Článek z minulého čísla Materiálů pro stavbu (1/2018), který na modelovém příkladu ukázal, že při detailní znalosti právních a technických předpisů a jejich správné aplikaci lze uvést na trh inovativní stavební výrobek, který by se jinak stal odpadem, vyvolal velký zájem nejen u společností, které se věnují aktivitám v odpadovém hospodářství, ale i u řady odborníků činných ve stavebnictví.
Z uvedeného důvodu je následující text, který navazuje na předchozí článek, zpracován tak, aby odpověděl na otázky, které podnikatele působící v dané oblasti zajímají nejvíc: zda kromě poměrně drahé a zdlouhavé „evropské“ cesty popsané v minulém článku existuje srovnatelný způsob, ideálně rychlejší, možná i levnější a po administrativní stránce jednodušší…
Poptávka po výrobcích určených k opětovnému použití v poslední době stoupá a stavebnictví není výjimkou. Je to bezesporu zajímavá příležitost pro firmy, které se zabývají likvidací staveb a zpracováním stavební suti z demolic k získání podílu na nově vznikajícím trhu. Je totiž jen otázkou času, kdy „nová vlna“ harmonického souladu moderních a tradičních prvků v architektuře zaujme i české stavební firmy a zájem o výrobky s patinou a charakterem bude narůstat.
Opětovné použití není totéž co recyklace; tyto pojmy se často zaměňují, jedná se však o dva odlišné postupy. Produkty vzniklé recyklací vykazují jiné vlastnosti než původní materiál (odpad) na vstupu. Recyklací ve smyslu směrnice o odpadech č. 2008/98/ES jsou myšleny postupy, které vedou ke zpracování odpadu na nové výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Na rozdíl od recyklace, při opětovném použití jsou výrobky nebo jejich části znovu použity pro stejný účel, pro který byly původně určeny. Odpadová směrnice také definuje postupy, které jsou spojeny s přípravou výrobků pro opětovné použití. Jsou to zejména postupy související s čištěním, kontrolou a roztříděním. Platí, že tyto uvedené postupy nesmí ovlivnit původní vlastnosti výrobku.
Stavební výrobky získávané řízenou demolicí (dekonstrukcí) staveb za účelem jejich opětovného použití jsou velmi aktuálním tématem, které ještě zdaleka není dořešené. Poněkud dál jsou v zahraničí, např. ve Velké Británii, v Dánsku, Finsku, ale třeba i v Austrálii nebo ve Spojených státech. Na toto téma jsou zde pořádána odborná fóra a jsou běžné realizace staveb se zakomponovanými použitými stavebními výrobky. V České republice jsme teprve na samém začátku, nicméně při respektování unijních i vnitrostátních předpisů existují řešení, jak uvést na trh stavební výrobek k opětovnému použití.
Evropská komise na dotaz společnosti, která se zabývá likvidací staveb a zpracováním vzniklého odpadu, zda cihla určená k opětovnému použití je stavebním výrobkem, konstatovala, že určující je pouze to, zda výrobek splňuje definici stavebního výrobku. Podle této definice stavebním výrobkem je každý výrobek určený k trvalému zabudování do stavby nebo její části, jehož vlastnosti mohou ovlivnit vlastnosti stavby s ohledem na základní požadavky na stavby uvedené v Příloze I nařízení č. 305/2011. Pro úplnost Komise podotkla, že definice stavebního výrobku nerozlišuje, zda se jedná o výrobek nově vyrobený nebo dříve použitý.
Vyhláška o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb. vyžaduje průkaz shody vlastností výrobků použitých do stavby, plní-li alespoň jeden ze základních požadavků na stavby k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí… „pokud je projektová dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad… prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby“.
U stavebních výrobků je takovým dokladem prohlášení o vlastnostech (podle nařízení č. 305/2011) a prohlášení o shodě (podle nařízení č. 163/2002 Sb. v platném znění), tedy dokumenty, které výrobce musí vypracovat při uvedení výrobku na trh.
