Jsou to tři měsíce, kdy se svět od základu změnil. Ruská agrese na Ukrajinu eskaluje mnohé problémy. Hrozba zastavení dodávek plynu z Ruské federace je reálná. Jsme na ni připraveni? A máme představu řešení?
„24. února se nám změnil svět a změnil se nenávratně. Tato změna bude vyžadovat naléhavá a okamžitá opatření k některým problémům, a bude také znamenat, že budeme muset předělat naše střednědobé, ale i strategické plány,“ říká ministr MPO Jozef Síkela a dodává: „Prvním a logickým krokem na možné omezení dodávek zemního plynu je omezení jeho spotřeby, efektivní využívání a celková spotřeba energií.“
Vzhledem k současným rizikům, spojeným s možností omezení či zastavení dodávek plynu z RF do EU, je potřebné udělat rychlou novelu vyhlášky č. 344/2012 Sb. v platném znění. MPO předkládá návrh změny vyhlášky č. 344/2012 Sb. o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu. S přihlédnutím k současné situaci je nově navrženo navýšení podílu bezpečnostního standardu dodávky v zásobnících plynu ze současné minimální úrovně 30 % na úroveň 45 %.
„Tvůrci se však mylně domnívají, že 50 % plynu znamená omezení stavebnictví na polovinu. Neznamená. Bude to nula,“ varuje Jan Smola, MBA, ředitel firmy a prokurista HELUZ. Proto je více než aktuální, začít hledat řešení.
„Vyhláška je mrtvá a je třeba ji aktualizovat,“ říká Jan Fiala, syn majitele Cihelny Štěrboholy, tajemník Cihlářského svazu Čech a Moravy a technický vedoucí pracovní skupiny Keramika při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR a dodává: „Vyhláška stanovuje regulaci pro odběratele včetně průmyslových podniků, kteří hýbou naší ekonomikou. Někteří vyrábí, nebo musí vyrábět celoročně, pro jiné to lze změnit. Vyhláška č. 344/2012 Sb. řeší roční odběry a to průměrné. Vyhláška určuje, že v případě regulace musíte snížit odběr o 30 %, popřípadě provoz úplně odstavit, což je likvidační. S dodávkami mínus 30 % plynu, což je první regulační stupeň je výroba pouze desetinová. Proč jsme omezováni na spotřebě mimo kritické měsíce? Chápu, že odběr v exponovaných měsících, které jsou prosinec, leden, únor, jsou pro kritickou infrastrukturu stěžejní. Jak jsem zjistil pří jednání s ERU, tak bez dodávek plynu z Ruska přežijeme „léto“. Vyhlášením prvního regulačního stupně, který by omezovat dodávky plynu pro náš sektor znamená, že buď veškeré závody zastavíme nebo snížíme dodávky do výrobních závodů až o 30 procent. To je technologicky velice obtížné, a dokonce bych si dovolil tvrdit, že až nemožné. Dovedeme si představit, že odstavit sklářské pece je velký problém a je velkým nebezpečím, že dojde porušení celé technologie. Naproti tomu cihláři dokážou reagovat na snížení dodávek plynu, a dokonce i pece odstavit. Dovoluji se ale připomenout, že jde o kritický stav. Snížením dodávek plynu pro náš sektor bychom nuceni snížit produkci o 90 procent plánované kapacity. To je však již finančně likvidační. Promítnutí takových restrikcí do finálního výrobku, který je již dnes vlivem krize na Ukrajině a inflace negativně zatížen, je zcela nepředstavitelné.“
Musí dojít k dohodě
Situace, která nastala po 24. únoru, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, vše od základu změnila. Výrobci dostávají plyn od lokálních distributorů a ti jsou povinni dodržovat vyhlášku 344/2012 Sb. ze dne 10. října 2012 O stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečného standardu dodávky plynu a znění vyhlášky č. 215/2015 Sb. Podstata vyhlášky je deset let stará a vznikla v době, kdy situace na trhu byla diametrálně jiná než ta současná. Keramici bohužel ve svých výrobních postupech nemohou dovolit striktní dodržování zmíněné vyhlášky. Cílem keramiků je vyhlášku modifikovat na současný stav.
„Je potřeba prověřit a aktualizovat podmínky energetických regulačních stupňů a způsoby omezení spotřeby elektřiny stanovené vyhláškou CEPS 250/1996 Sb. a vyhláškou 344/2012 Sb. upravující dodávky plynu tak, aby nebyly vypínány celé obory/odvětví a aby bylo možno v případě nutnosti sjednat snížení spotřeby výrobní společnosti jako celek nikoliv lineárně za všechny závody. Základní změnou v příslušných energetických vyhláškách, která by umožnila nejen cihlářům přežít i po vyhlášení regulace dodávek energií, je tedy možnost snížení dodávek nikoliv podle odběrných míst, ale podle odběratelů. Tím by odběratelé s více kontinuálními provozy mohli zachovat výrobu alespoň v některých závodech,“ říká Petr Stejskal, Business Development ve společnosti HELUZ.
