Stavitel
Teploty pod bodem mrazu mohou způsobit škody na majetku
V souvislosti s očekávaným ochlazením přinášíme několik informací, které vám pomohou ochránit majetek v zimních měsících.
K častým škodám patří zamrzlá voda v potrubí či v radiátorech, poškození střešních konstrukcí tíhou sněhu nebo vichřicí, pád sněhu a ledu ze střechy nebo úraz na zledovatělém či zasněženém chodníku. Ne všechny škody spojené se zimním počasím ale mohou být uhrazeny z pojištění. „Například zamrznutí sněhu a ledu v podokapních žlabech, které při odtávání způsobí zatečení do objektu, je škodou nelikvidní. V tomto případě tedy nelze provést výplatu pojistného plnění,“ upozorňuje Petr Baný, generální ředitel Triglav pojišťovny a dodává: „Totéž platí pro škody způsobené vlhkostí či plísní a neodbornou montáží vodovodních a topných zařízení.“
I když se může havárie vodovodu či topení kvůli mrazu zdát jako malichernost, opak je pravdou. Při tomto typu škody nedochází jenom k zatečení a poškození omítek, maleb a podlahových krytin. Může se poškodit elektronika, nábytek a jiné movité věci z vybavení domácnosti. Škoda pak může narůst až na částky v řádech statisíců.
Především u nemovitostí, které se celoročně neobývají, je před zimou nutné zkontrolovat, zda je z potrubí vypuštěna voda. Další možností je použít nemrznoucí médium nebo topení nastavit na temperování, tedy ohřev na minimální teplotu, při kterém voda nezamrzne. Povinnost předcházet škodám existuje, i když je objekt pojištěn. Při jejím zanedbání se pojistník vystavuje riziku krácení pojistného plnění. „Lidé by si měli v rámci pojištění sjednat připojištění přírodních nebezpečí a pojištění vodovodních škod. Rovněž stojí za úvahu pojištění odpovědnosti,“ říká Roman Sznapka, produktový manažer Triglav pojišťovny. „Pojištění se nevztahuje na opuštěné stavby. Musí se tedy jednat o stavby, které jsou řádně udržované. Pokud by tedy byla pojištěná stavba více než tři dny neobydlena, je nutné uzavřít přívod vody. Jinak se může stát, že pojišťovna v případě škodní události odmítne plnit.“
Pokud jde o škody vzniklé pádem sněhu a ledu ze střechy, přichází na řadu pojištění odpovědnosti vlastníků budov. Dojde-li kvůli padajícímu sněhu či ledu ke škodě, například když sníh spadne na kapotu vozidla a poškodí ji, má poškozený nárok na náhradu škody. Odpovědnost v tomto případě padá na vlastníka nemovitosti. Tato situace může být zvláště nepříjemná, pokud je pádem zmrzlé vody ze střechy zraněn kolemjdoucí. Škoda na zdraví v takovém případě může být mnohonásobně vyšší než na majetku. Zvláště pak s účinností nového občanského zákoníku od roku 2014, kdy se bude odškodnění podle odborníků stanovovat často individuálně, a nikoliv na základě dosavadních tabulek. Připomeňme, že za škodu vzniklou závadou ve schůdnosti chodníku již nějakou dobu odpovídá nikoliv vlastník přilehlé nemovitosti, ale majitel chodníku, tedy zpravidla město či obec.