Odborná, ale i laická veřejnost, měla možnost se přesvědčit, že dřevo v kombinaci s materiály Knauf je perspektivní konstrukční materiál a jeho tolik obávána hořlavost není důvodem, proč na něj v budoucnosti nespoléhat.
Celodenní akční den začal ukázkou hořlavosti jednotlivých stavebních materiálů včetně základní sádrokartonové desky Knauf. Ta byla nucena odolat útoku plamenometu, zatímco na druhé straně desky se demonstrativně popíjela káva. Následovaly ukázky hasebních zásahů hasičů HZS Libereckého kraje, dále prezentace nářadí, techniky a materiálů pro stavbu moderní dřevostavby. Vrcholem dne byla zkouška hořlavosti jednotlivých fasádních systémů na předem postaveném modelu dřevostavby, který byl složen z typových konstrukcí a materiálů firmy Knauf.
Zatímco strop modelového domku byl tvořen samonosným podhledem, základní vrstvou pro všechny čtyři stěny byl systém Knauf ProtectWall. Což je unikátní konstrukce, která při použití dvou vrstev sádrokartonových desek Knauf, odolá spolehlivě požáru po dobu 120 minut.
Experiment představoval konkrétní požární zatížení trvající 45 minut. Cílem bylo prokázat nejen odolnost základní nosné konstrukce, ale hlavně prozkoumat chování povrchových vrstev při požáru a ve skutečnosti dokázat, že požární odolnost dřevěných konstrukcí není podmíněna použitím „hořlavého“ dřeva, ale typem použitého vnitřního i vnějšího opláštění. V každé stěně modelového objektu byl vytvořen otvor, kterým vnitřní požár pronikal ven, a vzhledem ke čtyřem rozdílným povrchovým úpravám byl hodnocen efekt požárního zatížení na šíření požáru na další patra potenciálního vícepatrového objektu. Požární zatížení bylo vyvoláno hranicemi dřeva, které odpovídaly „běžnému“ zařízení v rodinných a bytových domech (45 kg smrkového dřeva/m2). Stěna s dveřním otvorem byla postavena na bázi typové konstrukce Knauf ProtectWall, u které je povrchová vrstva složena z dřevovláknité izolační desky montované přímo na nosnou kostru objektu, a jediné, co jí chrání před účinky požáru, je omítkový systém (v tomto případě Knauf Uniritmo a Knauf Kbelorit).
Stěny, které byly předem považovány za požárně „nejhorší“, byly umístěny proti sobě a jejich povrchová vrstva byla tvořena zateplovacím systémem Knauf Marmorit Energie s izolantem EPS tl. 60 mm a proti ní byla provedena stěna s palubkovým obkladem tl. 15 mm na pero a drážku.
Spodní rošt pro provětrávanou fasády z palubek byl tvořen dřevěnými latěmi s celulózovým nástřikem, stejně jako pro bezesparou fasádu z cementových desek Knauf Aquapanel.
Paradoxně oba kontaktní systémy vykázaly velmi slušnou odolnost vůči požáru. Očekávaným kontroverzním bodem celého experimentu bylo šíření plamene a teplot v dutině provětrávaných systémů. Výsledek ukázal, že díky deskám Knauf Aquapanel, použitých na obkladu provětrávaného fasádního pláště, nedochází vlivem šíření plamene a teplot v dutině k ohrožení dalšího patra objektu.
Praktická zkouška hořlavosti v objektu tedy jednoznačně potvrdila správný směr výzkumu a vývoje firmy Knauf a partnerů v oblasti dřevostaveb. Bylo prokázáno, že pokud jsou všechny materiály aplikovány s technologickou kázní, v logické a funkční sestavě, není se třeba dřeva, jako konstrukčního materiálu, obávat.
