Někteří Češi vzhledem k nedostatku financí, ale s vědomím toho, že chtějí ušetřit na energiích, sahají často k nekomplexnímu zateplování. Snížení úniků tepla se ale nejvíce projeví při kompletní úpravě objektu zahrnující i zateplení střechy.
Významnou roli hraje i výměna oken a úpravy otopné soustavy, jako je osazení termostatických ventilů a regulace.
„Majitelé domů často otálejí s investicemi do zateplení střešního pláště. Nejčastějším důvodem bývá již provedená výměna hydroizolace, se kterou se spokojí. Investoři si ale neuvědomují, že díky komplexnímu zateplení lze ročně ušetřit 50 až 70 % procent nákladů na energie,“ říká Ing. Pavel Zemene, Ph.D., předseda Sdružení EPS ČR, a dodává: „Tepelná izolace střechy může být také řešením, jak přizpůsobit podkroví pro bydlení, zamezit únikům tepla v zimě a přehřívání v létě.“
Dle propočtů Sdružení EPS ČR je prostup tepla u obvodových stěn u nezatepleného domu zhruba 30 %. Okny uniká okolo 20 % tepla prostupem a přibližně stejné množství tepla větráním netěsnými okny. Střechou prostupuje asi 20 % a podlahami uniká 10 % tepla. Přesto, že většina investorů se soustředí pouze na fasádu nebo výměnu oken, neměli by zapomínat ani na střechu. Existuje k tomu pádný důvod: teplý vzduch je lehčí než studený a přirozeně stoupá vzhůru, uniká nezateplenou střechou ven a zvyšuje tak energetickou náročnost budovy. Zejména u menších přízemních staveb je množství tepla, které uteče střechou, významné.
Pokud se majitelé rozhodnou pro tradiční tepelnou izolaci z pěnového polystyrenu, měli by uvažovat o tloušťce 25 cm a více. Při zateplování střechy se musí zohlednit i to, zda se jedná o střechu šikmou nebo plochou. Zásady uplatnění tepelné izolace jsou v podstatě stejné, ale rozdíly vznikají zejména kvůli jiné konstrukci šikmých a rovných střech jakož i rozdílnému druhu hydroizolační vrstvy nebo střešní krytiny. Nejvíce tepelné izolace přirozeně vyžaduje realizace energeticky pasivních domů a lepších, kde se můžeme setkat s tloušťkou nad 40 cm.
