Cena a dostupnost materiálů od začátku loňského roku vytvářejí hluboké vrásky na čele nejen investorům, ale prakticky všem, kteří se na stavební produkci jakýmkoliv způsobem podílejí.
Růst cen některých materiálů byl takřka raketový a nebylo výjimkou navýšení přes 20 % během jednoho měsíce. V důsledku tak dochází v přípravné fázi staveb k omezení doby platnosti cenových nabídek (rozpočtů), případně je potřeba jejich opakovaná aktualizace (přecenění). V některých případech dokonce došlo k vypovězení smlouvy ze strany zhotovitele, a to i přes nutnost úhrady nemalých smluvních pokut. Běžně probíhají složitá vyjednávání o cenách rozestavěných projektů, aby mohly být za stávající situace vůbec dokončeny.
Společnost ÚRS CZ a.s. sleduje ceny ve stavebnictví dlouhodobě. Abychom byli nápomocni v řešení aktuální cenově problematické situace, začali jsme na měsíční bázi publikovat vývoj cen vybraných materiálů. V současnosti průběžně monitorujeme vývoj cen cca 7900 stavebních materiálů rozčleněných do 123 skupin. Pro každou materiálovou skupinu vydáváme meziměsíční indexy změn cen.
V období po ekonomické recesi v letech 2007 až 2015 jsme si zvykli na relativně pozvolný růst cen, nízkou inflaci a dostatek prakticky všech materiálů. Jinak řečeno, zvykli jsme si na stabilitu a relativní předvídatelnost. Fungovaly odběratelsko-dodavatelské vztahy, při kterých bylo možné vše plánovat tak, aby nevznikaly zásoby a s nimi spojené náklady na skladování a přesuny. Pandemie covidu-19 a nyní probíhající vojenský konflikt na Ukrajině odhalují mnoho skrytých nedostatků světového trhu. V současné době je míra provázanosti mezi jednotlivými státy obrovská a jakékoliv narušení dodavatelsko-odběratelského řetězce může vyvolat problémy celého systému. Důsledky popsaných příčin se pochopitelně nevyhýbají ani trhu se stavebními materiály, kde se projevují jak v dostupnosti některých materiálů, tak v jejich rostoucích cenách.
V první polovině roku 2020 začala většina států zavádět protipandemická opatření, která omezovala dosavadní způsob života. Zavedená omezení spolu s obavami z budoucího vývoje vyvolaly nižší poptávku, na což reagovaly těžební a výrobní společnosti snížením objemů těžby surovin a výroby. Na skladech tak nevznikaly přebytky a doba obratu nebyla příliš dlouhá. Situace na světovém trhu se však následně razantně změnila reakcí jednotlivých států. Stimulační prostředky v podobě snížení daní, nízkých úrokových sazeb nebo peněžitých příspěvků podpořily ekonomiku do té míry, že poptávka převyšovala nabídku, což vytvořilo prostor pro růst cen. Na zvýšenou poptávku následně nebylo možné z důvodu nedostatečné pracovní a přepravní kapacity rychle reagovat.
Dřevo
Těžební dřevařský průmysl byl do velké míry ovlivněn výše popsanými faktory. Na začátku května 2021 se na americké burze dřevo obchodovalo za rekordní hodnotu 1670,5 USD/MFBM (odpovídá téměř 15 tis. Kč/m3). To je pro představu více než 500% nárůst oproti cenám na počátku roku 2020. Na českém trhu s dřívím byly ceny značně ovlivněny kůrovcovou kalamitou z předchozích let, protože kvalitní dřevní hmoty určené k výrobě stavebního řeziva bývá po takovéto kalamitě omezené množství. Od druhé poloviny roku 2020 se postup kůrovce značně zpomalil zejména díky většímu množství srážek a chladnějšímu počasí. Tento stav začal příznivě ovlivňovat poměr kvalitního a kůrovcového dříví na trhu. Zatímco kvalitní dřevo je ve stavebnictví použito zejména pro konstrukční řezivo, palubky apod., kůrovcové dřevo se využívá pro výrobu palet, OSB desek, papíru či buničiny.
Cenu stavebního řeziva lokálně ovlivnilo také tornádo, které se v červnu 2021 přehnalo přes obce na jižní Moravě a bylo nutno v krátkém časovém intervalu opravit velké množství střech. Dalším faktorem majícím podíl na vývoji cen dřeva byla zvýšená poptávka po palivovém dříví, která reagovala na rostoucí ceny energií.
Ocel
Vývoj ceny oceli a ocelových výrobků podobně jako u dřeva do značné míry ovlivnila pandemická situace. Masivní investice do infrastruktury ze strany Číny (přibližně 75 % celosvětové poptávky oceli) v době omezení většiny výrobních a těžebních závodů po celém světě způsobily výrazný převis poptávky po oceli. To se projevilo ve skokovém nárůstu ceny v prosinci 2020 a poté znovu v květnu 2021. Naopak následné snížení poptávky ze strany Číny přineslo mírný pokles cen oceli v posledních měsících roku 2021. Začátkem roku 2022 však cena opět stoupá v důsledku vojenského konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Oba tyto státy patří mezi největší producenty a vývozce železné rudy na světě.