V případě nově vyráběných cihel, na které se vztahuje harmonizovaná norma na zdicí prvky EN 711-1, s deklarací shody vlastností s požadavky na stavby problém není. U cihel pro opětovné použití to tak jednoduché není…
Cihly k opětovnému použití s označením CE
Pokud se firma rozhodne v rámci svých aktivit uvádět na trh použité cihly s označením CE, je z pohledu nařízení o stavebních výrobcích č. 305/2011 považována za výrobce. Musí proto splnit povinnosti výrobce podle tohoto předpisu. Problém je však v tom, že v případě cihel získaných řízenou demolicí nelze použít normu EN 711-1, která byla primárně vypracována pro výrobky z nové produkce a pro zdicí prvky určené k opětovnému použití není zcela vhodná. Výrobce proto zvolí alternativní řešení, které nařízení č. 305/2011 v takovém případě umožňuje a požádá o evropské technické posouzení (ETA – z angl. European Technical Assessment) vypracované na základě evropského dokumentu pro technická posuzování (EAD – z angl. European Assessment Document). Jako držitel ETA potom bude oprávněn vydat prohlášení o vlastnostech a uvést na trh výrobek s označením CE. Oproti prvnímu žadateli o ETA bude tento, ale i každý další výrobce zdicích prvků určených k opětovnému použití ve výhodě: časový interval od podání žádosti o ETA po jeho vydání bude podstatně kratší, protože odpadne zdlouhavý proces tvorby a přijetí EAD, tento dokument již existuje.
EAD 170005-00-0305 pro zdicí prvky k opětovnému použití je unikátní technická specifikace, která byla vypracována v roce 2017. Obsahuje obecný popis stavebního výrobku, seznam základních charakteristik důležitých z hlediska zamýšleného použití daného výrobku a metody a kritéria pro posuzování vlastností daného výrobku ve vztahu k jeho základním charakteristikám. Specifikace EAD 170005-00-0305 sice již byla přijata Organizací subjektů pro technická posuzování (EOTA – z angl. European Organisation for Technical Assessment), nicméně teprve v nejbližších měsících na ni bude zveřejněn odkaz v Úředním věstníku EU. EAD se stane technickou specifikací harmonizovanou k nařízení č. 305/2011. Z tohoto důvodu první držitel ETA vydané na základě EAD 170005-00-0305 ještě stále čeká a prohlášení o vlastnostech vydat nesmí.
První ETA-17/0648 na cihly k opětovnému použití byla vydaná na žádost dánského zpracovatele stavebního odpadu (společnost Gamle Mursten ApS). Vztahuje se na pálené zdicí prvky pro použití v chráněných a nechráněných zděných konstrukcích, např. u režného a omítaného zdiva, u nosných a nenosných zděných konstrukcí, včetně vnitřních obkladů a příček v pozemních a inženýrských stavbách. V kapitole věnované technickém popisu výrobku a zamýšlenému použití se mj. uvádí, že GM pálené cihly určené k opětovnému použití byly vyrobeny před zveřejněním normy EN 771-1, a tudíž nebyly původně vyráběny podle EN 771-1 a uváděny na trh s označením CE. Cihly jsou získávány prostřednictvím patentované technologie, kdy po řízené dekonstrukci stavby jsou dopraveny do závodu, očištěny, roztříděny podle barvy a konfigurace (pevné nebo děrované) a případně také podle místa původního použití ve stavbě (zadní stěna, vnější stěna).
Cihly k opětovnému použití bez označení CE
Rozhodne-li se firma uvádět cihly pro opětovné použití pouze na trh na území České republiky, a tedy bez označení CE, bude považována za výrobce se všemi povinnostmi, které pro ni vyplývají z relevantních vnitrostátních předpisů. Je to nejschůdnější řešení, které je v porovnání s „evropskou“ cestou levnější a rychlejší.
Výrobce nejprve požádá autorizovanou osobu příslušnou k činnostem podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. o vymezení technických vlastností výrobku, které souvisejí se základními požadavky, a vymezení jejich úrovní vzhledem k určenému použití výrobku ve stavbě, a to z hlediska jiných technických předpisů (např. stavebního zákona č. 183/2006 Sb., vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ale i dalších souvisejících předpisů, technických norem, popř. vědeckých a technických poznatků a poznatků z praxe).
