Z právě probíhajících debat o investicích do nových jaderných bloků elektráren v Temelíně a Dukovanech mimo jiné vyplývá problematičnost jejich financování. Naproti tomu zde leží investiční příležitost, o které se příliš nemluví. Ta je zčásti tažena přirozenou poptávkou obyvatel po kvalitním bydlení a úspoře nákladů na energie, zčásti finanční pobídkou ze strany státu a zčásti také vyplývá z požadavků připravované evropské legislativy v oblasti energetiky. Jedná se o výstavbu a renovace budov do energeticky úsporného standardu.
Nižší energetická náročnost jako evropské i české téma
Snížení energetické náročnosti je jedním z hlavních cílů, který v oblasti energetiky sleduje současná i připravovaná evropská legislativa. Navíc je také jednou ze strategických priorit aktualizované Státní energetické koncepce České republiky.
Podle evropské směrnice o energetické účinnosti (EED, Energy Efficiency Directive) mají energetické společnosti nebo stát pomocí politických, legislativních či ekonomických nástrojů ročně dosáhnout 1,5 % úspor z objemu energií dodaných koncovým zákazníkům v předchozím roce, tedy zhruba 7 PJ ročně. Po roce 2020 bude tento závazek sice jen 0,8 %, ale protože zároveň už nepůjde použít výjimky, ve výsledku se tedy navýší na zhruba 8 PJ ročně.
Nižší energetická náročnost jako ekonomická příležitost
Z uvedeného závazku nevyplývá pouze zatížení veřejného rozpočtu, ale představuje i ekonomickou příležitost. Zejména energeticky úsporné renovace v oblasti budov mohou vést k podpoře pozemního stavitelství s vysokým multiplikačním efektem na tvorbu HDP, kvalifikovanou zaměstnanost a příjmy státu prostřednictvím zdanění těchto investic (DPH, daň z příjmů firem, daň z příjmů zaměstnanců, inkaso sociálního a zdravotního pojištění).
Uvedu konkrétní příklad. Pomocí dotačního programu Nová Zelená úsporám již bylo v naší zemi zafinancováno přes 115 tisíc projektů úspor energie, který na jednu vynaloženou veřejnou korunu vybudí 3 koruny celkové investice.
V závěru roku 2017 zhodnotila Šance pro budovy, aliance významných oborových asociací podporujících energeticky úsporné stavebnictví, všechny aktuálně běžící programy úspor energie, které jsou v gesci tří různých ministerstev, aby mohla vydat doporučení pro novou vládu. Z nich vyplynulo, že již dnes tyto programy přinášejí do stavebnictví ročně téměř 30 mld. ročně, jejich potenciál je však ještě 2,5násobně vyšší. Statistiky stavebnictví je přitom z velké části nezachytí, neboť jde o velký počet relativně malých projektů.
Nižší energetická náročnost, zdravější vnitřní prostředí a nižší výdaje za energie
Vedle makroekonomických výhod renovované budovy přinášejí svým uživatelům větší komfort související se zdravějším vnitřním prostředím a nižší výdaje za energie. Dnešní lidé tráví až 90 procent svého času v budovách, které spotřebují 35–40 procent veškeré energie. Například Česká rada pro šetrné budovy, jeden ze zakládajících partnerů Šance pro budovy, nyní investuje mnoho času a energie do projektu Zdravá škola, který apeluje na vyšší kvalitu vnitřního prostředí v českých školách. Průběžná měření v těchto institucích totiž ukazují, že podmínky, v nichž se učí děti, mnohdy nevyhovují hygienickým normám. To se týká zejména vysoké koncentrace CO2, která přímo souvisí s vyšší únavou a horším soustředěním. Je také potřeba si uvědomit, že v kancelářských budovách představují náklady na pracovníky o řád větší položku, než náklady za energie. I mírné zvýšení produktivity práce se tak projeví v poměrně velkém ekonomickém přínosu.
Nižší energetická náročnost a její financování po roce 2020
Hospodářství České republiky vykazuje rychlý růst, proto v rámci kohezní politiky v příštím víceletém období nebudeme disponovat tak štědrou alokací jako doposud. Je tedy zapotřebí začít připravovat také produkty zvýhodněného financování, které doplní dotační podporu. To nadále sníží potřebu veřejných prostředků na vybuzení celkové investice – pro srovnání, v sousedním Německu je tento podíl 1 ku 18 – a zároveň zvýší přínosy pro stát z inkasa DPH, daně z příjmu firem a jejich zaměstnanců nebo sociálního pojištění. U zvýhodněného financování je třeba přistoupit individuálně k potřebám každé cílové skupiny. Například majitelům rodinných domů by bylo možné pomocí státní garance zajistit komerční nízkoúročené renovační úvěry s dlouhou fixací bez nutnosti zástavy nemovitosti na dofinancování dotace z Nové Zelené úsporám.
Přesto je důležité také zajistit veřejné prostředky do programů podpory. Ty by měly být více koncentrovány a více přívětivější pro žadatele. Například úspory energie v bytových domech mají být podporovány na jednom místě pouze v programu Nová Zelená úsporám. U ní se nadále předpokládá financování z výnosů emisních povolenek. To je druhý nejdůležitější zdroj financování po evropských fondech. Důležité je také podpořit jednotnou komunikační kampaň, aby si vlastníci všech typů budov lépe uvědomovali přínosy kvalitní výstavby a renovací. Také je třeba jim nabídnout vhodnou pomoc při přípravě projektů. Krom financování je to druhá nejdůležitější bariéra.
Celkem mluvíme o tom, že investiční potřeba v programech podpory kvalitních budov je mezi lety 2021 a 2030 mělo být nasměrováno zhruba 150 až 200 miliard korun veřejných prostředků. To pomůže domácnostem a veřejné a podnikatelské sféře, aby uspořili ve výdajích za energie a zároveň vylepšily kvalitu, zdraví a komfort vnitřního prostředí pro uživatele svých budov.
PETR HOLUB
foto archiv ateliéru Jakub Cigler Architekti
Mgr. Petr Holub (*1976)
absolvoval odbornou fyziku (Bc.) a environmentální studia (Mgr.) na Masarykově univerzitě v Brně. Sloužil jako ředitel odboru udržitelné energetiky Ministerstva životního prostředí. Od roku 2010 je ředitelem aliance Šance pro budovy.
