Ekonomika

Politika architektury

Dva týdny před konáním mimořádných voleb do poslanecké sněmovny vydala ČKA materiál pro potřeby zástupců státní správy a samosprávy nazvaný Politika architektury České komory architektů 2013.

 

 

Dokument vyjadřuje postoj ČKA v oblasti strategie rozvoje stavební kultury. ČKA ho směruje nejen k zástupcům měst a obcí, kteří mají na starosti územní plánování a rozvoj, ale rovněž k politickým stranám, kterým jej zaslala spolu s nabídkou spolupráce na utváření veřejného prostoru.


„Politika architektury ČKA 2013 definuje aktuální problémy a nabízí možná řešení v oblasti architektury a stavebnictví. Slibujeme si od ní zájem politiků a představitelů státní správy a následné zlepšení stávající situace. A to nejen v rámci probíhajících předvolebních šarvátek a slibů, ale především při realizaci potřebných nápravných opatření,“ uvádí Josef Panna, předseda ČKA.

Mezi hlavní cíle Politiky architektury patří pozvednutí kvality vystavěného prostředí (tedy urbanistické a architektonické kvality) měst a obcí ve všech regionech České republiky. Z obsahu materiálu je zřejmé, že ČKA klade důraz na prohloubení spolupráce mezi architekty a státní správou. Obsah tohoto zásadního materiálu je koncipován do dvanácti okruhů, které ČKA považuje za málo diskutované či problematické. Dokument však na tyto aspekty nejen poukazuje, ale zároveň zakládá půdu pro další polemiku nad klíčovými otázkami rozvoje architektury a stavebnictví. Politika architektury České komory architektů 2013 současně nabízí i konkrétní návrhy opatření určené pro činnost státní správy.

Mezi dvanáct klíčových otázek je zahrnut požadavek na kvalitní provedení územně plánovací a projektové dokumentace. Jako řešení navrhují představitelé ČKA například výběr zpracovatele pomocí jiných kritérií, než jakým je pouze nejnižší cena, a ustavení soutěží o návrh jako základního způsobu výběru projektantů. Dokument také vychází ze současné situace, kdy na straně veřejné správy mnohdy stojí laici. Dobře proškolený úředník přitom dokáže svými znalostmi a zkušenostmi veřejné finance ubránit před plýtváním. Cílem státní správy by proto podle ČKA mělo být především posílení odbornosti a také kompetence státních zaměstnanců činných v oblasti architektury a stavebnictví.

Politika architektury neopomíjí ani úlohu její propagace, a to i na zahraniční scéně. Upevňování pozice naší architektury ve světě by mělo být o to více záměrné, když
si uvědomíme, že s sebou kromě reprezentativního hlediska nese i ekonomický přínos.

Další doporučení jsou směrována především na oblast legislativy výstavby s cílem celý proces realizace stavby zjednodušit a zefektivnit. K tomu by mohla pomoci
i staronová úloha hlavních městských architektů. Jejich působnost v zastupitelstvech měst a obcí vidí ČKA jako vhodnou platformu pro navázání úspěšné spolupráce mezi předními odborníky z oblasti architektury či urbanismu a státem.

Zuzana Hošková, Česká komora architektů