Na základě technických zjištění, popřípadě zkoušek, potom autorizovaná osoba vydá stavební technické osvědčení. V tomto konkrétním případě výrobce nemá jinou možnost než jít cestou stavebního technického osvědčení, protože pro cihly k opětovnému použití neexistuje určená norma k nařízení vlády č. 163/2002 Sb., která by dostatečně pokryla potřebné charakteristiky ve vztahu k základním požadavkům. Výrobce následně podrobí výrobek procesu posuzování shody podle postupů vymezených ve stavebním technickém osvědčení a vydá o tom prohlášení o shodě.
Závěr
Článek se zabývá velmi aktuálním tématem problematiky prokazování vlastností stavebních výrobků určených k opětovnému použití. Jedná se o oblast, které v ČR bylo dosud věnováno relativně málo pozornosti, ale v souvislosti s uplatňováním nového environmentálního prvku, který nařízení č. 305/2011 zavedlo ve svém 7. základním požadavku, je víc než aktuální a je nutností se touto problematikou hlouběji zabývat. Opětovné používání cihel dává čtenáři zajímavou informaci o jednom z možných postupů ověření shody vlastností stavebního výrobku se základními požadavky na stavbu.
V článku popsaný modelový příklad, jak při detailní znalosti právních a technických předpisů a jejich správné aplikaci uvést na trh produkt, na který existuje poptávka, lze vztáhnout i na další inovativní výrobky. A netýká se to nutně jen odpadů ze stavebnictví; počátkem letošního roku přestala Čína dovážet vybrané druhy odpadů, a nelze než souhlasit s vyjádřením šéfa České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky, že právě toto může být příležitost pro rozvoj recyklačního průmyslu, který je s rozvíjejícím se průmyslem zaměřeným na opětovné použití produktů neoddělitelně propojen.
ALENA ŠIMKOVÁ
Literatura:
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 z 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (CPR).
2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008, o odpadech a o zrušení některých směrnic (DWD).
3) Gamle Mursten ApS http://www.gamlemursten.eu.
4) Exchange of views on re-used products under the CPR; CPR 07/06/1, 06/15/1rev), 2014.
5) Reused construction products and the CPR; AG 008-06.1, 2017.
6) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., v platném znění.
7) REBRICK: http://ec.europa.eu; databáze projektů Environment/Eco-innovation.
8) Evropské technické schválení ETA-17/0648 http://x.etadanmark.dk.
9) Dotaz na platnost a použití ETA 17/0648 (Thomas Bruun, ETA Danmark), 28. prosince 2017.
10) Odpověď na dotaz k ETA 17/0648 (Thomas Bruun, ETA Danmark), 31. prosince 2017.
11) FUCHS, M. From Legislators to the End-User: Practical Difficulties of Implementing European Directive; Springer Science & Business Media, 2. 4. 2011, ISBN 3531177877.
12) ŠIMKOVÁ, A. Právní a technická pravidla ve stavebnictví; Materiály pro stavbu, 2017, č. 7, ISSN 1211-0787.
Recenzent:
Doc. Ing. Roman Vávra, Ph.D., (*1972) se specializuje na řešení a předcházení soudním sporům o odpovědnost za vady staveb (a náhrady škody). Účastní se jednání u soudů a pro své klienty zajišťuje právně a technicky relevantní podklady k prokázání (vyloučení) vad staveb. Jeho klienty jsou významní generální dodavatelé staveb, developeři, investoři, výrobci stavebních výrobků, advokátní kanceláře apod. Je absolventem Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně a Stavební fakulty ČVUT v Praze, mezi lety 1995 až 2014 působil na centrále společnosti Metrostav (expert pro pozemní stavby, vedoucí útvaru technologií a materiálů).
Ing. Alena Šimková (*1954)
absolvovala VŠCHT v Praze, Fakultu anorganické chemie, obor technologie silikátů (stavební hmoty). V letech 2005–2014 zastupovala ČR v odborných pracovních skupinách při Evropské komisi a při Radě (EU) příslušných k problematice stavebnictví a současně vedla odd. stavebních výrobků na Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ Praha), který je mj. gestorem k nařízení o stavebních výrobcích č. 305/2011 (CPR). Od června 2015 působí jako expert Evropské komise k rámcovému programu EU pro výzkum a inovace Horizon 2020 a zároveň se věnuje odborným činnostem v oblasti právních a technických předpisů pro stavební materiály.