„Snížení dodávek energií o více než 30 % znamená pro řadu kontinuálních vysokoteplotních – zejména pálících – procesů konec výroby. Vypnutí celého odvětví pak způsobí řetězovou reakci v navazujících i nepřímo závislých odvětvích (příklad: „cihly – vybavení budov – navazující řemesla – zhoršení dostupnosti bydlení – sociální napětí“ nebo „ocel – kari sítě – stavitelství). Bez kontinuity průmyslu není možno zajistit ani prostředky pro pomoc Ukrajině. Je třeba si uvědomit, že s přerušením výroby souvisí mimo jiné i zvýšení nezaměstnanosti, a tedy rostoucí zátěž pro státní rozpočet. Zdražování energií nevyřeší žádná vyhláška, ale trh,“ dodává Stejskal.
Totální závislost
V tuto chvíli jsou všichni výrobci sdružení v CSČM a v Keramické unii zcela závislý na plynu. Podívejme se do historie. Před sto lety topily cihláři uhlím a následně mazutem a přišla vlna kvalitnějšího výpalu, který může zabezpečit nyní pouze plyn. Takže Wienerberger, Heluz a Cihelna Štěrboholy, ale i výrobci obkladů, keramiky a žáruvzdorných materiálů mají provozy na plyn, tím mají nejnižší ekologickou stopu a vypouští nejméně CO2 do ovzduší. Ale tím jsou nejvíce zranitelní. „Dostali jsme se do situace, že máme hlavu na špalku,“ dodává Jan Fiala.
„Proto se snažíme se pravidelně jednat s Energetickým regulačním úřadem, se zástupci Net4Gas, jako jedním z hlavních distributorů, se Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR, s vedením Svazu cementářů, se všemi výrobci cihel a tašek v ČR, se všemi výrobci žáruvzdorné keramiky, s výrobci sanitární keramiky, se všemi výrobci dlažeb a obkladů. Ze všech jednání jednoznačně vyplynulo, že situace je kritická,“ říká Jan Fiala a navrhuje řešení: „Proto navrhujeme částečné změny, které by i v případě nouze zabezpečily našemu sektoru, aby mohl ve vybraných závodech udržet výrobu. A to z jediného prostého důvodu: Jestliže se zastaví výroba stavebního materiálu – ocele, izolací, cementu i keramiky – zastaví se prakticky celá průmyslová výroba v České republice. Situace by se přímo promítla do cen výrobků a následně i do míry inflace. Je třeba upozornit i na reálné nebezpečí propouštění, což bude mít další neblahé konsekvence. Ve stavebnictví je tak přímo ohroženo 490 tisíc pracovních míst. Nejsme oborem, který by chtěl všechny výhody pouze pro sebe, ale jsme s jistými garancemi, omezeními i překážkami schopni udržet sektor nad vodou, udržet zaměstnanost, i stavební produkci. K tomu je však nutno jednat.“
Návrh je na stole
„Z našeho pohledu by bylo vhodné stanovovat jako maximální omezení výše možných dodávek plynu průměr odebraného množství v předcházejícím roce. A to alespoň v období, kdy již není teplo potřeba pro vytápění – například duben/květen – říjen,“ navrhuje Marek Žídek, obchodní ředitel KM Beta.
Ve chvíli, kdy by nebyl v republice dostatek plynu, jsou na prvním místě obyvatelé a kritická infrastruktura. Dnes je největší odběr plynu pro obyvatelstvo a výrobní závody v měsících prosinec, leden a únor a keramici převážnou většinu výroby směřují do ledna a února a na listopad a prosinec.
„Umíme si představit variantu, že bychom vstoupili do jednání a garantovali, že náš obor v těchto kritických měsících (prosinec – únor) utlumí svou výrobu, či dokonce zastavíme výrobní závody. Je třeba garantovat dodávky plynu sektoru. Ten by pomocí svazů rozdělil plyn pro výrobní závody,“ říká Jan Fiala a dodává: „Upravme vyhlášku tak, aby omezení odběru plynu bylo sektorové a nikoli na každé odběrové místo. Tím by mohly některé výrobní závody vyrábět a jiné by mohly opravovat své strojní zařízení. Teď je to tak, že v případě omezení dodávek stojíme. A to se dá lehce nastavit, ale to může udělat pouze MPO. Ale lze to udělat rychle!“
Tisková zpráva, www.cscm.cz
