Stavitel

MVE Štětí: ekologie, energie i charita

U Štětí na Litoměřicku společnost Metrostav buduje ve sdružení se Zakládáním staveb malou vodní elektrárnu, která prospěje životnímu prostředí a přinese čistou energii i prostředky pro neziskové aktivity.

 

 

Metrostav je prakticky od svého vzniku expertem na vodohospodářské stavby. V současné době se stává specialistou na malé vodní elektrárny, jen na Labi jich postavila či dostavuje v posledních letech celkem 6 – Čelákovice, Lovosice, Litoměřice, Liběchov, Roudnice a Štětí.


MVE Štětí však nebude jenom další součástí labské kaskády. Z mnoha důvodů je to unikátní projekt – elektrárna se buduje pro obecně prospěšnou společnost Energeia, která bude z provozu financovat neziskové aktivity v partnerství s Nadačním fondem Klíček, mezi jehož aktivity patří například dětská hospicová péče. Síla Labe tak přinese nejen ekologicky čistou elektřinu, ale zároveň pomůže dobré věci.

„Pro nás stavbaře je novinkou zejména to, že na rozdíl od předchozích projektů stavíme takzvaně na klíč. To znamená, že kromě stavební části máme na starosti i dodávku a montáž technologií a zprovoznění elektrárny. Štětí tedy budujeme doslova od A do Z,“ říká Jiří Škranc, vedoucí projektu z divize 6 společnosti Metrostav. „Navíc budeme zajišťovat i financování výstavby, protože provozovatel nám investici uhradí až po úplném dokončení díla.“

Staveniště leží na pravém břehu 91,58 kilometru Labe a stavbaři musí prakticky už od jeho převzetí důsledně postupovat v souladu s ochranou životního prostředí.

Malé vodní elektrárny většinou vznikají u jezů a ani tato není v tomto ohledu výjimkou. Současný jez má 7 polí a celkovou délku 265 metrů. Jeho hradlový předchůdce z roku 1909 ležel jen několik desítek metrů proti proudu. Dnes ho připomíná pouze památkově chráněný pilíř, který nesměle vykukuje z řeky. „Kvůli památkové ochraně bylo nutné postupovat obezřetně, při výstavbě vtokového objektu jsme dokonce museli stabilizovat konstrukci pilíře,“ vzpomíná Jiří Škranc.

MVE Štětí bude mít ekologický charakter. Nejde přitom pouze o to, že elektrárna bude vytvářet energii z obnovitelného zdroje za minimálního vlivu na okolní přírodu. Součástí projektu je i rekonstrukce současného komůrkového rybochodu a vestavba nového rybího přechodu do prostoru stávající vorové propusti.

Rekonstrukce starého rybochodu spočívala například v tom, že se vybouraly původní přepážky a místo nich se nasadily nové, které jsou již vybaveny štěrbinami pro lososovité ryby. Nový rybochod stojí v pravé části současné vorové propusti. Železobetonové koryto bude pokryto velkými balvany.
Rybochody jsou velice důležité pro zachování přirozeného života vodních živočichů. Jezy totiž přehrazují vodní toky, a zabraňují tak průchodu ryb. Přechody zajišťují rybám přirozený pohyb při migraci – zachovávají tedy v řekách život a maximalizují diverzitu. Stavbaři navíc doplní komplex o další ekologické prvky v souvislosti se samotným provozem elektrárny. „Na vtoku do přívodního kanálu umístíme odpuzovací zařízení, takový elektronický plašič ryb. To nám pomůže minimalizovat průnik živočichů do vtokového objektu a dále,“ říká Škranc.
Protože velká voda je v Česku ještě častěji než volby, počítalo se s ní i na MVE Štětí, a to již od začátku výstavby. Zatímco povodeň v lednu 2013 byla ještě milosrdná, ta červnová už slitování neměla. Oblast musela být řízeně zaplavena, aby nedošlo k provalení štětovnicové stěny stavební jámy. Byť byli stavbaři dobře připraveni, hodiny před příchodem vody připomínaly televizní drama: „V neděli 2. června bylo už od časných ranních hodin jasné, že Labe stavbu zaplaví, a tak jsme celé dopoledne ze stavební jámy vyklízeli stroje a zařízení. Betonáři přitom ještě ukládali poslední dva mixy z celonoční betonáže,“ vzpomíná Škranc. Povodňová vlna přišla kolem jedné hodiny odpolední. Hladina řeky poté soustavně stoupala a pracovníci proto museli stěhovat zařízení i stavební buňky dál a dál. Labe nakonec u Štětí kulminovalo s průtokem dosahujícím téměř 4000 m3/s, tedy někde mezi padesátiletou a stoletou vodou. „Stěny jímky přitom mohly udržet pouze necelou třetinu tohoto průtoku. Bez řízeného zaplavení by tedy nutně muselo dojít k havárii,“ říká Škranc.

Tím ale drama neskončilo. Po dvou týdnech zaútočilo Labe znovu a stavbaři s obavami sledovali, jak se řeka celých 20 hodin pohybuje v úplné rovině s dolní jímkou. Nakonec vše dobře dopadlo, ovšem kvůli řádění živlů stavba nabrala měsíční skluz.

Výroba elektřiny od února 2015

Aby byl dodržen harmonogram, musel tým Jiřího Škrance celé léto pracovat nepřetržitě, tj. i na noční směny. Pod největším tlakem byli betonáři, kteří splnili úkol – eliminovat prodlevu způsobenou povodní a připravit strojovnu MVE pro návoz technologie. Podařilo se to i díky použití rychle tvrdnoucího betonu do stropu MVE. Stavbaři pak mohli dříve odbednit a zprovoznit portálový jeřáb uvnitř strojovny. Na začátku listopadu se na vrcholu budoucí budovy elektrárny objevila glajcha, stuhami vyzdobený stromeček symbolizující dokončení hrubé stavby.

V současnosti probíhá na staveništi montáž technologie, která bude v budoucnu přeměňovat sílu Labe na elektrickou energii. Jádrem budou dvě třílopatové přímoproudé Kaplanovy turbíny v uspořádání PIT. To znamená, že vysokootáčkový generátor bude poháněn přes čelní převodovku a obě zařízení budou umístěna v šachtě turbíny.

Toto uspořádání zaručuje i nízkospádovým elektrárnám ekonomickou efektivitu. „Naše turbíny budou mít celkovou hltnost 300 m3/s a dosáhnou výkonu 6 MW. Ročně by měla elektrárna vyrobit v průměru 30 GWh elektřiny, což stačí na zásobování domácností ve 22 tisícovém městě,“ doplňuje Škranc. Malá vodní elektrárna Štětí by měla být uvedena do zkušebního provozu v létě 2014 a předána objednateli v únoru roku 2015.