Železná ruda z Ukrajiny tvoří zhruba polovinu veškerého importu z této země do Česka a pokrývá více než tři čtvrtiny spotřeby českých hutí. Zastavení dodávek ukrajinské železné rudy se na cenách oceli projevilo prakticky okamžitě. Během března zdražily ocelové profily a betonářské tyče meziměsíčně o téměř 45 % a kari sítě dokonce o 71 %. České železárny a ocelárny budou pravděpodobně schopny výpadek postupně nahradit dodávkami z jiných lokalit (např. Brazílie), otázkou je ale cena a zejména dostupnost dopravy.
Polystyren
Na jaře roku 2021 byla cena polystyrenu silně ovlivněna nedostatkem plastového granulátu na trhu, problémy s lodní dopravou a velkou domácí i zahraniční poptávkou. V důsledku extrémně se zvyšujících cen energií v Evropě se přepisují i doporučené standardy pro zateplení domů, čímž se ještě více zvyšuje poptávka po tepelných izolacích. Zatímco v minulosti stačilo aplikovat 16 cm tepelné izolace, v současné době se toto doporučení vyšplhalo až na 28 cm. Aktuální rozdíl mezi optimálně zatepleným a nezatepleným rodinným domem představuje úsporu více než 4000 Kč měsíčně za vytápění.
Cement a beton
Cement a výrobky z betonu byly jedny z mála materiálů, u kterých jsme v průběhu minulého roku nezaznamenali významné cenové výkyvy. Do energeticky náročné výroby cementu se promítly vysoké ceny energií a emisních povolenek až na přelomu let 2021 a 2022. Došlo tak ke skokovému nárůstu ceny cementu, což se následně projevilo i v cenách betonu. U výrobků z betonu se do cen promítá také cena kameniva. Od roku 1988 se na našem území neotevřel žádný nový lom. Nedostatek nových povolení pro těžbu v Česku má za následek snahu těžebních společností získat ze stávajících ložisek maximální možný objem a potřebnou kvalitu suroviny.
Závěrem
Výsledné průměrné procentní změny nám pak dávají rámcový obraz o tom, jak neobvykle rychle rostou ceny některých skupin materiálů ve stavebnictví. Zatímco ceny betonových výrobků od ledna 2021 do února 2022 vzrostly o necelých 23 %, u dřevěných materiálů to bylo více než 57 %, u tepelných izolací o necelých 55 % a u materiálů z oceli byl zaznamenán nejvyšší cenový posun, a to o téměř 62 %. Celkový průměrný nárůst cen za všechny sledované skupiny materiálů evidujeme ve výši 23 % za rok 2021, respektive 27 %, když přidáme i leden a únor roku 2022. Podotýkáme, že se jedná o pouhou průměrnou hodnotu a nelze ji jednoduše paušalizovat. Reálné hodnoty se budou lišit v závislosti na prováděné stavbě (např. bytová výstavba oproti inženýrským stavbám) a konkrétních použitých materiálech.
Přestože sledujeme podrobnější údaje v časových řadách, je cenový výhled velmi těžko odhadnutelný a s mnoha otazníky. Například aktuálně probíhající vojenský konflikt na Ukrajině se prakticky okamžitě projevil v cenách energií a pohonných hmot a nelze vyloučit promítnutí těchto zvýšených nákladů i do cen téměř všech stavebních materiálů.
JIRÍ OŠCATKA A ONDREJ ZRZA, ÚRS CZ A.S.
Společnost ÚRS CZ a.s. je jedna z mála soukromých společností, které zpracovávají, průběžně doplňují a aktualizují zákonnými předpisy definovanou cenovou soustavu. Jedná se o ucelený soubor informací o stavebních a montážních pracích, materiálech a výrobcích obsahující zatřídění položek, podrobný popis a měrnou jednotku, způsob měření a další technické a cenové podmínky pro možnost sestavení kalkulace nezbytných nákladů a stanovení jednotkové ceny. Cenová soustava ÚRS je využívána k nákladovému ocenění staveb položkovými rozpočty.
Ing. Jiří Oščatka (*1977)
absolvoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor ekonomika a řízení ve stavebnictví. Od roku 2004 do 2017 pracoval pro Statutární město Brno, kde zpracovával cenovou mapu stavebních pozemků. Od roku 2018 působí ve firmě ÚRS CZ, aktuálně na pozici vedoucí technického oddělení.
Ing. Ondřej Zrza (*1992)
vystudoval Stavební fakultu VUT v Brně. Po dvouletém pobytu v zahraničí začal v roce 2019 pracovat ve firmě URS CZ na pozici produktový specialista. Vždy ho zajímala ekonomika ve stavebnictví, což se teď částečně promítá do jeho práce a publikací.
