Výkon českého stavebnictví byl loni z 28 zemí Evropské unie osmý nejhorší. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat, podle nichž české stavebnictví loni meziročně kleslo o 6,2 procenta.
„Přetrvávající nedostatek zakázek v Česku, respektive jejich nepřipravenost zanechává inženýrské stavitelství v Česku stále ještě v hluboké depresi, která je srovnatelná s nejhorším obdobím okolo přelomu roku 2013. A vývoj nových stavebních zakázek za poslední čtvrtletí loňského roku této části stavebnictví zatím nevěstí obrat k lepšímu,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše je hlavní příčinou neutěšeného stavu českého stavebnictví je dlouhá doba povolování staveb. „Musíme se smířit s tím, že v prvním pololetí letošního roku žádné velké oživení investiční výstavby nenastane. Pro druhé pololetí jsme mírnými optimisty, protože očekáváme rozběh některých velkých dopravních staveb,“ dodal Matyáš.
Nejvíce loni v EU stavebnictví vzrostlo v Řecku, zhruba o čtvrtinu. Nejhůře na tom byly Maďarsko, Lotyšsko, Slovinsko a Bulharsko s téměř pětinovým propadem.
Devět zemí s největším meziročním poklesem patří do bývalého východního bloku. Prakticky všechny jsou významnými příjemci evropských dotací. „Problémem, který tyto země trápí, je vysoká srovnávací základna v oblasti inženýrského stavitelství z roku 2015. Tehdy dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období a dokončovaly velké rozpracované investice,“ uvedl ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.
Podle Českého statistického úřadu české stavebnictví loni meziročně kleslo o 5,9 procenta. Pozemní stavitelství se snížilo o 0,8 procenta, inženýrské stavitelství, které je tvořeno převážně dopravní infrastrukturou, propadlo o 15,9 procenta.
Tabulka: Vývoj stavebnictví v zemích EU v roce 2016
|
Země |
Index (meziroční změna v procentech) |
|
Řecko |
25,4 |
|
Irsko |
18,5 |
|
Švédsko |
10,9 |
|
Kypr |
10,1 |
|
Nizozemsko |
7,1 |
|
Finsko |
6,1 |
|
Dánsko |
5,5 |
|
Španělsko |
5,1 |
|
Lucembursko |
3,9 |
|
Estonsko |
2,6 |
|
Chorvatsko |
2,5 |
|
Velká Británie |
2,4 |
|
Německo |
0,9 |
|
Rakousko |
0,4 |
|
Belgie |
0,3 |
|
Itálie |
0,1 |
|
Francie |
–0,5 |
|
Portugalsko |
–3,3 |
|
Malta |
–3,8 |
|
Rumunsko |
–4,8 |
|
Česko |
–6,2 |
|
Litva |
–9,6 |
|
Slovensko |
–10,7 |
|
Polsko |
–14,1 |
|
Bulharsko |
–16,5 |
|
Slovinsko |
–17,7 |
|
Lotyšsko |
–17,8 |
|
Maďarsko |
–18,9 |
zdroj: Eurostat
zpráva ČTK
