraji se stáří budov od poslední rekonstrukce šplhá k 60 rokům, a lidé tam přitom rekonstrukci a zateplování odkládají nejčastěji. Řada sociálně slabších domácností se snaží na vytápění šetřit omezením spotřeby a topí třeba jen v některých místnostech. Neuvědomují si, že nevytopené domy mnohem rychleji chátrají a časem se stávají neobyvatelnými. Typickým příkladem nezateplené stavby je rodinný či panelový dům postavený v 70. a 80. letech v průmyslových lokalitách.“
„Právě rodinné domy si přitom zaslouží nejvyšší pozornost a podporu ze strany státu, protože představují polovinu všech nezateplených bytových jednotek v České republice,“ uvádí Michal Čejka z poradenské společnosti PORSENNA o.p.s.
Celková bilance zateplování budov rovněž není optimistická. Průměrné stáří budov nebo rekonstrukcí budov se podle posledního sčítání ČSÚ pohybuje okolo padesáti let. Ke konci loňského roku přitom byly tři čtvrtiny budov (77 %) nezateplených a tím pádem i bez potřebné rekonstrukce, která se obyčejně při zateplování provádí. Při současném tempu zateplování bude do roku 2020 zateplena zhruba polovina budov. Tyto závěry vyplývají z šetření Asociace výrobců minerální izolace ze a studie Potenciál úspor energie v budovách, kterou letos realizovala poradenská společnost PORSENNA o.p.s.
Poměr výdajů za energie vůči ostatním nákladům domácnosti se podle Českého statistického úřadu dlouhodobě pohybuje na úrovni deseti procent. Nezatepleným domácnostem přitom hrozí, že jejich výdaje za energie dlouhodobě porostou. „Pokud ceny energií porostou jako doposud zhruba o jeden procentní bod nad mírou inflace, mohou v horizontu deseti let domácnosti bez zateplení platit za energie až dvacet procent z příjmu,“ varuje Marcela Kubů.
Nejvíce jsou ohroženi současní a budoucí senioři, jejichž domy se mohou v průběhu příštích dvaceti let stát nevyhovujícími pro bydlení či příliš nákladnými z hlediska spotřeby energií. „Investice do renovací a výdaje za tepelnou energii mohou být nad finanční možnosti řady seniorů,“ uzavírá Luděk Niedermayer ze společnosti Deloitte.
Stát by se proto měl snažit o zavádění energetických standardů či podporovat rekonstrukce snižující energetickou náročnost budov. Cílem by mělo být dosáhnout do roku 2030 sanování alespoň 80 % všech bytových jednotek. „Promyšlené investice do snížení energetické náročnosti nemovitostí lze s nadsázkou nazvat čtvrtým pilířem penzijní reformy, který může přispět ke stabilizaci ekonomické situace nejen penzistů,“ potvrzuje Luděk Niedermayer.
Energetickou úspornost jako prioritu musí začít zohledňovat i zájemci o nové bydlení a nešetřit na míře zateplení, kvalitě oken či doprovodných technologií typu rekuperace tepla. „Zkušenosti ukazují, že je podstatně výhodnější zateplit budovu na vyšší úrovni tepelné ochrany budov než je v daný okamžik standardem. Opětovné izolování nebo instalace úsporných technologií po deseti či patnácti letech je ekonomicky mnohem náročnější,“ uzavírá Marcela Kubů.
Zásadní význam má i legislativní podpora, například nastavení kritéria provozních úspor v zadávací dokumentaci při veřejných zakázkách na výstavbu nebo renovace budov. „Důležitým kritériem musí být míra provozních nákladů, tedy hlavně úspor energie při provozu budovy, nikoli jen cena zakázky,“ dodává Michal Čejka.
Jan Hlaváč
